Oběhová soustava člověka
Funkcí krevního oběhu (kardiovaskulárního systému) je rozvod živin a krevních plynů do všech tělních tkání. Slouží také jako odvod produktů metabolismu. Tento proces je řízen díky rytmickým stahům srdce. U člověka poté mluvíme o uzavřeném krevním oběhu, což znamená, že krev koluje pouze v cévách a nevylévá se do tělních dutin. Rozdělujeme ho na velký srdeční oběh a malý srdeční oběh.
Anatomie
Velký srdeční oběh (tělní) probíhá mezi tělem a srdcem. Krev při něm putuje tepnami z levé srdeční komory do kapilár, po okysličení se vrací žílami zpět do srdce, kde z pravé komory pokračuje do malého srdečního oběhu.
Malý srdeční oběh (plicní) je výměna krevních plynů mezi plícemi a srdcem. Odkysličená krev se tepnami přesouvá do plic a po okysličení se žílami přesune z plic do srdce.
Správnou funkci krevního oběhu zajišťuje cévní řečiště. Největšími cévami jsou zde tepny. Ty se následně rozvětvují na tepénky a vlásečnice. Právě vlásečnice (též kapiláry) jsou místem, kde dochází k převodu látek, krevních plynů a produktů metabolismu. Tyto cévy se dále rozdělují na žilky a žíly, z nichž je největší horní dutá žíla a dolní dutá žíla.
Nemoci oběhové soustavy patří v naší populaci mezi jedny z nejčastějších. Na vině je převážně rychlý způsob života a s ním spojená nadmíra stresu, nezdravá strava, nedostatek pohybu a holdováni cigaretám a alkoholu. Pacienti jsou neustále diagnostikováni s arteriosklerózou, která může být podkladem pro pozdější infarkt myokardu. Řešením v léčbě poruch oběhového systému je například bypass, při němž je nemocnému operativní cestou uměle vytvořena cévní spojka.
K takovému zákroku ale nemusí dojít, budeme-li už zavčas svému krevnímu oběhu věnovat pozornost a nebudeme zanedbávat prevenci. V ní je základem omezení tuků živočišného původu, pravidelné cvičení a relaxace, vyhýbání se kouření a alkoholu. Strava by měla být bohatá na vitamíny A, C a E, které jsou díky svým antioxidačním účinkům významné v boji proti nemocem oběhového systému.
