Chrápání

Chrápání je zvuk způsobený vibrací vzduchového sloupce během spánku. Většinou postihuje starší osoby a častěji muže než ženy. Občasné chrápání není nebezpečné, a bývá způsobeno nejčastěji rýmou. Časté chrápání však může být způsobeno otokem hlasivek, zánětem v nejhorším případě i zvětšujícím se nádorem. V těchto případech by postižená osoba měla co nejdříve navštívit lékaře.

Chrápání

Další názvy: ronchopatie

Nemoci s tímto příznakem

Týká se části těla

Chrápání narušuje spánek jak postižené osobě, tak lidem jejím okolí, což může při déle trvajících potížícch způsobovat ztrátu soustředění, nervozitu, podrážděnost a ztrátu libida.

Specifický zvuk při chrápání - pískání - bývá při zánětech hlubších  podslizničních vrstvev, kdy dochází k zúžení dýchacích cest (tzv. stenózujících (sufokujících) laryngitidách). Nemocný je ohrožen dušením, nebo i udušením. Je nutné co nejdřívě navštívit nemocniční zařízení.

Chrápání u dětí

Chrápání neboli ronchopatie není problémem jenom u dospělých, tímto stavem prochází i děti. U nich je původcem prvotní jev tzv. zvětšení nosohltanové mandle. Tato zmíněná porucha spánku může probíhat náhle anebo každodenně. Pokud se člověk ocitá v určité spánkové fázi, mohou hrtanové svaly povolit do té míry, že omezí průchod horních cest dýchacích a akcelerace kyslíku se postará o vibraci. Ta se odehrává v měkkém patře, popřípadě i v oblasti krčního čípku. Celou situaci mohou zhoršit případné zdravotní potíže, k nimž nejčastěji patří zánět nosní sliznice a onemocnění horních cest dýchacích.

Následky chrápání

Osoba s chrápáním se obvykle potýká těsně po probuzení se suchostí v ústech, taktéž i s bolestí hlavy. Tito lidé jsou náchylnější k zástavě dechu, ta má kratší interval. U chrápajícího člověka se může projevit v denních hodinách spánkový deficit, srdeční a cévní choroba. Kromě toho má větší sklon k rozvoji poruchám paměti a jiných forem kognitivních poruch.

Doporučujeme: co dělat proti chrápání