Závratě a motání hlavy
Tyto symptomy mohou doprovázet řadu nemocí, ale mohou být také tzv. fyziologické. Patologické závratě můžeme dělit na periferní vestibulární, nevestibulární a centrální. Závrať se projevuje jako motání hlavy, nevolnosti, nejistota, vrávorání, může být provázena zvracením, zblednutím či pocením.
Další názvy: závratě, motání hlavy
Nemoci s tímto příznakem
Diagnóza
Fyziologické závratě
Do skupiny fyziologických závratí řadíme kinetózy a závratě z výšek. Tyto závratě vznikají v důsledku neshodných informací přicházejících z jednotlivých senzorických vstupů. U kinetózy to je rozdílná informace z vnitřního ucha – vestibulárního aparátu a zraku. S tím se setkáváme u jízdy ve vozidlech. Kinetózy bývají provázeny nevolností i zvracením. Podobný konflikt v přijímaných informacích je i u výškových závratí.
Příčiny nevestibulárních závratí - nepocházející z obtíží vnitřního ucha
- Srdečně cévní - kolísání krevního tlaku – hypotenze/hypertenze, poruchy srdečního rytmu, srdeční vady, srdeční nedostatečnost, ischemická porucha srdeční.
- Metabolické – cukrovka /hypoglykémie/, poruchy metabolismu lipidů, dna.
- Poruchy v tvorbě krve ‒ snížené prokrvení a okysličení tkání.
- Poruchy vnitřního prostředí – dehydratace, změny v koncentracích minerálů, změny v acidobazické rovnováze /acidóza, alkalóza/.
- Poruchy funkce endokrinních žláz– zvýšené či snížené funkce štítné žlázy, nadledvin, adenomy hypofýzy.
- Orgánové poruchy – nemoci jater, ledvin, plic – hromadění metabolitů, toxinů.
- Infekční onemocnění ‒ horečky, slabost, únava, vyčerpání.
- Poruchy vidění ‒ špatná korekce zraku – nedostatečná nebo zbytečně silné dioptrie, nystagmus.
- Neurologické poruchy ‒ bolesti hlavy, migrény.
- Poruchy pohybového aparátu ‒ svalová ztuhlost a poruchy v oblasti krční páteře.
- Užívání některých léků např. psychiatrická medikace, antihistaminika, opioidní analgetika, antibiotika.
- Abstinenční příznaky.
- Psychiatrické poruchy – fobie, panické ataky.
- Otravy a nadměrná konzumace kofeinu či alkoholu.
Periferní vestibulární závratě
Jedná se o poruchu, jejíž původ leží ve vnitřním uchu, kde se v kostěném labyrintu nachází rovnovážné ústrojí složené z 3 polokruhovitých kanálků, vejčitého váčku, kulovitého váčku a hlemýždě.
Receptorovými systémy jsou pak polokruhovité kanálky společně s otolity (krystalky uhličitanu vápenatého).
Postižení těchto systémů se nejčastěji projevuje jako rotační závrať, provází určité pohyby a držení hlavy a těla. Postižení ji popisují jako pocit, že okolí rotuje kolem nich nebo jako rotaci jich samotných ve stabilním nepohyblivém prostředí. Tento typ závratí mívá často i doprovodné příznaky – nevolnost, zvracení, pocení, bušení srdce. Jedná se nejčastěji o uvolnění otolitů, které dráždí zakončení smyslových buněk v polokruhovitých chodbičkách labyrintu.
Patologie zodpovědné za periferní vestibulární závratě jsou např. :
- Meniérova choroba
- Zánětlivá onemocnění vestibulárního systému – vestibulární neuronitidy
- Bilaterální vestibulopatie – oboustranné postižení a poškození vestibulárního ústrojí
- Dočasný útlak nervu cévou – projeví se jako záchvatovitá závrať
- Traumatické poškození – fraktura v oblasti kostěného labyrintu
- Cévní onemocnění – nedokrvení vnitřního ucha
- Nádorová onemocnění v oblasti tvrdého či měkkého labyrintu
Centrální vestibulární syndromy
Závratě u těchto syndromů nejsou vázány na polohu hlavy a závrať je trvalá. Vyskytuje se při postižení mozkového kmene a mozečku.
Toto poškození může vzniknout postižením cév, které mozkové struktury zásobují krví. Na vině mohou být též demyelinizační a nádorová onemocnění, stejně tak trauma v podobě otřesu mozku, mozkové příhody a infekčního zánětu mozku.
Vyšetření
Provádí se základní laboratorní vyšetření krve a moči, k vyloučení srdečního původu je pak v hodné EKG, monitorace tlaku a pulzu.
Důležitou součástí je neurologické vyšetření hlavových nervů, mozečkových funkcí a dalších jevů, provedení EEG. Je vhodné doplnit i RTG krční páteře, ORL vyšetření, ultrazvuk velkých krčních cév atd.
Léčba závratí
Ne vždy je možné závratě léčit, v nejlepším případě postačí vyloučit ze života vyvolávající příčinu. V případě akutních atak spojených např. se zvracením je vhodné použít antiemetika a antiverginóza. Další možnou léčbou je podávání vazodilatečnách léků a léků zlepšujících okysličení mozku a jeho zásobení živinami.
V některých případech je vhodná fyzikální léčba a rehabilitace.
Mnohdy je nutný i chirurgický zákrok, zvláště pak u příčin nádorových, u traumat, zánětů či uzávěrů cév aj.
Následky
Ačkoli se mohou závratě jevit jako neškodné, dokáží být velmi trýznivé. Postižený se často obává jejich návratu a omezuje pohyb, straní se jakékoli činnosti, čímž ale funkce rovnovážného aparátu dále upadá. Je tedy vhodné zvážit i psychoterapeutickou a psychiatrickou léčbu.
Autor: Drahomíra Holmannová
