Legionelóza - Legionářská nemoc
Legionella je rod patogenních gramnegativních bakterií, do kterého patří také druhy vyvolávající legionelózu neboli tzv. „nemoc legionářů“.
Další názvy: Legionářská nemoc, Nemoc legionářů, Legionella
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Běžným výskytem těchto bakterií je vodní prostředí, ale nejlépe se jim daří ve vlhkých a teplých místech, a proto přežívají především v klimatizacích nebo ve vodovodním potrubí.
Dosud bylo identifikováno nejméně 50 druhů a 70 sérotypů. Postranní řetězce jejich buněk nesou základy, které jsou odpovědné za somatické antigenní specifikum těchto organismů. Chemické složení těchto řetězců určuje charakter antigenních determinantů, jenž jsou základem pro sérologickou klasifikaci mnoha gramnegativních bakterií.
Legionářská nemoc
Legionářská nemoc neboli Legionelóza je akutní horečnaté onemocnění, které je vyvoláno bakterií Legionella pneumophilla napadající zejména dýchací cesty.
Projevy nemoci
Nejzávažnějším a nejčastějším projevem nemoci je pneumonie, což je těžší akutní nebo chronická forma zápalu plic. Inkubační doba činí 2 až 10 dní. U oslabenějších osob je průběh nemoci těžší. V nejtěžších případech dochází k selhání jater a ledvin.
Dalšími projevy Legionářské nemoci jsou:
- horečka,
- dušnost,
- suchý kašel,
- bolest hlavy,
- bolesti svalů,
- bolest na hrudi,
- celková vyčerpanost,
- bolesti břicha,
- vykašlávání hlenů a krve,
- nevolnost,
- průjem a zvracení,
- zmatenost a halucinace.
Jak legionářská nemoc postupuje, mohou bakterie rodu Legionella vyvolat u pacientů i další potíže včetně postižení trávicí soustavy, jater nebo centrálního nervového systému. Někdy způsobuje také renální insuficienci (hematurie, proteinurie) a ve vzácných případech se objevuje i zánět osrdečníku (perikarditida) nebo zánět srdečního svalu (myokarditida).
Riziková místa nákazy
- provzdušňovací nádrže,
- chladící věže (až 30% nákaz),
- odpařovací kondenzátory,
- systémy studené a teplé vody,
- vysokotlaké vodní čistící stroje,
- zvlhčovače vzduchu a rozprašovače vody,
- vodní trysky k zubařským křeslům,
- vyhřívané lázně a vířivky.
Rizikové faktory nákazy
Stejně tak, jako u všech dalších nemocí hraje velmi důležitou roli stav imunitního systému. Proto jsou legionelózou nejvíce ohroženi lidé vyššího věku, jejichž imunitní systém je oslabený, lidé s nějakým chronickým onemocněním, které jejich imunitu vyčerpává, a lidé, jejichž imunitní systém je oslaben léčbou, jak tomu bývá například po transplantaci orgánů.
Dalším rizikovým faktorem je kouření, které je zřejmě také důvodem, proč jsou legionelózou ohroženi častěji muži než ženy. Mužů je totiž více než žen – kuřaček, přestože v posledních letech kuřaček značně přibývá.
Mezi další významné rizikové faktory vzniku onemocnění patří následující:
- Veřejné prostory – zde může dojít k vdechnutí kontaminovaného aerosolu.
- Místa spojená s cestováním – zde se dá také vdechnout kontaminovaný aerosol.
- Nemocnice a zdravotní zařízení – onemocnění se zde může vyvinout na základě infekce z otevřené rány, nebo vdechnutím kontaminované pevné látky či tekutiny.
- Místa, kde se legionelly zdržují nejčastěji - průmyslové areály, obchodní domy, restaurace, rekreační zařízení, sportovní kluby.
- Rizikové faktory prostředí - špatná konstrukce a zanedbávaná údržba vodovodních systémů.
- Rizikové faktory lidí - věk nad 40 let, srdeční onemocnění, cukrovka, kuřáci, oslabená imunita, plicní choroby, nemoci ledvin, Rakovina.
Projevy legionelózy
Legionelóza se projevuje podobně jako zápal plic. Jedná se o tyto příznaky:
- vysoká horečka
- slabost
- bolesti hlavy
- suchý kašel
- někdy dokonce vykašlávání krve
- bolest svalů
- zimnice
- bolest na hrudi
- obtíže s dýcháním
- průjem (25-50% případů)
- nevolnost a zvracení
- delirium a zmatek (50% případů)
- selhávání ledvin
Diagnostika
Ke správnému stanovení diagnózy onemocnění legionellou změří lékař výšku sedimentaci a provede CRP (odběr krve z prstu), aby mohl zjistit, zda jsou v krvi přítomny protilátky proti zánětu. Avšak rozeznat zápal plic od legionelly je velmi obtížné. S jistotou může lékař rozeznat legionellu teprve na základě podrobného vyšetření krve nebo moči, kdy rovnou vyhledává protilátky proti legionelle.
Léčba
Základní léčbou legionářské nemoci je podávání antibiotik působících přímo na legionelly, které hubí. V běžných případech je podáván erytromycin a tetracyklin a v těžších případech, jako jsou pacienti s oslabenou imunitou nebo ti, kteří byli hospitalizováni, je zase vhodný levofloaxin a azitromycin.
Kromě podávání antibiotik je však třeba léčit také ostatní příznaky, pravidelně doplňovat tekutiny a sledovat jaterní a ledvinové funkce.
Prevence
Pro většinu zdravých lidí není legionella velkým rizikem, ale problém může nastat v případě oslabeného imunitního systému, nebo vystavení se nadměrnému množství bakterií. Mnohem více ohroženi jsou lidé po operaci, především po transplantaci, kdy musí užívat léky, které potlačují reakce imunitního systému. Prevence tedy spočívá hlavně v dodržování správné životosprávy, jako je zdravá strava, dostatek spánku, minimum stresu a žádné kouření.
Autor: Lenka Klabochová
