Koleno
Koleno neboli kolenní kloub (articulatio genus) je nejsložitějším kloubem lidského těla. Spojuje kost stehenní (femur), kost holenní (tibia) a čéšku (patella) a jako další útvary, které ovlivňují správnou funkci kolene, musíme zmínit také dva menisky (menisci medialis et lateralis).
Anatomie
Související nemoci
Příznaky
Vyšetření a zákroky
Stavba kolenního kloubu
Kolenní kloub je složený z dolní kloubní plochy kosti stehenní, která ve tvaru dvou výběžků (kondylů) účinkuje jako dvojitá hlavice kloubu. Spodní část je tvořena horní kloubní plochou holenní kosti, která vytváří dvojitou mělkou kloubní jamku. Stabilitu a tvar kloubní jamky doplňují dva poloměsíčité chrupavčité útvary – menisky (mediální a laterální). Co se týká funkce kolenního kloubu, musíme připočítat také tibio-fibulární skloubení, tedy skloubení lýtkové a holenní kosti.
Kolenní kloub také stabilizuje vazivový aparát, který se skládá z předního zkříženého vazu (ligamentum cruciatum anterius), ze zadního zkříženého vazu (ligamentum cruciatum posterius) a z vazů kloubního pouzdra, a to zejména z postranních kolenních vazů a šlachy čtyřhlavého stehenního svalu.
Uvnitř kloubního pouzdra se nalézá synoviální tekutina snižující tření při pohybu kloubu a umožňující transport živin ke strukturám chrupavek. V přední části kolenního kloubu je čéška (patella), což je sezamská kost vložená do přímého stehenního svalu. Pod čéškou se nalézají tíhové váčky (bursy), které v místech tření účinkují ve formě mazné složky a chrání kloub proti mechanickému zatížení.
Lokomoce, terapie
Koleno je důležitým kloubem vystavujícím se velké zátěži. Má ojedinělou stavbu, a proto je citlivé na správnou osu ohybu při chůzi a souhru svalů. Při chůzi jde především o správnou linearitu ohybu kolene, hlezna a kyčle, ale také o kolmou trajektorii končetin pod pánví během chůze. Častým problémem kolene je zkrácení svalů, zejména zadních stehenních svalů (hamstringů) a přitahovačů stehna (adduktorů). Často dochází také ke ztuhnutí čéšky, respektive přímého stehenního svalu (m. rectus femoris). Tak zvaná valgotická kolena, což jsou kolena „do x“ se dají jen těžko napravit. Při nadměrném zatěžování kolen (nadváhou, sálovými sporty, dlouhým stáním atd.) může dojít k opotřebení chrupavek (gonartróze) nebo k ruptuře menisků. Léčba kolen je zdlouhavá záležitost a jejich poškození často zůstane bolestivé a trvalé.
Pohyby kolenního kloubu
Základními pohyby kolenního kloubu jsou flexe a extenze, přičemž flexe má 4 fáze, kterými jsou:
- počáteční rotace
- valivý pohyb
- pohyb posuvný
- závěrečná rotace
Flexe a extenze jsou v podstatě obdobné pohyby, ale v opačném pořadí.
- Extenze se považuje za základní postavení;
- Extendovaný kloub je pevný a umožňuje chůzi a stoj;
- Ze základního postavení je možné provést flexi až do 160°;
- Rozlišujeme také postavení střední, kdy je kloub v mírné flexi, cca. 20°–30°.
Poranění kolene
K poraněním dochází nejčastěji při sportovních aktivitách, jako např. při fotbale, lyžování, volejbalu, tenisu apod. Na zranění jsou nejnáchylnější menisky, především mediální meniskus, postranní vazy a přední zkřížený vaz.
Autor: Lenka Klabochová
