Hrbol mezimozkový (Thalamus)

Thalamus neboli hrbol mezimozkový je párový vejčitý útvar a společně s epithalamem je součástí zadní části mezimozku (diencephalon). Na čelním (frontálním) průřezu je zaobleně trojboký.

Thalamus (hrbol mezimozkový) a hypothalamus (podhrbolí)

Vyvíjí se z diencephala, což je mozkový sekundární váček, který vzniká v oblasti původního předního mozkového váčku (prosencephalon). Je složen z velkého množství skupin neuronů -  senzorických, asociačních a nespecifických jader. Obecně lze říci, že hlavní funkcí jader thalamu je přenos a integrace signálů z nižších útvarů nervového systému, jako je mícha, mozkový kmen a mozeček, do mozkové kůry a významných center mozečku. Některá jádra jsou taktéž součástí oblasti řízení motoriky a limbického systému (uskupení struktur mozku ležících na stranách thalamu).

Popis thalamu

Na thalamu lze rozpoznat mediální, laterální a dorsální plochu. Dopředu přechází v tuberculum anterius a vzadu se rozšiřuje do formace polštářovitého tvaru zvané pulvinar thalami.

Na dorsální ploše, kterou lze na spodní části nalézt pulvinaru, se nacházejí dva párové hrbolky – corpus mediale a geniculatum laterale.

Mediální thalamová plocha je vychýlená do III. mozkové komory. Thalamy na obou stranách jsou často propojeny můstkem, který je tvořen šedou mozkovou hmotou. Mimo toho se na mediální ploše nachází i sulcus hypothalamicus, jež odděluje hypothlamus od thalamu. Na přechodu dorsální a mediální plochy je patrný malý svazek nervových vláken – stria medullaris.

Na dorsální thalamovou plochu se uchycuje telencephalon. Na této ploše lze dále najít epithalamus a trigona habenularum a na její spodní ploše dva párové hrbolky (corpus geniculatum lateral a mediale).

Laterální plocha thalamu je vychýlená ke capsula interna a směrem z dorsolaterální strany je k thalamu přilehlý nucleus caudatus.

Význam thalamu

Jak je již uvedeno výše, dochází v thalamu k aferentaci, neboli přenosu informací z periferie do centra, přičemž tyto informace pak směřují dále do mozkové kůry (její zrakové, senzitivní, chuťové a sluchové oblast

Při poruchách thalamu dochází ke snížení prahu bolesti a taková bolest je označována jako thalamická a není možné ji dobře zvládnout pomocí léků.

Funkce thalamu řídí mozková kůra. Thalamokortikální a kortikothalamické spoje působí na bdělý stav člověka.

Podněty, které směřují do thalamu rovnou z hypothalamu a zpětně též z limbické kůry jsou příčinou toho, že se thalamus podílí na určitých vegetativních funkcích, jako jsou změny v tepové frekvenci, zčervenání nebo zblednutí v obličeji a dále i na změnách nálady – smutku, veselosti, rozmrzelosti  nebo zlosti. V dospělosti tlumí tyto děje mozková kůra, avšak v dětském věku se projevují v plném rozsahu, kdy útlum ještě není zcela vyvinut nebo je narušena funkce mozkové kůry.

Thalamus se podílí prostřednictvím přenosu vzruchů z mozečku do mozkové kůry i na ovlivňování chůze a stoje. Při jeho poruše může dojít ke vzniku mírné mozečkové ataxie.

Typy neuronů thalamu

V thalamu se nacházejí tři typy neuronů - typ projekční, inhibiční, specifický .Tyto typy neuronů rozlišujeme dle rozdílů nejen v morfologii, ale také v mediátorech, které jsou v nich přítomny a jejich projekcí do jiných oblastí NS.

  • Projekční neurony - projikují do kůry nebo striata. Jsou to excitační neurony, jejichž mediátorem je glutamát.
  • Inhibiční interneurony - inhibují neurony projekční a mediátorem je GABA (hlavní inhibiční mediátor v CNS).
  • nc.reticularis thalami neurony - inhibují ostatní jádra thalamu, Jejich mediátorem je taktéž GABA.

Jádra thalamu

Jako jádro thalamu je označována skupina neuronů, jež jsou ovlivněny stejnou aferentací a promítají se do téže oblasti kůry či telencephala. Jádrová projekce do mozkové kůry je pokaždé reciproční, přičemž kortikothalamická je o něco silnější, neboť má za úkol zamezit přenosu méně důležitých informací do mozkové kůry. 

Dělení podle funkce

  • Nespecifická jádra – jsou složkou aktivačního ascendentního systému.
  • Specifická senzorická jádra – zpředkovávají převod impulzů z periferních receptorů do náležitých oblastí kůry.
  • Specifická nesenzorická jádra – jsou také součásti limbického systému, který řídí motoriku.Tento typ jader reguluje i paměťové a emoční funkce (nc. mediodorsalis).
  • Asociační jádra – zajišťují převod signálů do asociačních oblastí kůry mozkové.

Dělení podle způsobu zapojení

  • Relé jádra – mají jeden základní vstup z podkůry  a promítají se zcela přesně ohraničené oblasti mozkové kůry.
  • Integrační jádra – získávají impulsy z více vstupů z podkůry a promítají se do více asociačních korových oblastí.
Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat