Endokrinní soustava

Důležitá soustava pro celkové udržení rovnováhy mezi buňkami v těle. Součástí tzv. Humorálního (látkového) systému. Chemické látky tvořené žlázami spolu komunikují a mohou ovlivňovat jednotlivé funkce. Základní chemické látky jsou díky poslům, které se nazývají hormony, dopravovány krví do příslušné buňky. Proto se systém nazývá humorální (tekutina – hormony jsou po celém těle dopravovány díky tělním tekutinám). Hormony mají různá chemická složení, která závisejí na tom, v jaké žláze jsou vyrobené. Hormony mohou účinkovat několik minut až dní.

Endokrinní systém - systém žláz s vnitřní sekrecí

Endokrinní systém reguluje a řídí organismus člověka, napomáhá udržovat správné vnitřní prostředí (homeostáza), podílí se na růstu člověka, odbourávání stresu a celkovému metabolismu. Spolu s nervovým systémem koordinuje celý organismus.

 

Žlázy a orgány patřící do endokrinního systému:

Hypotalamus

  • Část mezimozku spojená cévním systémem (portálním systémem) s adenohypofýzou (přední část podvěsku mozkového) a nervovými vlákny s neurohypofýzou (zadní část podvěsku mozkového).
  • Nervové buňky hypotalamu dokáží reagovat a vytvářet hormony jako endokrinní žlázy.
  • Hypotalamus vlastně reguluje činnost hormonů v hypofýze (podvěsku mozkového) a buď je aktivují nebo stimulují.

Hypofýza (podvěsek mozkový)

  • Centrální endokrinní žláza, která je spojená s hypotalamem. Dělí se na tři základní části, ve kterých se tvoří rozličné hormony, které nadále řídí celý organismus.
  • Adenohypofýza – přední lalok, hormony zde produkující růstový hormon STH, prolaktin LTH (rozvoj mléčných žláz během těhotenství a po porodu), thyreotropní hormon TSH (stimuluje produkci hormonů ve štítné žláze), folitropin FSH (podporuje růst folikulů a pohlavních buněk), lutropin LH (tvorba pohlavních hormonů – estrogen, progesteron, testosteron), adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst kůry nadledvinek, melatoninu a odbourávání tuků) a endorfín (hormon štěstí – dobrá nálada, útlum bolesti).
  • Pars intermedia – střední lalok produkuje lipotropiny a melanocyty (stimulující hormony u kterých se přesná funkce neví).
  • Neurohypofýza – zadní lalok produkuje antidiuretický hormon ADH (snižuje tvorbu moči v ledvinách), oxytocin (zvyšuje kontrakci hladké svaloviny dělohy při porodu).

Epifýza (Šišinka)

  • Nepárový orgán součástí mezimozku, produkuje hormon melatonin (spánkový hormon, reagující na tmu, v noci je jeho činnost nejvyšší, podporuje správný denní rytmus spánek/bdění).

Štítná žláza

  • Laločnatá žláza nacházející se na konci průdušnice v přední straně krku. Produkuje hormon thyroxin T4 (hormon na sebe váže jód a ovlivňuje látkovou výměnu buněk), trijodthyroxin T3 (ovlivňuje termoregulaci, okysličenost, odbourávání tuků a cukrů v těle) a kalcitonin (snižuje vápník v krvi a zvyšuje ho v kostech).

Příštítná tělíska

  • V blízkosti štítné žlázy na zadní straně jsou dva páry příštítných tělísek, které produkují hormon parathormon (zvyšuje vápník v krvi).

Srdce (Cor, Cardia)

  • Ve svalovině srdečních síní se produkuje hormon atriální natriuretický peptid ANP (stimuluje vylučování sodíku, zvyšuje močení a relaxaci cév, dále brání tvorbě hormonů, kteří tyto funkce naopak podporují). Hormon také zamezuje hypertrofii (nepřiměřený růst tkání).
  • Také cévy produkují hormony, které mají vliv hlavně na krevní tlak. Endotelin (zvyšuje krevní tlak – může vést k hypertenzi), oxid dusnatý (snižuje krevní tlak), prostaglandin (tvoří se nejenom v cévách, ale v různých tkáních lidského těla. Může zvyšovat i snižovat krevní tlak, dle potřeby).

Gastrointestinální hormony

  • Žaludek a střeva tvoří hormony pro podporu metabolismu. Gastrin, sekretin, cholecystokinin, ghrelin (pocit hladu).
  • Játra tvoří hormony trombopoetin (tvorba krevních destiček), angiotenzinogen (zvyšuje krevní tlak), somatomedin (růst).
  • Slinivka břišní, zde jsou hormony tvořeny v Langenharsenových ostrůvcích, které mají na starost optimální hladinu cukru v krvi. Inzulín (snižuje hladinu cukru v krvi), glukagon (vyrovnává hladinu cukru v krvi), somatostatin (růst těla).

Ledviny (ren)

  • Ledviny jsou nejenom důležité pro tvorbu moči a filtrování krve, ale také pro regulaci některých složek krve.
  • Hormon erytropoetin (podporuje růst červených krvinek), kalcitriol (zvyšuje vápník v krvi) a renin (enzym ne hormon, řízení vylučování vody a iontů v ledvinách).

Nadledvinky (Glanduale suprarenalis)

  • Jsou uloženy v tukové pouzdru ledvin a mají trojhranný zaoblený tvar. Dělí se na dvě základní části, které tvoří hormony.
  • Kůra nadledvinek její hormony jsou řízeny hormonem adenohypofýzy. Kortizol (zvyšuje odolnost organismu vůči stresu, zvyšuje tvorbu glykogenu, zvyšuje rozpad lipidů – tuků, má protizánětlivý účinek), aldosteron (udržování hladiny sodíku a draslíku), androgen (při dospívání – ochlupení, typické rysy pro dívky a chlapce, nejznámější androgen je testosteron).
  • Dřeň nadledvinek tvoří hormon adrenalin (zvyšuje srdeční stah a frekvenci, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje zornice, zvyšuje tvorbu potu, zvyšuje glykémii, zlepšuje dýchání díky rozšířením bronchů), noradrenalin (zrychluje tep) a dopamin. Tyto hormony patří do skupiny tzv. Ketacholaminů, jsou důležité pro reakci organismu na stres, zvyšuje se dodávka kyslíku a organismus lépe odpovídá na stres. Poté nastupuje hormon kortizol, který dokáže organismus na stres adaptovat.

Kůže

  • Kalciferol (vitamín D), syntéza (spojování) kalcitriolu (hormon ovlivňující metabolismus vápníku a fosforu)

Tuková tkáň

  • Rezervoár energie, produkuje hormon leptin (adaptace organismu na hladovění, reguluje stálost vnitřního prostředí, zvyšuje energetický příjem, regulace nástupu puberty, zvyšování krevního tlaku).

Tento článek je obecným přiblížením nejznámějších hormonů v lidském těle. Všechny hormony plní svou funkci a jsou nezbytnou složkou v organismu. Existují také pohlavní hormony, u žen estrogen a progesteron, u mužů testosteron. Tyto hormony přímo ovlivňují reprodukční činnost organismu, pomáhají při těhotenství a porodu u žen a u mužů ke správnému vývoji spermií.

Autor: Lucie Kliková