Mícha
Mícha je v průměru 45 cm dlouhá, tenká trubice. V mozkovém kmeni navazuje na prodlouženou míchu, vede týlním otvorem a nad druhým bederním obratlem končí.. Z míchy vychází nervy, jejichž prostřednictvím se přenášejí informace mezi mozkem a nervovou soustavou a tím organismus reaguje na změny vnějšího prostředí. Uvnitř míchy je centrální míšní kanálek obsahující mozkomíšní mok.
Anatomie
Popis míchy
V průřezu je mícha oválná, vpředu se nachází zářez, vzadu žlábek a z boku jsou dva žlábky. Je to zadní postranní žlábek a přední postranní žlábek. Z nich vystupují přední a zadní míšní kořeny. Vlákna předního a zadního míšního kořenu se spojují v jeden jediný míšní nerv. V předním kořenu jsou především motorická vlákna a v zadním vlákna senzitivní.
Míchu dělíme na 31 částí, což jsou místa, ze kterých na každé straně vystupuje jeden nerv. Z toho je 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 1 kostrční.
Podle místa výstupu dále rozlišujeme:
- krční nervy, kterých je 8 párů a které inervují svaly horních končetin, hlavy a krku a kůži
- hrudní nervy, těch je 12 párů a inervují svaly, mezižeberní svaly, svaly zad ahrudníku a kůži
- bederní nervy – 5 párů inervujících břišní svaly a kůži také svaly stehen a kůži pohlavních orgánů
- křížové nervy, kterých je 5 párů a inervují svaly a kůži dolních končetin a sedací svaly
- kostrční nervy, je jich jen 1 pár a u člověka nemají žádnou funkci
Neurony uložené na zadních kořenech a přední kořeny vytváří míšní nervy. Z buněk, které jsou uloženy v míše vycházejí motorická vlákna a senzitivní vlákna zase z nervových buněk ležících mimo míchu. Smíšeným nervem je míšní nerv obsahující jak vlákna motorická tak i vlákna sensitivní.
Okolo centrálního míšního kanálku se nachází šedá hmota míšní. Z jejích předních rohů vycházejí přední míšní kořeny a ze zadních rohů vystupují zadní kořeny. Šedou hmotu obklopuje hmota bílá, která obsahuje vlákna tvořící vodivý míšní systém.
Základní systém míchy
Základní systém míchy je tvořený nervovými vlákny uskutečňujících inter a intra segmentální spojení, a která jsou přepojovací stanicí spinálních reflexů. Také se podílí na přenosu bolesti. Impulsy, které přicházejí od proprioreceptorů svalů a šlach se přepojují na motoneurony, čímž udržují svaly v základním spinálním svalovém tonu.
Vodivý systém míchy
Tento systém míchy je složený z vzestupných a sestupných drah. Vodivý systém míchy zprostředkovává informace pro vyšší centra o změně vnějšího a vnitřního prostředí a také o poloze a napětí pohybového ústrojí. Axony (výběžky nervové buňky) jsou rozvětvené, a jejich konce mohou přenášet impulsy na několik neuronů
Míšní reflexy
Míšní reflexy se dělí podle stimulace receptorů. Jedná se o reflexy, za které je zodpovědná mícha. Tyto reflexy zajišťují zejména motoriku a součinnost svalových funkcí.
Dalšími reflexy jsou dvouneuronové monosynaptické reflexy tzv. proprioeceptorové reflexy vycházející ze svalů, šlach, kloubů. Jsou rychlé nekoordinované, nepodléhají únavě a nemají nadřazené centrum v mozku, což znamená, že je nelze potlačit vůlí.
Dále existují 2 typy exterorecepčních reflexů. Jsou to reflexy extenzorové, které vznikají na základě stimulací dotekových receptorů a reflexy flexorové vznikající stimulací receptorů. Tento typ reflexů přenáší bolest a způsobují napětí flexorů. Flexory jsou ohýbače např. svalů a šlach a slouží k obranným reflexům. Například břišní reflex – když přejedeme po břichu něčím ostřejším, dojde ke stahu břišních svalů. Exterorecepční reflexy jsou složitější, jejich doba reakce je delší, mají nadřazená centra v mozkové kůře a projevují se jako koordinovaná činnost.
Poruchy míšních funkcí
- při poškození míchy nastane tzv. míšní šok
- míšní šok může trvat tři a více dnů
- směrem k periferii dochází k úplné areflexii, což je nevybavení reflexů a poté nastává tzv. chabá periferní obrna (ochabnutí)
- dohromady s motorickou funkcí dojde také k poruše vegetativní funkce, jako je např. porucha močení
- poté šok postupně odeznívá
- začínají se obnovovat (alespoň částečně – záleží na poškození) vegetativní funkce, a to proto, že mají nadřazená centra
- dle místa poškození se z motoriky nejdříve obnoví flexorové reflexy. Extenzorové reflexy se ale při protětí míchy neobjeví vůbec. Z chabé obrny se začínají objevovat pouze flexorové reflexy a současně s nimi spastická reakce – vzniká tzv. spastická obrna. Během ní je třeba chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat také kosti.
