Zánět slepého střeva
Zánět slepého střeva (apendicitida) je zanícení červovitého přívěsku tlustého střeva. Její akutní forma se řadí mezi náhlé příhody břišní tj. takové, které vyžadují okamžité lékařské řešení. Nemoc postihuje nejčastěji děti a mladé lidi mezi 10-30 lety, může se ale vyskytnout v jakémkoli věku, byť vzácně.
Latinsky: Apendicitis
Další názvy: apendicitida, akutní apendicitida, slepák, zánět červovitého výběžku střeva
Příznaky
Týká se části těla
Vyšetření a zákroky
Diagnóza
Můžeme rozlišit dvě formy:
- akutní, patřící do skupiny tzv. náhlých příhod břišních, které vyžadují rychlé řešení, nejčastěji chirurgické
- chronickou, projevující se opakovanými proměnlivými bolestmi břicha, nevyžaduje okamžité řešení
Příčiny zánětu slepého střeva
Nejčastěji za vznikem a rozvojem zánětu slepého střeva stojí uzávěr červovitého přívěsku a porucha jeho vyprazdňování. To může být způsobeno špatnou výživou, což se projeví i městnáním střevního obsahu a vznikem zátky ze stolice tzv. koprolitu, zbytněním lymfatické tkáně, zaklíněním cizího tělesa (pecky z ovoce, parazité), útlak zvnějšku např. jizvou aj. V uzavřeném apendixu pak dochází k pomnožení střevních bakterií a zanícení, které je doprovázené otokem střevní stěny, tvorbou hnisu, zeslabení stěny střeva, zhoršení jejího prokrvení a možnou rupturou.
Rozeznáváme tato stádia zánětu:
- katarální – reverzibilní, které se projevuje začervenáním, otokem. Hnis není přítomen.
- seropurulentní – začíná se tvořit hnis.
- flegmonózní - hnisavé stadium
- gangrenózní – dochází k odumírání stěny apendixu vlivem těžkého zánětlivého postižení
Komplikace
Jednou z velmi vážných komplikací doprovázejících zánět slepého střeva je jeho ruptura, kdy se zánětlivý obsah vylije do dutiny břišní a dochází k zánětu pobřišnice, který může být buď místní nebo difúzní. Může také dojít ke vzniku ohraničeného zánětlivého infiltrátu až abscesu, což se projeví jako hmatná bolestivá rezistence.
Příznaky zánětu slepého střeva
U akutní apendicitidy jsou to hlavně:
Vznik z plného zdraví – náhlý začátek. Nejprve neurčitá horšící se bolest nadbřišku, která se přesouvá do oblasti pravého podbřišku. Mohou se objevit křečovité bolesti, bolest může na chvíli i vymizet. Charakteristická je bolest v McBurneyově (spojnice pupku a předního horního trnu kyčelní kosti, ve vzdálenosti 2/3 od pupku) a Lanzově bodě (spojnice pravé a levého předního horního trnu kyčelní kosti, ve vzdálenosti 2/3 od pravého trnu). Bolest se zhoršuje s pohybem, otřesem.
Dalšími známkami zánětu jsou nevolnost a zvracení, nechutenství, nadýmání, zrychlená tepová frekvence, teplota, která není příliš vysoká. Typický je rozdíl mezi teplotami naměřenými v podpaží a konečníku o 1 st.C. Horečkou je pak doprovázená perforace apendixu.
Diagnostika
- Odebrání anamnézy – tj. zjištění pacientových obtíží.
- Fyzikální vyšetření – prosté vyšetření chirurgem bez použití laboratorních a zobrazovacích metod- pohled, poklep, poslech, pohmat. Je patrná poklepová bolest (Pleniésovo znamení) i pohmatová, zvláště pak při stlačení a oddálení tlaku (Blumbergův příznak) v oblasti pravého podbřišku a bolestivost při otřesu pobřišnice, jež se vyvolá stlačením břišní stěny v levém podbřišku (Rowsingovo znamení). Vyšetření je doplněno vyšetřením konečníku, jež potvrdí bolestivost v oblasti pánve. Při výrazném dráždění pobřišnice se objeví zvýšené napětí břišních svalů – tuhost a neprohmatnost břicha.
- Laboratorní metody – odběrem krve se stanoví parametry zánětu – CRP, počet leukocytů, oboje bývá zvýšené, aj.
- Zobrazovací metody: nejčastěji je využíván ultrazvuk, RTG a CT.
Léčba
- Konzervativní přístup – pobyt lůžku, přísná dieta a ledové obklady na břicho. Toho se využívá v případech, pokud bolesti ustupují a zánět není rozsáhlý. Až v 50% odezní zánět bez nutnosti chirurgického zákroku. Je zde však riziko, že se opět objeví.
- Operační přístup – zánětlivý apendix je odstraněn buď klasickou operací – tedy řezem, nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých nástrojů).
Prevence
Spolehlivý způsob, jak zánětu slepého střeva předejít neexistuje. Jsou vydána pouze doporučení týkající se příjmu stravy bohaté na vlákninu zajišťující pohyb tráveniny střevy.
Autor: Drahomíra Holmannová