Dyspepsie

Jako funkční dyspepsii označujeme soubor bolestivých  či nepříjemných příznaků, které mají svůj původ v trávicím traktu, často jsou vázané na příjem potravy. Na rozdíl od dyspepsie organické a sekundární není u dyspepsie funkční přítomna organická (lékařsky zjistitelná) příčina.

Dyspepsie

Další názvy: onemocnění trávicího ústrojí

Příznaky

brzká sytost pálení žáhy pocit těžkosti

Týká se části těla

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Příčiny funkční dyspepsie

  • narušená motilita v trávicím systému
  • zvýšená orgánová senzitivita
  • dysregulace osy centrální nervové soustavy a trávicího traktu
  • nerovnováha neurotransmiterů - serotoniny
  • psychosociální vlivy
  • genetika
  • psychiatrické diagnózy např. deprese, somatoformní porucha
  • infekce – je možný postinfekční vznik dyspepsie

Diagnóza - diagnostika

Aby mohl lékař obtíže označit jako funkční dyspepsie, je nutné, aby vyloučil přítomnost jakéhokoli dalšího organického onemocnění, které by mohlo za obtížemi stát. Mezi vyšetření, která se používají k odlišení organické a funkční dyspepsie, patří např.

  • odebrání anamnézy – popis obtíží, vyloučení užívání léků, které by dráždily trávicí trakt, vyloučit intoleranci laktózy
  • laboratorní vyšetření: moč a sediment, CRP, glykémie, urea, kreatinin, bilirubin, jaterní enzymy, amylázy, mineralogram
  • zobrazovací vyšetření – ultrazvuk, colono-, rekto-, gastroskopie
  • psychologické/psychiatrické vyšetření.
  • imunologické a alergologické vyšetření na vyloučení potravinové alergie a autoimunitních stavů

dle dominujících příznaků se využívá navíc tato vyšetření

  • u průjmu: hodnotí se stolice, parazitologické vyšetření,  mikrobiologie
  • u žaludečních obtíží – přítomnost Helicobacter pylori, vyšetření  rychlosti evakuace žaludku

Dělení funkčních dyspepsií

Dle místa (lokalizace) obtíží dělíme dyspepsii na horní a dolní typ. Nejčastějšími jednotkami jsou dráždivý žaludek a dráždivý tračník, dále pak funkční dyspeptický syndrom kombinující příznaky obou zmíněných.

Horní funkční dyspepsie je nejčastěji vyjádřená jako dráždivý žaludek.

Příznaky dráždivého žaludku

  • bolest či pálení v epigastriu (oblasti žaludku), bolest se nešíří, není závislá na defekaci nebo odchodu plynů, není stálá, ale vyskytuje se nejméně jednou týdně
  • postprandiální plnost (tj. pocit, že potrava leží dlouho v žaludku)
  • brzká sytost, pocit přeplnění po krátké době od počátku jedení,  nezávisí na množství snězeného jídla, nedovolí pacientovi jídlo dojíst
  • nadmutí v oblasti epigastria
  • nevolnost po jídle, časté říhání
  • zvracení, kyselá regurgitace, pálení žáhy
  • ruminace (přežvykování, znovu polknutí již polknutého sousta

Dolní funkční dyspepsie je nejčastěji vyjádřena jako dráždivý tračník a dráždivý konečník

Příznaky dráždivého tračníku

  • bolesti a tlak v oblasti břicha
  • nepravidelná stolice a průjem:

ranní frakcionovaná defekace - kde je normální vyprázdnění následováno dalšími řidšími stolicemi v různých intervalech a počtu, v noci problémy ustávají

postprandiální defekace - tj. nucení na stolici a její odchod vázaný a následující po příjmu potravy

debakly – urgentní defekace, provázené křečovitou střevní bolestí. Dochází k opakování a vrcholí odchodem vodnaté stolice

  • pocit nedostatečného vyprázdnění
  • přelévání střevního obsahu a kručení
  • plynatost a  zvýšený odchod plynů

Příznaky dráždivého konečníku:

  • časté nucení na stolici
  • bolestivost konečníku – silná, náhlá způsobená hypertoníí svalů pánevního, trvá krátce
  • zácpa

prostá – vzniklá útlumem až ztrátou defekačního reflexu na podkladě jeho potlačování a následné hypotonie.

spastická – s bolestmi břicha, chybí nutkavá defekace, stolice je hrudkovitá, rozkouskovaná

  • inkontinence stolice způsobená hypotonií svěračů

Celkové příznaky u všech typů dyspepsií většinou nejsou vyjádřené, pokud ano, jedná se nejčastěji o psychické rozlady, nespavost, únavu, fibromyalgii atd.

Léčba

Léčebné metody je možno rozlišit na ty, kdy nejsou použity léky a na ty, při kterých jsou léky použity. Často se obě možnosti kombinují. Jedná se o dlouhodobý přístup vyžadující aktivní účast pacienta a trpělivost.

Nemedikamentozní

  • edukace pacienta, vysvětlení, že jeho nemoc není vážná a život ohrožující
  • psychoterapie
  • dietetická opatření
  • pravidelné stravování, častěji (4–5krát za den) v klidném prostředí, vynechání dráždivých potravin a tekutin, včetně kávy, zanechat kouření, pití alkoholu

Medikamentózní léčba:

řídí se dle příznaků, které pacient má –

  • u bolestí břicha: nejčastěji spasmoanalgetika (alverin, drotaverin, mebeverin, pitofenon)
  • u žaludečních obtíží – H2 blokátory protonové pumpy, antacida, prokinetika
  • u průjmů -  protiprůjmové preparáty - adsorbencia, antidiaroika, spasmolytika, prebiotika a probiotika
  • u zácpy - dieta s dostatečným množstvím vlákniny, dostatečný příjem tekutin, obnovení defekačního reflexu, laktulóza
  • u plynatosti, pocitu nadmutí - deflatulencia (simeticon), máta aj.
  • u všech je možno použít psychofarmaka – antidepresiva, anxiolytika

Prognóza

Je z hlediska vážných komplikací, či dokonce úmrtí příznivá. Snižuje se však často kvalita života. U mnohých pacientů se podaří léčbou obtíží zbavit, u některých přetrvávají dlouhé roky i doživotně.

Autor: Drahomíra Holmannová