Ebola
Virus Ebola způsobuje velmi těžkou hemoragickou horečku končící ve většině případů smrtí. První údaje pocházejí z roku 1976, kdy se téměř současně vyskytly dvě epidemie v rovníkových provinciích Súdánu a Zairu. Prototypový kmen viru Ebola se izoloval z pacienta z vesnice na severozápadě Zaire, přes kterou protéká malá řeka Ebola, po níž byl virus pojmenován.
Další názvy: krvácivá horečka
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Izolované viry ze severozápadní Zairu a jižního Súdánu jsou morfologicky příbuzné, ale antigenní odlišné od viru Marburg, který také způsobuje horečnaté onemocnění a který patří do téže čeledi jako virus Ebola. Nedokázala se žádná souvislost obou epidemií s opicemi, ačkoli virus Marburg způsobil lidské infekce jednoznačně po kontaktu s importovanými opicemi.
Jak se přenáší Ebola
Virus se přenáší prostřednictvím přímého kontaktu s krví, sekrety nebo jinými tělesnými tekutinami (krev, sliny, moč, pot, atd.) nakažených živých a nebo i mrtvých lidí. Je možné se nakazit také znečištěnou injekční stříkačkou. Hrozbu však představují také tělesné tekutiny živých či uhynulých volně žijících zvířat.
Je zajímavé, že virus nelze přenést z osoby na osobu kašláním nebo kýcháním.
Jakmile se člověk nakazí, nemoc se může rychle šířit v rámci okruhu osob, ve kterém nakažený nachází. Proto jsou nejvíce ohroženi hlavně zdravotničtí pracovníci, kteří přicházejí do kontaktu s nemocnými pacienty a rodinní příslušníci. Přenos se může uskutečnit také nechráněným pohlavním stykem s uzdraveným pacientem, a to i několik týdnů po úspěšném vyléčení nemoci.
Příznaky Eboly
Inkubační doba je nejčastěji 2–3 dny, nebo až do čtyř týdnů. Začátek onemocnění je náhlý, spojený s vysokými horečkami, bolestmi svalů, kloubů, břicha, hlavy. V pozdější fázi onemocnění začne virus rozkládat tkáň a vznikají krvavé skvrny na kůži. Cílovými postiženými orgány jsou ledviny, játra, vaječníky, varlata a lymfatický systém. Dalšími symptomy jsou průjmy, zvracení, krvácení - jako vnější tak vnitřní, krvácení v ústní dutině a nakonec koagulační krevní stav, označovaný jako DIC (Diseminovaná intravaskulární koagulace). Nejnebezpečnější forma, která byla zatím popsána, je takzvaná Ebola-Zaire s úmrtností až 90%. Některé typy onemocnění probíhají lehčí, bez fatálních následků.
Léčba
V současnosti není znám přesný postup léčby Eboly. Virus prakticky nereaguje na léčbu interferonem ani na známá virostatika. Sérum získané z přeživších nemocných má jen velmi omezený účinek a jeho výroba a uchovávání jsou neúnosně drahé. Za nejúčinnější způsob léčení se momentálně považují silné dávky séra, virostatik, udržování homeostázy (v rámci možností) a vitamíny.
Prevence
- Vyhýbejte se přímému kontaktu s krví a tělesnými tekutinami pacientů nebo mrtvých osob a s předměty, které mohou být kontaminovány,
- vyhýbejte se přímému kontaktu s volně žijícími zvířaty a nekonzumujte jejich maso,
- vyhýbejte se nechráněnému pohlavnímu styku,
- přísná karanténa pacienta s Ebolou,
- používejte osobní ochranné prostředky - tj. roušky, rukavice, plášť, speciální oděv.
