Centrální nervový systém
Nejdůležitější část nervové soustavy je centrální nervová soustava. Zde jsou vyhodnocovány podněty a následně zasílány zpět efektory pro daný orgán a ten může následně reagovat. Centrální nervová soustava se skládá z mozku a míchy.
Anatomie
Související nemoci
Příznaky
Mozek a mícha
Mozek
- řídící a integrační orgán (veškeré funkce lidského těla jsou zde řízeny)
- obsahuje 50 – 100 miliard nervových buněk a až biliarda synapsí
- mozek se dělí na mozkový kmen, mezimozek a koncový mozek
Více informací o mozku v samostatné článku zde.
Mícha
- nervová trubice uvnitř páteře, napojující se na prodlouženou míchu v mozku
- délka je 40 – 50 cm, končí v oblasti bederní páteře, kde se rozpadá na jednotlivá nervová vlákna
- mícha má 31 úseků, ze kterých po každé straně odstupuje nervové vlákno, které řídí určitý orgán a oblast
- 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 1 kostrční
- uprostřed míchy je kanálek, kolem něho je šedá hmota (vysoký počet neuronů), šedou hmotu obklopuje bílá hmota, ve které není skoro žádný neuron jen axony, které mezi sebou přenášejí vzruchy.
Funkční stav CNS
Funkční stav (především mozku) se během dne mění. Jsou charakteristické dvěma základními stavy – bdění a spánek. V každé fázi je CNS zaměřený na jiné podněty a při bdění je více ostražitý. Každá tato fáze je dobře znatelná na EEG (elektroencefalogramu).
Spánek má dvě části – non-REM, tzv. Pomalý spánek, postupně klesá srdeční frekvence a krevní tlak, zpomaluje se dýchání, snižuje se svalové napětí, oči se pod víčky pohybují velmi pomalu. Fáze REM je naopak typická rychlým pohybem bulbů, ztráta svalového napětí, skřípání zubů, srdeční frekvence a tlak se mění v závislosti na snech. Tento typ spánku trvá asi 20 minut. Po celý spánek se tyto části střídají, až 5 – 7 krát za noc. V dospělém věku tvoří REM fáze 20% celkové doby spánku. Většina snů se zdá právě v této fázi.
Ochranné obaly CNS
- Tvrdá plena (dura mater) – silná vazivová plena, je pevně spjatá s lebeční kostí. Do tvrdé pleny jsou zavzaté žilní splavy, jimiž je odváděna krev z mozku.
- Pavučnice (arachnoidea) – tenká blána, která neobsahuje žádné cévy. Mezi tvrdou plenou a pavučnicí je jen nepatrný subdurální prostor. Strukturou připomíná pavučinu, proto její název.
- Měkká plena (pia mater) – jemná vazivová blána. Těsně kopíruje povrch mozku a míchy. Prostor mezi měkkou plenou a pavučnicí je vyplněn cirkulujícím mozkomíšním mokem a nazývá se subarachnoidální.
Mozkomíšní mok
Jedná se o čirou, lehce nažloutlou tekutinu, který se neustále tvoří filtrací z krevní plazmy v mozkových komorách. Mok je přítomen mezi komorami a vyplňuje dutiny v mozku a míše. Vstřebává se do žil na povrchu mozku a míchy. Hydrocefalus je hromadění MM a stlačování tkáně. MM je důležitý pro ochranu mozku před nárazem, nadlehčuje ho a vytváří vhodné prostředí pro činnost nervových buněk.
Krevní zásobení CNS
Aby mohly nervové buňky pracovat a přenášet informace, potřebují kyslík a živiny, ty jsou do mozku přiváděny tepnou a. Basilaris. Okruh, který vede krev do jednotlivých laloků se nazývá Willisův. Stačí 10 sekund bez okysličení a člověk upadá do bezvědomí. Pokud není dodávka obnovena do 5 minut, začínají nervové buňky mozkového kmene odumírat. Mozkový kmen vydrží 20 – 30 minut bez kyslíku. To samé je s dodávkou glukózy, která je velice důležitá pro činnost nervových buněk. Pokles hladiny glukózy vede k závažným změnám. Nedostatek těchto látek vede ke smrti.
Autor: Lucie Kliková
