Leptospiróza
Leptospirózu řadíme mezi bakteriální zoonózy, tj. infekční nemoci, jejichž rezervoárem je zvíře. Člověk se nakazí přímým, ale i nepřímým kontaktem s nakaženým zvířetem, domácím i divokým. Kontaktu s vodou, půdou nebo dokonce i potravou, která byla nemocným zvířetem znečištěna (kontaminována) Další možný způsob onemocnění je, pokud vás pokouše nebo poškrábe nemocné zvíře. Přenos mezi lidmi je velmi vzácný.
Latinsky: leptospirosis
Další názvy: krysí žloutenka, Bakteriální Leptospiróza, Weilova nemoc, blaťácká (polní, žňová) horečka, nemoc krmičů vepřů
Příznaky
Diagnóza
Původce
Mikroorganismus způsobující leptospirózu je spirochéta rodu Leptospira. Existuje 14 druhů, některé jsou neškodné.
Infekce leptospirou
Nejčastěji se nové případy leptospiróz vyskytují v létě a na podzim.
Inkubační doba je 5–14 dní.
Leptospira se do těla dostává porušenou kůží nebo proniká sliznicemi, odtud proniká do krevního oběhu. Krví je roznesena po organismu i do mozku a očí.
Projevy jsem tedy velmi široké. Může se projevit jako vaskulitida – zánět cév, hepatitida – zánět jater, poškození ledvin, meningitida – zánět mozkových blan.
Příznaky leptospirózy
Leptospiróza může proběhnout bez příznaků či jen jako lehké virové onemocnění. Ve většině případů má onemocnění dvě fáze. Příznaky jsou dle typu leptospiry, která nemoc způsobila.
- Žňová (blaťácká) horečka, patří mezi mírnější formy nemoci. V první fázi je přítomná horečka, bolesti svalů, kloubů, hlavy. Někdy jsou i trávicí problémy. Při druhé fázi, která nemusí být u všech nakažených, se objevuje zvětšení sleziny a vyrážky.
- Weilova nemoc je vyvolána sérovarem Icterohaemorrhagiae. Je to závažná forma leptospirózy, může skončit i úmrtím. Končí totiž selháním ledvin a postižením malých cév. Mohou být postižena i játra, krvácení do kůže, sliznic a mozku.
- Leptospiróza se může manifestovat i jako meningitida, bez postižení jiných orgánů, první příznaky se většinou objevují až při poklesu teplot. Meningitidu může vyvolat kterákoli z patogenních leptospir.
- Závažná je forma projevující se jako plicní hemoragický syndrom, který je provázený kašlem a vykašláváním krve.
- Leptospiróza se může manifestovat i jako uveitida (zánět živnatky), který je většinou oboustranný a může vést i ke slepotě.
Všechny formy mohou skočit septikémií a septickým šokem, na jehož následky umírá 5 až 40 % pacientů.
Komplikace leptospirózy
Leptospiróza může přejít i v selhání orgánů – jater, srdce, ledvin, sepsi, diseminované intravaskulární krvácení, mozkové postižení může končit obrnou, komatem.
Diagnostika leptospiróz
Laboratorní diagnostika je založena na izolování leptospir z krve, moči, nitrooční tekutiny a mozkomíšního moku. Je možné provádět i PCR, tj. detekci bakteriální DNA a vyšetření hladin protilátek.
V krevním obraze bývají známky zánětu, stejně tak u meningitidy v mozkomíšním moku.
Léčba leptospiróz
Hlavním léčebným postupem je podáváním antibiotik hlavně z penicilinové řady nebo doxycyklin či cefalosporiny.
Prevence
Prevence leptospiróz je možná pomocí očkování domácích a hospodářských zvířat, hubení, hlodavců.
V pracovním prostředí se zvířaty je nutné pracovat dle předpisů a používat pracovní ochranné pomůcky.
Při pobytu v přírodě se nedoporučuje pít vodu z přírodních zdrojů, je dobré dodržovat hygienu, dostatečně umývat plody, které jsme nasbírali.
Autor: Drahomíra Holmannová