Srdeční zástava
Srdeční zástava je nenadálá ztráta mechanické funkce srdce. Srdce tak zcela přestane fungovat jako pumpa, ale jen se slabě “třese“, a právě v tomto okamžiku přestane dodávat krev do ostatních částí těla.
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Srdeční selhání se projevuje buď akutně, nebo chronicky. V případě akutního selhání nedokáže náš organismus zvládat zátěž vyvolanou nemocí a člověku se najednou udělá velmi zle. Chronická forma je však mnohem zrádnější, protože příznaky se začínají objevovat postupně a navíc se projevují zcela nenápadně.
Příčinou zástavy srdce je většinou závažná srdeční arytmie. V tomto případě přestane srdce správně čerpat krev, čímž dojde ke ztrátě vědomí, nehmatnému pulzu a poté je následkem zástava dýchání. Jestliže nebude dotyčnému co nejrychleji podána první pomoc, kterou je tzv. kardiopulmonální resuscitace, může během 5 minut dojít k odumření mozkových buněk, což by pro nemocného mělo fatální následky. Poskytnutí první pomoci není přitom nijak složité a zvládne ji úplně každý.
Srdeční zástava se vyskytuje čím dál častěji také u zdravých mladých jedinců do 30 let. Výjimkou však nejsou ani vrcholoví či rekreační sportovci, které by ani ve snu nenapadlo, že je může něco takového potkat.
Projevy a první pomoc při zástavě srdce
Mezi nejčastější příznaky patří zvyšující se únava a slabost a také dušnost, která se většinou zhoršuje vleže a v noci. Dále vás mohou při srdečním selhání sužovat otoky kotníků, nohou a břicha. Někteří pacienti si stěžují i na nadměrné bušení srdce. Běžně dochází k náhlému nárůstu váhy, nechuti k jídlu a k častějšímu močení.
Pokud někdo upadne do bezvědomí, je nutné nejdříve zjistit, jestli dotyčný dýchá. Pokud tomu tak není, musejí být co nejrychleji zprůchodněny dýchací cesty zakloněním hlavy a zvednutím brady. Poté se letmo prohlédnou ústa a odstraní se případná cizí tělesa, jako jsou například zubní náhrady apod. Jestli nemocný sám dýchá a má také hmatný pulz, může se umístit do tzv. stabilizované polohy, která spočívá vleže na boku s opakovaným dohledem na životní funkce. Když je však dotyčný v bezvědomí, a nereaguje ani na bolestivé podněty a oslovení, a nedýchá, měla by se co možná nejrychleji provést srdeční masáž, a také umělé dýchání z úst do úst. Pokud resuscitace dopadla úspěšně, tak si pacienta převezmou do péče zástupci záchranné služby, kteří mu poskytnou odbornou péči tím, že jej připojí na ventilátor, udržují jej v umělém spánku a po převozu ho předají nemocničnímu personálu.
Náhlá srdeční smrt
Z klinického hlediska je většinou považováno za náhlou srdeční smrt úmrtí z přirozených příčin, které se objeví do 1 hodiny od vzniku prvních příznaků. Pokud je nemocný nalezen mrtev, je smrt považována také za náhlou, když byl dotyčný jedinec během předchozích 24 hodin bez potíží a živ.
V 80 % případů nastává náhlá srdeční smrt následkem maligní arytmie, což je fibrilace komor a trvalá komorová tachykardie.
Rizikové faktory náhlé srdeční smrti
Drtivá většina náhlého srdečního úmrtí bývá u dospělých trpících ischemickou chorobou srdeční. Faktory disproporčně identifikující značné riziko náhlé srdeční smrti, jako jsou faktory spojené se životním stylem a psychosociálními faktory.
Náhlá srdeční smrt – příčiny, příznaky a možná řešení
Většina náhlých srdečních úmrtí je vyvolána arytmií srdce neboli abnormálním srdečním rytmem.
Onemocnění srdce a cév - kardiovaskulární onemocnění - jsou jednou z nejčastějších příčin srdečního n úmrtí ve vyspělých zemích. Nejdramatičtější formou je právě náhlá srdeční smrt (NSS). Náhlá srdeční smrt je neočekávaná a způsobená změnou srdečního rytmu (náhlou srdeční zástavou).
Autor: Lenka Klabochová
