Hematom
Hematomem se nazývá výron krve z cév nejčastěji po nějakém traumatu, krev se vylévá do tkáně, do podkoží aj. Za hematom lze označit každou modřinu či podlitinu, přesněji však patří označení hematom ke krevnímu výronu v hlubších tkáních a je spojen s otokem.
Další názvy: modřina, podlitina, krevní výron
Nemoci s tímto příznakem
Vyšetření a zákroky
Diagnóza
Můžeme rozdělit hematomy na vnitřní a povrchové. Častější jsou povrchové, ale vnitřní hematomy, kdy dochází ke krvácení do orgánů, jejich vazivových pouzder, pod okostici, v lebce atd., mohou být i život ohrožující. Nejčastěji se vstřebají samy, ale někdy je nutné je odsát.
Příčiny vzniku hematomu
- Traumatický – hematom vzniká po úrazu, následkem nárazu nebo úderu, kdy dojde k poškození cévní stěny a krev z ní uniká do okolí.
- Samovolný, nebo po minimálním podnětu – je mnoho příčin, kdy dochází ke vzniku hematomů, často je jejich vznik v těchto případech provázeny i krvácením např. z dásní., prodloužení doby krvácení…
- Vrozené nebo získané poruchy ve srážení krve - hemofilie
- Nedostatek vitamínu K
- Užívání léků na ,,ředění“ krve, proti agregaci destiček– antitirombotika, antikoagulancia např. kyselina acetylsalicylová, warfarin, heparin
- Nedostatek vitamínu C
- Jaterní choroby, při nich je snížená syntéza srážecích faktorů
- Poruchy funkce kostní dřeně, kdy se tvoří méně krevních destiček
- Aneurysma
- Infekční onemocnění – meningokoková meningitida
Krevní výrony můžeme dělit podle jejich velikosti
- Nejmenší drobná tečkovitá krvácení jsou petechie, nejčastěji jsou způsobená křehkostí cévních stěn. Mají průměr do 2 milimetrů.
- Ekchymóza je hematom, který je větší než 3 centimetry.
- Sufúze je již rozsáhlejší krvácení do kůže a podkoží
- Jako purpuru označujeme mnohočetná tečkovitá krvácení
Fyziologie hematomu
Povrchový hematom má v počátcích krvavé, někdy až namodralé zabarvení, které je dáno přítomností hemoglobin, jenže je krevním barvivem. V další fázi hematom tmavne vlivem odbourávání hemoglobin na choleglobin a verdoglobin a následně přechází do zelené barvy. V té době dochází k rozpadu hemoglobin a vzniká biliverdin, který hematom zabarví do zelena. Biliverdin je přeměn na žlutohnědý bilirubin.
V dalších dnech dochází ke vstřebání hematomového ložiska, a pokud nedošlo k porušení tkáně – např. protržení kůže, zhojí se zcela bez následků.
Krev, jež opustila cévu, může být dráždit okolní tkáně a vyvolat zánětlivou odezvu, která je provázena bolestí s otokem daného místa.
Typy hematomů dle lokalizace
Nejnebezpečnější hematomy jsou v oblasti hlavy – lebky, kde rozeznáváme
- Epidurální hematom – vzniká po traumatu, kdy je úderem narušená celistvost střední meningeální artérie a krev se dostává do epidurálního prostoru tj. mezi tvrdou plenu mozkovou a lebku, hromadění krve a vzniklý hematom mohou způsobit útlak mozku.
- Subduralní hematom – vzniká traumatem, kdy dochází k narušení mozkových žil. Krev z nich vytéká pomaleji do prostoru pod tvrdou plenu mozkovou. Příznaky se objevují později než u epidurálního hematomu.
- Mozkový hematom – příčinou je nejčastěji vysoký krevní tlak v mozkovém řečišti nebo aneurysma.
- Hematomy v oblasti skalpu se často projevují jakou boule.
V lebce uložené hematomy se nejlépe zobrazí např. pomocí RTG, CT nebo MRI.
- Hematomy také provázejí zlomeniny kostí, např. zlomeniny stehenní kosti, kostí pánevních.
- Nitrosvalové hematomy jsou velmi bolestivé, působí často otok a zánětlivou reakci. Ačkoli se může zdát, že je tento stav neškodný, vzhledem k tomu, že je sval umístěn v povázce, která není elastická, dochází k nárůstu tlaku v omezeném prostoru a může dojít třeba k útisku a poškození nervů.
- Hematomy pod nehtem jsou lidově nazývané též štěnice, jsou poměrně bolestivé a provází je ztráta nehtu.
- Hematomy v břišní dutině – pokud je krvácení do volné břišní dutiny, může dojít k jeho zapouzdření a vytvoření krvavé cysty, krvácení může být v orgánech či pod vazivová pouzdra orgánů. Vzniklé kolekce krve pak mohou narušovat funkci orgánů a utlačovat, způsobit zánět a ohrozit tak člověka na životě.
- Hematomy nitrosvalové a v dutině břišní zjistíme nejlépe pomocí UZ.
Léčba hematomu
Musíme zjistit příčinu vzniku hematomů, pokud nejsou traumatického původu, je nutné léčit primární onemocnění, vysadit či zmenšit dávky léků na ředění krve atd. Vhodné je přidat vitamin K, C či ascorutin.
Vstřebávání hematomu napomáhají masti s obsahem derivátů heparinu např. Lioton, Heparoid.
Velikost modřiny můžeme zmenšit chlazením postižené části.
V případě velkých vnitřních hematomů, které působí problémy je nutné hematom odsát a oblast pečlivě ,,vyčistit“.
Komplikace
Mezi komplikace patří otok a zánět, u vnitřních hematomů pak poškození orgánů. Velké hematomy mohou být kolonizovány bakteriemi a být tak zdrojem infekce. Zvláště mozkové hematomy mohou kolikvovat – rozbřednou a zkapalní, tj. vytvoří se útvar, který má vlastní pouzdro a uvnitř je vyplněn serózní tekutinou, a odolávají vstřebání. I on může být místem, které kolonizují bakterie. Pacient může mít i septické, život ohrožující stavy.
Autor: Drahomíra Holmannová
