Zlomenina
Za zlomeninu považujeme poruchu kontinuity kosti.
Latinsky: fractura
Další názvy: fraktura
Příznaky
Diagnóza
Příznaky zlomeniny
- deformita v místě zlomeniny,
- změněná hybnost postižené části,
- krepitace,
- hematom ‒ modřina,
- bolest ‒ spontánní, tlaková, tahová, při poklepu
Vyšetření
Hlavní metodou potvrzující zlomeninu je RTG, popřípadě CT.
Léčba zlomenin
V případě dislokace kostí je nutné provést repozici, srovnání úlomků. Dalším krokem je imobilizace a fixace zlomené kosti, v poslední fázi léčby následuje rehabilitace. Neoperační postupy zahrnují naložení dlahy, sádry na nedislokované zlomeniny. Pokud se jedná o dislokaci, zlomenina se fixuje a využívá se tahu či protitahu, aby se kost srovnala – extenze.
Operační postupy
Osteosyntéza – spojení kostí, zpevnění pomocí titanových nebo ocelových pomůcek, volí se v případě otevřené zlomeniny, zlomeniny s nitrokloubní dislokací, u nestabilních zlomenin, u poškození cév a nervů, mnohočetných zlomenin. Vnitřní osteosyntéza ‒ zavádí se buď do dutiny kosti, kdy se zavádějí hřeby nebo dráty, nebo se nakládají dlahy, šroubů, tahové cerkláže na kost. Existuje i vnější osteosyntéza, která je nad kožním krytem, dráty, šrouby jsou zavedeny drobnými řezy v kůži do kosti a vytvoří se zevní konstrukce.
Komplikace spojené s léčbou zlomenin
- porucha výživy kosti,
- vznik pakloubu,
- infekce u otevřených zlomenin,
- opožděné hojení,
- zástava růstu kosti nebo její přerůstání,
- nekróza, odumření kosti,
- omezení rozsahu hybnosti, deformace kosti aj.
