Lupus erythematodes
Lupus erythematodes nebo i systémový lupus erythematodes (lupus erythematosus disseminatus), zkráceně SLE je závažné autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém těla napadá své vlastní buňky a orgány, jako je kůže, srdce, mozek, srdce, ledviny apod.
Latinsky: lupus erythematosus disseminatus
Další názvy: SLE, systémový lupus erytematodes, lupus, systémové revmatické onemocnění, systémové onemocnění pojiva, magna simulatrix
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Příčiny vzniku nemoci
Proč vlastně k nadměrné aktivaci imunitního systému vůbec dochází, není prozatím zcela jasné. Na základě genetických studií se však zjistilo, že onemocnění může být způsobeno i vlivem dědičnosti, protože se u zdravých členů rodin prokázaly autoprotilátky (protilátky napadající buňky vlastních tkání a orgánů), které se vyskytují právě u nemocných s lupusem.
Lupus není přenosný ani nakažlivý, a spouštěcími faktory může být sluneční záření, kouření, účinky léků (např. lék na arytmii – procainamid a léky na vysoký krevní tlak – methyldopa a hydralazin) a mnohočetná očkování. Na aktivaci lupusu také má velký vliv emoční stres - smutek, ztráta partnera nebo rodiče, a taktéž fyzický stres - dlouhodobé fyzické přetěžování, práce na směny, nevyspání atd. U lupusu se může docházet i ke střídání období remise (relativního klidu (remise), kdy příznaky zcela vymizí a k náhlému vzplanutí (relaps). Tímto onemocněním trpí převážně ženy mezi dvacátým až čtyřicátým rokem života.
Příznaky lupus erythematodes
Svými příznaky se podobá mnoha jiným onemocněním, čímž ztěžuje diagnózu, a tím může její stanovení trvat i velmi dlouhou dobu. Nejčastějšími příznaky jsou motýlovitý exantém či obličejový erytém (erytema = zarudnutí kůže = vyrážka) a dále k nim patří i dlouhodobé teploty bez blíže určené příčiny, vysoká únava, nárazové horečky s třesavkou, nechutenství, značná spavost, úbytek na váze a zvětšení lymfatických uzlin.
Nejznámějším příznakem je tzv. motýlovitý erytém, při kterém dochází k zarudnutí kůže na obličeji ve tvaru motýlích křídel. Takovou vyrážku lze však pozorovat i na ramenou, horních končetinách a na hrudníku. Tyto projevy na kůži se často zhoršují i působením slunečního záření.
Mezi další příznaky patří:
- velká únava,
- otoky a bolesti kloubů,
- dušnost a bolesti na hrudi,
- bělání a fialovění prstů v chladu,
- problémy se zrakem,
- zvýšená náchylnost k infekcím,
- zhoršení paměti,
- změny chování,
- snížení inteligence,
- světloplachost,
- zrychlený tep,
- bolest svalů,
- vypadávání vlasů,
- dušnost,
- pocení,
- Raynaudův fenomén,
- svalové křeče,
- bolestivé zvětšené uzliny.
Diagnostika
Správné stanovení diagnózy není vůbec snadné. Lupus totiž postihuje vícero orgánů a jeho příznaky často naznačují, že jde o zcela jiné onemocnění.
Bohužel však neexistuje ani jeden jediný konkrétní test, kterým by se dalo potvrdit či vyvrátit podezření na lupus, a proto lékaři k diagnóze často používají kombinaci různých metod, jako je podrobné fyzikální vyšetření, laboratorní testy (biochemické vyšetření, imunologické testy, krevní obraz atd.), neurologické a oční vyšetření a také kožní nebo renální (ledvinová) biopsie.
Léčba
V současnosti nelze lupus zcela vyléčit, ale existuje řada možností pomáhajících průběh onemocnění zmírnit. Cílem takovéto léčby je mimo jiné navození stavu remise (zmírnění či odstranění příznaků nemoci) a také prevence (zabránění trvalému poškození orgánů).
Po stanovení definitivní diagnózy, zahájí lékař léčbu, která spočívá v utlumení imunitních procesů. To nejlépe zvládají glukokortikoidy, které mají kromě protizánětlivých účinků i imunosupresivní účinky (potlačují imunitní systém). Jejich vedlejším efektem však může být dokonce nádorové bujení, protože potlačený imunitní systém nemůže proti němu tělo bránit.
Další eventuální léčbou jsou kortikoidy (např. Prednison), které sice protizánětlivě působí, ale mají i celou škálu nežádoucích účinků.
Co pro sebe můžete udělat sami
- chránit pokožku před sluncem,
- pravidelně cvičit,
- nekouřit,
- vyhýbat se stresu a infekčnímu prostředí,
- pravidelně docházet na lékařské kontroly,
- informovat lékaře o nových příznacích a vedlejších účincích léků.
Dále je důležité, vyvarovat se okamžiků, jenž uvedou nemoc do aktivního stádia. Jedná se například o slunění, kdy se vyrážka opět objeví nebo zhorší, o jiné léky či omamné látky a stres. Při pohybu venku používejte pro jistotu krémy s vysokým ochranným UV faktorem. Vhodný je i klidový režim a dostatek odpočinku alespoň v době aktivního stádia nemoci.
Autor: Lenka Klabochová
