Ucho
Ucho je sluchový orgán, který nám umožňuje zaznamenávat zvuk. Ten vzniká kmitáním pevných těles a šíří se zvukovou vlnou. Zvuková vlna u člověka vyvolává sluchový vjem. Výšku výsledného tónu určuje frekvence zvuku, tedy počet kmitů za sekundu. Čím je tato frekvence rychlejší, tím je vyšší také výsledný tón. Tóny o velké vlnové délce mají přitom nízkou frekvenci a naopak. Lidské ucho dokáže rozlišovat tóny ve frekvencí 16 – 20000 Hz. Na konečný rozsah má vliv hlavně stáří člověka. Starší lidé například tóny o vyšších frekvencích slyšet už nedokážou.
Anatomie
Související nemoci
Příznaky
Vyšetření a zákroky
Stavba ucha
Zevní ucho (auris externa)
Najdeme v něm tyto tři části:
- boltec (auricula) – začátek ucha. Tvoří ho elastická chrupavka ve tvaru mušle
- zevní zvukovod (meatus acusticus externus) – trubička dlouhá 2,5 cm, označovaná též jako zvukový kanálek. Skládá se z chrupavčité a kostěné části. Na jejím povrchu jsou chloupky s mazovými žlázkami, které produkují ušní maz, sloužící jako ochrana ucha před škodlivými vlivy zvenčí. Funkcí zevního zvukovodu je zachytit zvuk a posílat ho dále do nitra ucha.
- bubínek (tympanum) – tenká vazivová blána, která tvoří hranici mezi zevním a středním uchem. Pod působením tlakové vlny zvuku se rozkmitává, zvuk zesiluje a předává ho dál do středního ucha
Střední ucho (cavum tympany)
Takzvaná středoušní dutina, systém vzduchem vyplněných dutin, na jejichž povrchu je sliznice. Uložena je v kosti spánkové a prostřednictvím Eustachovy trubice je napojena na nosohltan. Tvořena je třemi drobnými kůstkami navazujícími na bubínek – kladívkem (malleus), kovadlinkou (incus) a třmínkem (stapes). Tyto kůstky kmity zesilují až třicetkrát a přenáší je na tekutinu vnitřního ucha. Odtud zvuk pokračuje na membránu oválného okénka vnitřního ucha.
Vnitřní ucho (auris interna)
Je uloženo v kostěném labyrintu kosti spánkové. Tvoří ho tři polokruhovité kanálky a váčky. Vyplněný je tekutinou, perilymfou, ve které plave blanitý labyrint (hlemýžď). Hlemýžď (cochlea) dále obsahuje Cortiho orgán s množstvím vlasových buněk. Vyplněný je endolymfou. Vibrace oválného okénka tuto tekutinu rozechvívají, tekutina poté rozechvívá vlasové buňky a ty konečně přenáší do mozku signály, které vnímáme jako zvuk.
Statokinetická funkce ucha
Ucho neslouží pouze ke vnímání zvuku. Důležitou funkci zastává také při určování polohy a pohybu těla v prostoru. K tomu slouží vestibulární ústrojí ve vnitřním uchu. Konkrétně k rozpoznávání polohy těla slouží dva váčky vyplněné endolymfou, k rozpoznávání pohybu pak tři polokruhovité kanálky.
Onemocnění ucha
Propojení středního ucha s nosohltanem Eustachovou trubicí způsobuje především u dětí častý zánět středního ucha. Může docházet také k pískání v uších. V souvislosti s vestibulárním ústrojím dochází ke kinetózám, z nichž nejznámější je mořská nemoc.
Autor: Simona Knotková
