Dyspepsie
Jako funkční dyspepsii označujeme soubor bolestivých či nepříjemných příznaků, které mají svůj původ v trávicím traktu, často jsou vázané na příjem potravy. Na rozdíl od dyspepsie organické a sekundární není u dyspepsie funkční přítomna organická (lékařsky zjistitelná) příčina.
Další názvy: onemocnění trávicího ústrojí
Příznaky
Týká se části těla
Vyšetření a zákroky
Diagnóza
Příčiny funkční dyspepsie
- narušená motilita v trávicím systému
- zvýšená orgánová senzitivita
- dysregulace osy centrální nervové soustavy a trávicího traktu
- nerovnováha neurotransmiterů - serotoniny
- psychosociální vlivy
- genetika
- psychiatrické diagnózy např. deprese, somatoformní porucha
- infekce – je možný postinfekční vznik dyspepsie
Diagnóza - diagnostika
Aby mohl lékař obtíže označit jako funkční dyspepsie, je nutné, aby vyloučil přítomnost jakéhokoli dalšího organického onemocnění, které by mohlo za obtížemi stát. Mezi vyšetření, která se používají k odlišení organické a funkční dyspepsie, patří např.
- odebrání anamnézy – popis obtíží, vyloučení užívání léků, které by dráždily trávicí trakt, vyloučit intoleranci laktózy
- laboratorní vyšetření: moč a sediment, CRP, glykémie, urea, kreatinin, bilirubin, jaterní enzymy, amylázy, mineralogram
- zobrazovací vyšetření – ultrazvuk, colono-, rekto-, gastroskopie
- psychologické/psychiatrické vyšetření.
- imunologické a alergologické vyšetření na vyloučení potravinové alergie a autoimunitních stavů
dle dominujících příznaků se využívá navíc tato vyšetření
- u průjmu: hodnotí se stolice, parazitologické vyšetření, mikrobiologie
- u žaludečních obtíží – přítomnost Helicobacter pylori, vyšetření rychlosti evakuace žaludku
Dělení funkčních dyspepsií
Dle místa (lokalizace) obtíží dělíme dyspepsii na horní a dolní typ. Nejčastějšími jednotkami jsou dráždivý žaludek a dráždivý tračník, dále pak funkční dyspeptický syndrom kombinující příznaky obou zmíněných.
Horní funkční dyspepsie je nejčastěji vyjádřená jako dráždivý žaludek.
Příznaky dráždivého žaludku
- bolest či pálení v epigastriu (oblasti žaludku), bolest se nešíří, není závislá na defekaci nebo odchodu plynů, není stálá, ale vyskytuje se nejméně jednou týdně
- postprandiální plnost (tj. pocit, že potrava leží dlouho v žaludku)
- brzká sytost, pocit přeplnění po krátké době od počátku jedení, nezávisí na množství snězeného jídla, nedovolí pacientovi jídlo dojíst
- nadmutí v oblasti epigastria
- nevolnost po jídle, časté říhání
- zvracení, kyselá regurgitace, pálení žáhy
- ruminace (přežvykování, znovu polknutí již polknutého sousta
Dolní funkční dyspepsie je nejčastěji vyjádřena jako dráždivý tračník a dráždivý konečník
Příznaky dráždivého tračníku
- bolesti a tlak v oblasti břicha
- nepravidelná stolice a průjem:
ranní frakcionovaná defekace - kde je normální vyprázdnění následováno dalšími řidšími stolicemi v různých intervalech a počtu, v noci problémy ustávají
postprandiální defekace - tj. nucení na stolici a její odchod vázaný a následující po příjmu potravy
debakly – urgentní defekace, provázené křečovitou střevní bolestí. Dochází k opakování a vrcholí odchodem vodnaté stolice
- pocit nedostatečného vyprázdnění
- přelévání střevního obsahu a kručení
- plynatost a zvýšený odchod plynů
Příznaky dráždivého konečníku:
- časté nucení na stolici
- bolestivost konečníku – silná, náhlá způsobená hypertoníí svalů pánevního, trvá krátce
- zácpa
prostá – vzniklá útlumem až ztrátou defekačního reflexu na podkladě jeho potlačování a následné hypotonie.
spastická – s bolestmi břicha, chybí nutkavá defekace, stolice je hrudkovitá, rozkouskovaná
- inkontinence stolice způsobená hypotonií svěračů
Celkové příznaky u všech typů dyspepsií většinou nejsou vyjádřené, pokud ano, jedná se nejčastěji o psychické rozlady, nespavost, únavu, fibromyalgii atd.
Léčba
Léčebné metody je možno rozlišit na ty, kdy nejsou použity léky a na ty, při kterých jsou léky použity. Často se obě možnosti kombinují. Jedná se o dlouhodobý přístup vyžadující aktivní účast pacienta a trpělivost.
Nemedikamentozní
- edukace pacienta, vysvětlení, že jeho nemoc není vážná a život ohrožující
- psychoterapie
- dietetická opatření
- pravidelné stravování, častěji (4–5krát za den) v klidném prostředí, vynechání dráždivých potravin a tekutin, včetně kávy, zanechat kouření, pití alkoholu
Medikamentózní léčba:
řídí se dle příznaků, které pacient má –
- u bolestí břicha: nejčastěji spasmoanalgetika (alverin, drotaverin, mebeverin, pitofenon)
- u žaludečních obtíží – H2 blokátory protonové pumpy, antacida, prokinetika
- u průjmů - protiprůjmové preparáty - adsorbencia, antidiaroika, spasmolytika, prebiotika a probiotika
- u zácpy - dieta s dostatečným množstvím vlákniny, dostatečný příjem tekutin, obnovení defekačního reflexu, laktulóza
- u plynatosti, pocitu nadmutí - deflatulencia (simeticon), máta aj.
- u všech je možno použít psychofarmaka – antidepresiva, anxiolytika
Prognóza
Je z hlediska vážných komplikací, či dokonce úmrtí příznivá. Snižuje se však často kvalita života. U mnohých pacientů se podaří léčbou obtíží zbavit, u některých přetrvávají dlouhé roky i doživotně.
Autor: Drahomíra Holmannová
