Streptokok
Patří mezi grampozitivní bakterie, koky, které tvoří řetízkové struktury, podle čehož se také jmenuje (streptos – ohebný, zkroucený jako řetěz).
Latinsky: Streptococcus
Další názvy: Impetigo, streptokoková infekce, stafylokoková infekce, chrásty, povrchová pyodermie
Příznaky
Diagnóza
Můžeme je dělit na alfa hemolytické, beta hemolytické a gama hemolytické streptokoky. Toto dělení vyplývá z růstu těchto bakterií při jejich kultivaci na krevním agaru.
Alfa hemolytické streptokoky
zahrnují pneumokoky a viridující (orální) streptokoky
Streptococcus pneumoniae - pneumokok
Je běžně přítomen v nosohltanu asi 10% dospělých a 60% dětí, kteří jsou zdraví.
Přenos pneumokoka se děje kapénkami, tedy kýcháním, kašlem. Inkubační doba od nákazy do projevů infekce je asi 1-3 dny.
Streptokoková / pneumokoková onemocnění:
Pneumokok proniká do těla dýchacími cestami, které osidluje a přechází do krve, která jej roznese do dalších částí těla. Může tedy způsobit záněty chlopní, kloubů i vážné záněty mozkových plen. Z nosohltanu proniká i do nosních dutin, středouší i odtud se může dostat přímo na mozkové pleny.
- zápal plic – připisovaný pneumokokům často nasedá na virovou infekci, kdy je člověk oslaben. Příznaky zahrnují vysoké teploty, kašel spojený s vykašláváním hlenu i hnisu. Častá je přítomnost bolesti na hrudníku, která se zvyšuje při nádechu.
- angína – pokud napadnou pneumokoky mandle je výsledkem angína. Pneumokok ale nepatří mezi časté původce angín. Pro tyto angíny bývá typická vysoká teploty, bolest v krku zhoršující se polykáním, na mandlích bývají přítomné bělavé povlaky, je též celková schvácenost.
- zánět středního ucha – pneumokok často stojí za touto infekcí. Projevuje se bolestmi ucha, teplotami, poruchami sluchu a celkovou slabostí
- zánět vedlejších nosních dutin – sinusitida je charakterizována hromaděním hnisu v dutinách, což je spojeno bolestí dutin – tváře, čelo, kořen nosu, teplotou. Je časté , že léčba antibiotika v tomto případě nestačí a je nutné provést punkci dutin, aby mohl odtéci hromadící se hnis.
- meningitida – je nejzávažnější formou pneumokokové infekce. Nejčastěji se objevuje u malých dětí. Většinou nasedá na zánět středního ucha nebo vedlejších nosních dutin, odkud se bakterie šíří na mozkové blány. Nemoc se projevuje vysokými horečkami, schváceností s poruchami vědomi, úpornou bolestí hlavy a meningeálními příznaky, tj. neschopností přitáhnout bradu k hrudní kosti, zatímco kývání do stran není obtížné. Tato meningitida může mít až 20% smrtnost či doživotní následky v podobě hluchoty.
Diagnostika – provádí se standardní vyšetření krve, ale důležitá je lumbální punkce a odebrání mozkomíšního moku.
Nemoc si vyžaduje hospitalizaci a intenzivní péči, kdy se podávají vysoké dávky antibiotik do žíly.
Prevence – jako obrana proti pnemumokoku existuje vakcína složená z 23 pouzderných antigenů.
Viridující (orální) streptokoky
jsou součástí přirozené mikroflóry ústní dutiny, patří mezi ně S.sanquis, S. salivarius, S. mutans, S. milleri.
Infekci způsobují tehdy, kdy tomu předchází jiná infekce. Z úst se potom mohou šířit dále do těla a způsobit k bakteriémii, meningitidy, pneumonii, endokarditidy či abscesy. S. mutans napomáhá vzniku zubního kazu.
Beta hemolytické streptokoky
Streptococcus pyogenes - sk. A
Pyogenní streptokok vyniká mnoha virulentními faktory – nejznámější je streptolysin O – který má na svědomí destrukci buněk, čímž je usmrcuje, je toxický pro srdce, tvoří se proti němu protilátky známé jako ASLO, které se používají u diagnostiky tohoto druhu streptokoka.
Infekce se přenáší kapénkovou cestou, potravou i kontaktem.
Působí hlavně nemoci horních cest dýchacích
- Typická je streptokoková angína – tonsilidita, infekce je provázena zánětem mandlí, na kterých jsou čepy, bolestí v krku, rýmou,zduřením podčelistních uzlin, kašel nebývá přítomen na rozdíl od celkových příznaků – únava atd.
- Spála způsobená streptokoky neboli skarlatina se rozvíjí při prvním kontaktu se S. pyogenes. Je spojená s vyrážkou, která je drobnoskrvnitá. Vyrážka je následkem toxinu, který bakterie uvolňuje. Váže se totiž na stěny kapilár ve sliznicích a kůží. V období rekonvalescence se potom může kůže odlupovat.
- Zánět středního ucha
Je původcem onemocnění kůže
Jedná se o impetigo – což je silně nakažlivá kožní infekce připisovaná streptokokům. Projevuje se dvěma formami: bulózní a nebulozní.
Bulozní impetigo je charakteristické výsevem velkých puchýřů, které jsou naplněné čirou nezkalenou tekutinou. Puchýře rychle praskají.
Pro nebulozní impetigo je typický výsev malých puchýřků, které praskají a tvoří se na nich krusta. Rychle se šíří a je potřeba zahájit neprodleně léčbu antibiotiky. Dle rozšíření buď topická v podobě nebo systémové.
Růže - erysipel je druhem streptokokového zánětu kůže, kde dominují červené skvrny a má charakter flegmóny, tj. neohraničeného zánětu s celkovými příznaky.
Způsobuje i onemocnění hlubokých tkání
Celulitida – zánět podkoží způsobený streptokokem. Postižené místo je na omak horké, zarudlé, oteklé. Jsou celkové příznaky s teplotou, schváceností. Může dojít až k nekrotizující fasciitidě, což je život ohrožující infekce svalových povázek. Zde je již potřeba chirurgického zákroku.
Nejsou přítomné jen přímé důsledky infekce, ale mohou být tzv. sterilní následky, které se vyvíjí až v době, kdy je již organismus bez streptokoků. Jedná se o reakci imunitního systému, který vytvořil protilátky proti streptokokovi a jeho toxinům. Ty se spojily s patogenními antigeny, ale také s antigeny vlastních tkání. Vytváří se komplexy antigen – protilátka, které se ukládají do tkání. Ty jsou tímto poškozovány. Projevy tohoto stavu jsou
Revmatická horečka - poststreptokoková spojená s postižením kloubů, srdce, kdy často vznikají chlopenní vady, ale také poškozením mozku s poruchou motoriky, tzv. tanec svatého Víta. Tyto příznaky se objevují cca 1 až 3 týdny po odeznění infekce.
Glomerulonefritida – i zde se jedná o postižení imunokomplexy, které se ukládají do ledvinné tkáně – v bazální membráně glomerulů a aktivují imunitní systém, která membránu destruuje. Mezi projevy tohoto procesu patří bolesti v bedrech, bílkoviny a krev v moči. Mohou být i poruchy krevního tlaku.
Léčba streptokokových infekcí
Na obranu proti streptokokům jsou předepisována antibiotika dle citlivosti streptokoka, který je zjištěn kultivací u provedeného výtěru. Nejčastěji jsou to peniciliny, cefalosporiny či makrolidy.
Streptococcus agalactiae - sk. B
Často kolonizuje sliznice zažívacího traktu, pochvy, mandlí a kůže.Vzhledem k jeho výskytu i v pochvě je rizikem pro nakažení novorozence, meningitida, sepse, pneumonie, při průchodu porodními cestami, je tedy nutné ženu před porodem zaléčit, pokud je streptokokem nakažená. Způsobuje též infekce močových cest
Léčba je antibiotická: peniciliny, makrolidy
Autor: Drahomíra Holmannová
