Cytologie
Cytologie zvaná i jako buněčná biologie je oborem biologie studujícím anatomii, funkce a v buňkách probíhající procesy. Cytologickým vyšetřením lze odhalit různá onemocnění na základě studia získaných buněk, což je velký rozdíl oproti histologii, kdy je třeba získat a zhodnotit celý vzorek tkáně.
Týká se části těla
Obecně lze tedy říci, že cytologie zkoumá jak fyziologii buněk, tak i jejich vlastnosti a buněčný cyklus včetně dělení buněk a jejich zániku. Provádí se zejména při gynekologickém vyšetření a z lékařského hlediska je považována za součást mikroskopické anatomie.
Kdy se cytologie provádí
Cytologie se nejčastěji provádí kvůli včasnému zachycení a při podezření na:
- nádory děložního hrdla,
- nádory děložního těla,
- nádory zevního genitálu,
- nádory vaječníků a vejcovodů,
- nádory bez určení lokalizace,
- přednádorové (prekancerózní) stavy, což jsou stavy, které by se časem mohly vyvinout až ve zhoubné nádorové onemocnění.
Dle zaměření dělíme cytologii na několik podoborů, kterými jsou:
- cytopatologie - zkoumá změny na buňkách způsobené onemocněním či vnějšími vlivy,
- klinická cytologie – je oborem, který se zabývá cytologickými vyšetřeními pro potřeby lékařství a úzce souvisí i s cytopatologií,
- morfologická cytologie - zkoumá strukturu a tvar buněk,
- cytofyziologie - zabývá se mechanismy fungování buněk a jejich částí,
- molekulární cytologie - v podstatě se jedná o cytologickou část molekulární biologie.
Postup cytologického vyšetření
Cytologie je v podstatě screening umožňující lékařům odhalit výskyt přednádorových či nádorových změn, což lze zjistit díky získaným volným buňkám. Vzorky mohou být odebrány z různých míst a také různým způsobem - tělo je vyloučí buď samo, nebo jsou exfoliovány přímo z tkáně.
Zde uvádíme několik možností:
- vzorky tělních tekutin (krev, moč, mozkomíšní mok),
- stěr za pomoci kartáčků a špachtlí,
- odsátí hromadící se tekutiny (ascites, voda v plicích),
- odběr slin a hlenu, které pacient vykašle,
- biopsie štítné žlázy, lymfatických uzlin, cyst a pevných útvarů,
- bronchoalveolární výplach při bronchoskopii,
- vzorky výtoku nebo sekretu z různých částí těla,
- odběr buněk z epitelu gastrointestinálního traktu,
- seškrab buněk z kůže nebo sliznic (nos či ústa).
Odebraný vzorek se pak nanese na sklíčko a po obarvení jej lékaři prozkoumají pod mikroskopem. Pokud je k dispozici dostatek materiálu, mohou být provedena i další vyšetření, jako bývají při histologii. Dojde-li lékař k tomu, že se v odebraném vzorku nacházejí maligní buňky, pak výše uvedená vyšetření pomohou specifikovat druh nádoru.
Výhodou cytologie je hlavně celkem jednoduchý způsob získávání vzorku, ale i rychlost vyšetření a jeho poměrně nízká cena. Je však nutné poznamenat, že se rozhodně nejedná o metodu zcela srovnatelnou s histologií, neboť negativní výsledek nedokáže v tomto případě stoprocentně vyloučit výskyt nádorových buněk.
Autor: Lenka Klabochová
