Balónková angioplastika
Balónková angioplastika odborně označovaná jako Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) nebo jako Perkutánní koronární intervence (PCI) je invazivní terapeutickou metodou, kdy lze pomocí nafouknutého balónku či výztuže (stentu) rozšířit zúžený, nebo i téměř uzavřený úsek tepny.
Související nemoci
Příznaky
Týká se části těla
Význam perkutánní koronární intervence (PCI)
Základem PCI je roztažení nebo zprůchodnění postižené části věnčité tepny pomocí balónkového katetru,což je tenká kovová trubička na jejímž konci se nachází velmi malý roztažitelný balónek.Stěny stentu jsou tvořeny velmi jemnou kovou mřížkou, která je po určitém čase (v řádu měsíců) přirozeně překryta cévní výstelkou a stane se tak natrvalo součástí cévní stěny.na jehož konci se nachází velmi malý roztažitelný balónek.
Jedná se o moderní metodu, která je účinná nejen u chronických a stabilních koronárních postiženích, ale i při léčbě akutních srdečních příhod, jako je zejména infarkt myokardu, kdy zkušený katetrizující lékař tento výkon provádí, aby byl zachráněn lidský život.
Indikace
Nejčastější indikací tohoto výkonu je zprůchodnění narušené tepny a obnova dostatečného krevního zásobení postižené oblasti, avšak tato metoda se nemůže provádět u všech pacientů. Vhodnost tohoto výkonu závisí na základě výsledků angiografického vyšetření, o kterém rozhodují cévní specialisté z oboru interny a chirurgie.
Postup provedení PTA
PTA je nebolestivý výkon, který je prováděn v místním znecitlivění. Obvykle se jehla zavádí do pravé stehenní tepny, kterou se následně zavede vodič, a pomocí kterého se pronikne postiženou oblastí až do neporušené tepny. Pak se do postižené oblasti zavede speciální balónkový dilatační katetr („balónek“) a postižená tepna se ošetří buď pouhým rozevřením balónku, nebo vpravením stentu, jenž udrží požadovaný průměr ošetřované tepny.
Zároveň jsou získávány i snímky oblasti před a po léčbě pomocí PTA. Po ukončení výkonu lékař odstraní celé instrumentárium (v tomto případě je to zaváděcí pouzdro, balónek a vodič) a místo, kudy bylo toto instrumentárium vpraveno, stlačí na dobu nutnou k zastavení krvácení z tepny. Délka tohoto výkonu je zcela individuální a je závislá na závažnosti a lokalizaci postižení tepenného systému. Dobu trvání výkonu upřesní intervenční radiolog, který tento výkon prováděl.
Rizika a komplikace výkonu
Vyšetření i PCI není tak úplně bez rizik, avšak v rukou zkušeného katetrizujícího lékaře jde o metody bezpečné.
- Vzácně může nastat poškození tepny katetrem, uvolněním krevní sraženiny (trombu) a jejího vmetením do tepenného řečiště (embolie) – u těchto komplikací musí být proveden chirurgický zákrok nebo jiná léčba.
- Vzácně může také dojít k alergické reakci na podanou kontrastní látku, která může vést až k závažnému postižení orgánů. Lze ji však snížit premedikací (protialergickou přípravou před výkonem).
- V místě vpichu se může objevit hematom (krevní podlitina), který zpravidla nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu. Pouze při vzniku značně velkých hematomů nebo při krvácení do dutiny břišní a pánve je další léčba nezbytně nutná.
- Zcela vzácně může dojít i ke zhoršení funkce ledvin a to hlavně u pacientů, kteří ještě před výkonem poškozenou funkci ledvin mají.
Redukce vzniku komplikací
K významnému snížení vzniku komplikací můžete přispět i vy sami, jestliže budete přijímajícího nebo katetrizujícího lékaře informovat o výskytu všech přidružených onemocněních, o sklonech ke zvýšenému krvácení, o užívání léků snižujících srážení krve (Warfarin, Pelentan), o alergiích a přecitlivělosti na určité léky, nebo máte-li zvýšenou funkci štítné žlázy apod.
Autor: Lenka Klabochová
