Úpal
Úpalem označuje stav, kdy dochází k přehřátí organismu, které se dostaví při pobytu v horkém prostředí (více než 35°C). Vzrůstá i tělesná teplota a dojde k selhání termoregulace. Zastavuje se tvorba potu, jehož odpařováním se tělo ochlazuje.
Latinsky: Siriasis, Helioplexis, Heliosis, Ictus caloris, Ictus solis, Insolatio
Příznaky
Diagnóza
Příčiny úpalu dělíme do dvou skupin:
-
Vnitřní – úpal hrozí v případech zvýšené tvorby tepla (např. zvýšená funkce štítné žlázy) a nedostatku tekutin (dehydratace), kdy se tvoří málo potu. Ohrožení úpalem jsou více lidé obézní, kdy tuk vede teplo hůře než svalovina a snadněji zadržuje a kumuluje teplo, ale také malé děti a staří lidé, kteří mají horší termoregulaci. Úpalu také nahrává únava a vyčerpanost, nadměrná fyzická námaha, chronická onemocnění – např. dýchacího nebo oběhového systému, infekce, těhotenství aj.
- Vnější – ke vzniku úpalu napomáhají mnohé faktory např. vysoká teplota a vlhkost prostředí, nevětrané a těsné vyhřáté pracovní prostory, dlouhodobý pobyt v sauně, tropech. Vysoká teplota a vlhkost v prostředí a těsné pracovní prostory, nesprávně zvolené oblečení, chybějící pokrývka hlavy.
Mechanismus vzniku úpalu
Přehřátí předcházející úpalu způsobuje rozšíření cév, což má za následek pokles krevního tlaku a návratu krve do srdce. Mnohé orgány jsou hůře prokrvené a okysličené. Nejvíce trpí mozek, může dojít i k jeho otoku a bezvědomí, a nejen to, člověk je ohrožen rozvratem metabolismu, selháním srdce, otoku plic… u těhotných žen pak hrozí poškození plodu.
Úpal se projeví vzestupem tělesné teploty a nefunkčností termoregulace. V těle se hromadí teplo a není nijak odváděno. Snižuje se krevní tlak a zvyšuje srdeční frekvence, objevuje se narušení mozkových funkcí, dezorientace, poruchy vědomí aj. úpal může vést i ke smrti.
Příznaky úpalu
Vedoucím příznakem úpalu je horečka i 41°C, kůže pacienta je suchá, horká a zarudlá. Úpal je provázen i bolestí hlavy, závratěmi, zrychleným a prohloubeným dechem a zrychleným tepem, únavou. Tento stav může vyústit v šokový stav. Při dalším zhoršení se dech může měnit v nepravidelný s pauzami. Výjimkou nejsou ani bolesti břicha, pocit na zvracení a vracení. Mohou být poškozeny i tkáně – např. popáleniny na kůži.
První pomoc při úpalu
Poskytnutí první pomoci může postiženému i zachránit život, je tedy nezbytné vědět, jak se při úpalu zachovat. Nejprve je nutné zamezit dalšímu přehřívání, dopravíme tedy postiženého do stínu, do chladné, větrané místnosti, můžeme pustit ventilátor. Dále se začíná s pomalým ochlazováním. Můžeme podávat chlazené nápoje či studené zábaly. Musíme dbát na dostatečný přívod tekutin a minerálů. Je také možné poskytnou postiženému úpalem vlažnou nebo chladivou sprchu. Je ale důležité, abychom nedošli k druhému extrému a postiženého nepodchladili.
Prevence před úpalem
Nesetrvávat v rizikových místech – větrat, zdržovat se ve stínu, mít dostatek tekutin, nosit pokrývku hlavy, vyvarovat se namáhavé fyzické aktivity v horku.
Následky úpalu
Poškození mozku při otoku, nervové poruchy i smrt.
Mdloby z horka
Teplo může způsobit i mdloby z horka. Mdloby jsou spojené s dlouhým působením vysokých teplot, nejčastěji při delším stání. Krev se nahromadí v dolní části těla a dojde k horšímu prokrvování mozku. V horku je také vyšší ztráta tekutin pocením. Postižený bývá bledý, studeně se potí, má zrychlený den, může být nevolný s pocitem nevolnosti a závratí až pádem.
Tepelné vyčerpání
Tepelné vyčerpání je následkem zvýšené ztráty tekutin. Projevuje se podobně jako mdloba, člověk může být zmatený, podrážděný i deliriozní.
Křeče z horka
Pobyt v horku může mít za následek i vznik křečí. Dochází k úbytku tekutin a minerálů, v důsledku čehož se objevují svalové záškuby a křeče.
Autor: Drahomíra Holmannová
