Poruchy inervace okohybných svalů
Okohybné svaly (musculi bulbi) neboli tzv. zevní okohybné svaly jsou skupinou šesti příčně pruhovaných svalů zajišťujících pohyby očních koulí a společnou koordinací umožňují vznik jednoduchého binokulárního vidění.
Další názvy: okohybné poruchy, poruchy okulomotoriky
Příznaky
Diagnóza
Okohybný nerv je tzv. smíšeným nervem, což znamená, že přenáší nervové signály oběma směry, tedy dovnitř i ven z centrálního nervového systému.
Základní popis a funkce
Okohybné svaly jsou inervované třemi hlavovými nervy, kterými jsou:
1. N. oculomotorius (III.) - Obsahuje parasympatická a motorická vlákna. Parasympatická se nacházejí na povrchu motorických vláken a všechna jádra n. III. jsou uložena v mezencefalu, což je nerv vystupující z kmene spodiny mozkové.
- Funkce – Inervuje 4 z 6 očních svalů, udržuje otevřenou oční štěrbinu a zužuje (konstrikci) zornice.
2. N. trochlearis (IV.) – Motorický nerv, jehož jádro leží na rozhraní mezencefalu (středního mozku) a ponsu (zadní části mozku). Je jediným nervem vystupujícícm na dorzální straně mozkového kmene a připojuje se k n. III.
- Funkce – Inervace šikmého svalu oční bulvy.
3. N. abducens (VI.) – Je taktéž motorický nerv a jeho jádro se nachází v dolní části Varolova mostu (ponsu).
- Funkce – Inervuje vnější okohybný sval.
Hlavní příčiny poruchy
Infranukleární (nukleární) okohybná porucha vzniká na základě patologického procesu v průběhu nervů a v jádru mozkového kmene.
Mezi nejčastější infranukleární poruchy řadíme:
- parézy okohybných nervů (n. III., IV. a VI.),
- jednostrannou lézi v oblasti jednoho oka,
- jednostrannou nebo oboustrannou lézi (v obou očích),
- oboustrannou lézi.
Rozdělení poruchy podle charakteru základní příčiny
- Mechanická - tumor, ischemie, hemoragie, zánět, aneurysma, AV malformace,
- Cévní - ischemie nervu, ischemie nebo hemoragie v oblasti kmene,
- Zánětlivá - myastenie gravis, roztroušená skleróza, Guillain -Barré (Miller Fischerův syndrom), myositida, meningoencefalitidy, borrelióza,
- Metabolická - toxická (například alkohol, botulotoxin), diabetes mellitus, štítná žláza,
- Jiné – oftalmoplegická migréna, idiopatická onemocnění.
Diagnostika
1) Anamnestické údaje - osobní anamnéza, hubnutí, onemocnění štítné žlázy, febrilie atd.
- Subjektivní příznaky - postižení mozkového kmene (zeslabení síly, motání hlavy, brnění končetin, zvýšená únava), náhlá bolest hlavy (subarachnoidální krvácení (SAK), migréna s aurou), bolest za okem), poruchy dalších hlavových nervů.
2) Neurologické vyšetření – se zhodnocením etáže léze (porucha vědomí, meningeální příznaky, kmenové příznaky atd.
- Posouzení příznaků v oblasti očí - postavení očních bulev a jejich hybnost všemi směry, s diplopií nebo bez ní,
- Stav víček – ptóza (pokles víčka), lagoftalmus, blefarocheláza (přebytečná kůže víček zejména ve stáří), blefarospasmus (samovolné spasmické kontrakce očních víček),
- Zornice - mydriáza, mióza, izokorie, anizokorie (asymetrická šíře zornic), fotoreakce (reakce zornic na osvit).
Léčba
Konzervativní léčba je založena na použití speciálních skel nebo prizmat, zatímco chirurgické řešení se zaměřuje na napravení okohybných svalů. Včasná intervence, především u dětí, je pro úspěšnou léčbu klíčová a může zahrnovat i okluzivní terapii, aby se zabránilo vývoji tupozrakosti.
Autor: Lenka Klabochová
