Aneurysma
Jako aneurysma neboli výduť je medicínské označení lokálního rozšíření tepny, které je způsobeno změnami struktury v její stěně, jako je např. její poškození nebo oslabení.
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Tento problém však může postihnout kteroukoliv jinou cévu, ale nejčastěji je to aorta, femoropopliteální oblast (podkolenní jamka a stehno) anebo arterie Willisova okruhu, což je cévní zásobení mozku. Méně často se vyskytnou i orgánová aneurysmata.
Příčiny vzniku výdutí
Aneurysma může vzniknout z mnoha důvodů. V první řadě se jedná o vrozenou méněcennost cévní stěny, která je na stěnách cév přítomna již od narození. Céva může být poškozena také poraněním nebo úrazem.
Mezi nejčastější příčiny potíží se řadí procesy ve stěně cévy, jako je např. cystická medionekróza, ateroskleróza, zánětlivé onemocnění malých a středních cév ledvin, kůže, periferních nervů a gastrointestinálního a kardiovaskulárního systému (polyarteritis nedosa).
Aneurysma srdce může vzniknout po obsáhlejším infarktu myokardu. Poškozená srdeční svalovina se zhojí a vytvoří se jizva, která se tlakem krve v pracujícím srdci vyklene. Ta pak zhoršuje vypuzovací funkci srdce, protože se stěna vyklenutí nestahuje. Následně může být vyplněna krevní sraženinou, která nemocného ohrožuje embolizací.
Aneurysma tepny je následkem vrozené poruchy nebo důsledkem získaného onemocnění. Jestliže nedojde k ruptuře (prasknutí), pak rozšířená tepna ohrožuje pacienta pouze tlakem na ostatní orgány.
Aneurysma aorty v současnosti vzniká nejčastěji poškozením stěny břišní aorty kvůli ukládání tuků, tzv. ateroskleróze.
Rizikové faktory
- genetické predispozice,
- pacientův věk,
- ateroskleróza,
- vysoký krevní tlak,
- vyšší množství lipidů v krvi,
- kouření.
Příznaky
Většina aneurysmat je navenek bezpříznaková. První příznaky se obvykle vyskytnout teprve v případě, kdy dojde k ruptuře aneurysmatu. Občas se první příznaky aneurysmatu břišní aorty projevují při rychlém zvětšování výdutě, což se projevuje bolestmi břicha, beder a zad.
Na hrudní aortě může rostoucí aneurysma utlačovat okolní cévy a nervy, což způsobí například problémy s dušností, polykáním, bolesti na hrudi, v čelisti nebo i v zádech.
Pokud aneurysma způsobila vaskulitida (zánět cév) mohou se u pacienta vyskytnout příznaky jako je únava, horečka nebo hubnutí. Pokud praskne mozková tepna, vznikne prudká bolest hlavy bez jakýchkoliv předchozích příznaků, a může nastat i krátká ztráta vědomí. K prasknutí na mozkové tepně dojde v důsledku prudkého zvýšení krevního tlaku. Může být způsobena i fyzickou námahou navíc spojenou se změnou polohy hlavy nebo těla nebo velkým emotivním zážitkem.
Druhy aneurysmat
Pravé aneurysma (aneurysma verum) – tento typ potíží vzniká vyklenutím cévní stěny vlivem účinků intraarteriálního krevního tlaku.
Nepravé aneurysma (aneurysma spurium) – rozvoj nepravého aneurysmatu je způsobený roztržením stěny, a to většinou po operaci nebo po prodělání traumatu. Část tepny je tak porušená, krev vytéká do okolí a tam je ohraničena vazivem.
Disekující aneurysma (aneurysma dissecans) – v tomto případě jde o intramurální hematom.
Arteriovenosní aneurysma (aneurysma arteriovenosum) – tento druh aneurysmatu znamená píštěl mezi žilou a tepnou.
Pravé aneurysma
Pravá aneurysmata se nejčastěji objevují na aortě a na tepnách Willisova okruhu, kde lze rozlišit různé tvary, které výdutě mohou mít. Jedná se o následující:
- vakovité aneurysma (aneurysma saccatum),
- člunkovité aneurysma (aneurysma naviculare),
- vřetenité aneurysma (aneurysma fusiforme),
- difusní aneurysma (aneurysma diffusum),
- hadovité aneurysma (aneurysma serpentinum).
Nepravé aneurysma
V tomto případě je to periarteriální hematom, který vzniká v důsledku ruptury arterie. Jeho stěna je pak tvořena okolními tkáněmi, jež jsou tímto hematomem stlačeny. Zčásti zůstává sice tekutý, ale zbytek krve se srazí a ohraničení pak tvoří trombus, jehož stěna je tvořena vazivem. Díky trvalému přísunu krve se aneurysma může začít postupně zvětšovat, a to vede k proražení do některé tělní dutiny.
Komplikace
- poškození aorty,
- postižení tepen vystupujících z aorty,
- nedomykavost aortální chlopně,
- ruptura aorty,
- srdeční selhání.
Léčba
Léčba aneurysmatu je chirurgická. Jinou cestou, jako je například konzervativní léčba s podáváním léků, se pozitivních výsledků dosáhnout nedá.
Před chirurgickou léčbou je nutné potvrdit diagnózu a najít přesné místo, kde se aneurysma vyskytuje. To se provede buď CT vyšetřením, které je zaměřeno na cévy nebo vyšetřením rentgenologickým s aplikací kontrastní látky.
Chirurgická léčba spočívá v rekonstrukci cévy a v případě aneurysmatu na břišní části aorty, přišitím tzv. aortobifemorální cévní protézy. Ta je vyrobena zpravidla ze syntetických materiálů, které jsou pevné a pružné a svým tvarem přesně kopírují velikost a tvar úseku aorty, který je zapotřebí nahradit.
Autor: Lenka Klabochová
