Mor
Mor je vážné infekční onemocnění, které provází lidstvo mnohá staletí. Ve středověku se mu říkalo černá smrt, což bylo dáno tím, že je mor provázen gangrénami, zčernáním postižených částí těla. Příčinou je i zvýšená lomivost cév a podkožní krvácení.
Latinsky: emissio, miasma, pestis
Další názvy: černá smrt, černý mor, velký mor, žlázový mor, bubonický mor, dýmějový mor, septický mor, abortivní mor, plicní mor
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Původce
Původcem morové nákazy je Yersinia pestis, gramnegativní nepohyblivá bakterie, která dokáže žít i uvnitř buněk. Jejím rezervoárem jsou hlodavci, hlavně krysy, přenašečem pak blecha Xenopsylla cheopsi. Pokud blecha člověka pokouše, přenese na něj bakterie způsobující mor.
Historické souvislosti
V dřívějších dobách docházelo k tzv. morovým epidemiím, při kterých přišlo o život miliony lidí. Procházela Evropou, ale i asijskými státy či Afrikou. První epidemie proběhla na našem území ve 14. Století, rok 1349, poslední epidemie moru byla na našem území mezi roky 1713–1715.
V dnešní době se vyskytují jen ojedinělé případy po celém světě. Nejvíce hlášených případů je pak z Afriky, zatímco Evropa je moru téměř prostá.
Morové příznaky
Inkubační doba nemoci je cca 2-6 dnů. Po této době se objevují horečky, bolesti hlavy, břicha, kloubů, únava, apatie až delirium. Může se objevit i krvácení do trávicího traktu se zvracením krve či odchodem čerstvé krve z konečníku nebo dehtovité černé stolice.
Další příznaky nastupují dle formy moru.
Rozeznáváme tři formy moru.
-
Dýmějový mor (bubonická forma) – přenáší se kousnutím blechou, pupen zhnědne, objeví se boule v místech lymfatických uzlin, kam se infekce šíří. Uzliny jsou nateklé, teplé, tuhé a dochází v nich ke krvácení. Zahnisané uzliny mají černou barvu a mohou prasknout, čímž se vytvoří otevřené rány. Z těchto ran vytéká tmavá krvavá tekutina. Po prasknutí uzlin a odchodu tekutiny nastupuje fáze postupného hojení a pacient má naději na přežití. Během infekce se bakterie mnohdy šíří do orgánů – jater, sleziny, plic. V krevním řečišti způsobuje bakterie nitrocévní srážení krve s tvorbou trombů. Následkem toho se po celém těle objevují purpurické léze.
-
Septický mor - bakterie pohybující se v krevním řečišti roznese infekci po celém těle a dochází k poruše srážení krve s krvácením a nekrózou kůže s tkání
-
Plicní mor (pneumonická forma) – přenáší se kapénkovou infekcí z člověka na člověka. Plicní forma moru se zprvu projeví horečkami, přidává se dušnost a modré zbarvení rtů i kůže z nedostatečného okysličení. Nemocný vykašlává tmavý krvavý hlen. Smrtnost této formy je cca 90%.
Diagnostika
Příznaky jsou zcela typické, potvrdí se pak kultivací vzorku na krevním agaru či barvením dle Grama.
Léčba moru
Morová infekce se zaléčuje antibiotiky, na které je bakterie citlivá, je to např. tetracyklin, chloramfenikol či aminoglykosid.
Prevence
V rámci prevence roznosu moru hrálo roli vybudování kanalizace, zlepšení hygienických podmínek, deratizace, dezinfekce.
Existují i dvě očkovací vakcíny, které se podávají lidem, kteří cestují do míst, kde je riziko nakažení morem.
Komplikace moru
Nejdůležitějším faktorem je rychlost, s jakou je nasazena antibiotická léčba. Pokud není včasná, končí nemoc smrtí.
Komplikací je rozvoj septického moru, zánět plic a udušení pacienta, v případě septického šoku pak pacient umírá na selhání orgánů.
Autor: Drahomíra Holmannová
