Lidský papilomavirus (HPV)
Lidský papilomavirus (z angl. Human papillomavirus, HPV), je skupina papilomavirů napadajících lidské buňky, a je nečastěji přenosnou nákazou. V lidské populaci jde o běžné viry, většina druhů nevyvolává žádné příznaky nebo známky onemocnění a infekce tak odezní i bez léčení.
Další názvy: HPV
Příznaky
Očkování
Týká se části těla
Diagnóza
Určité druhy jsou však původci bradavic na rukou a chodidlech a asi 40 druhů je známo jako genitální HPV, které se přenášejí sexuálním kontaktem. V současné době se jedná o nejběžnější sexuálně přenášenou infekci. HPV postihují genitální oblast a mohou být i příčinou změn buněk sliznice děložního hrdla. Bez léčby se mohou tyto abnormální buňky občas změnit v rakovinné. Jiné druhy HPV mohou zase způsobit benigní změny děložního hrdla a genitální bradavice.
Nakažlivost a vnímavost
Rozsah kolonizace HPV virů a tím i nakažlivost v průběhu života kolísá, s HPV infekcí se setká 80 % pohlavně aktivních osob. První kolonizace HPV se vyskytne zanedlouho po zahájení pohlavního života. Vnímavost je všeobecná. Infekce je spojována především se vznikem rakoviny děložního hrdla u žen, ale infikují se i muži, kteří mohou být zdrojem nákazy svých partnerek.
Výskyt
Existuje více než 100 druhů virů HPV. Minimálně 14 druhů HPV klasifikovaných jako „vysoce rizikové“, může způsobit nádorová onemocnění, jako je např. rakovina děložního čípku u žen. V Evropě je rakovina děložního čípku druhým nejčastějším nádorovým onemocněním po rakovině prsu. Postihuje ženy nejčastěji ve věku od 15 do 44 let.
„Vysoce rizikové“ druhy HPV mohou vyvolat taktéž nádorová onemocnění řitního kanálu a nádorová onemocnění krku a hlavy u žen i mužů. Nejčastějšími „vysoce rizikovými“ druhy viru je HPV 16 a HPV 18, které vyvolávají asi 70 % všech případů rakoviny děložního čípku.
„Nízkorizikové“ druhy HPV - nejčastěji HPV 6 a HPV 11 jsou zodpovědné za zhruba 90 % případů genitálních bradavic (condyloma acuminatum).
Inkubační doba: v případě nákazy nízkorizikovými druhy HPV je inkubační doba 2–3 měsíce a u vysoce rizikových HPV není možné inkubační dobu přesně definovat.
Jak se HPV infekce šíří
K přenosu HPV infekce je potřeba přímý kontakt pokožky či sliznic. Musí být také narušena integrita sliznice či kůže, což znamená, že musí být přítomny drobné ranky, kterými virus do tkáně vnikne. A proto je zcela dominantní přenos HPV infekce při sexuálním styku, ať už vaginálním nebo orálním, a velmi často i análním, kde je trhlinek více.
Výskyt HPV byl ale prokázán i v análním otvoru žen, které nikdy anální styk neměly. Virus se tedy může šířit také v tkáni. Byla také popsána přítomnost HPV virů v dýchacích cestách a na hlasivkách, což nasvědčuje buď přestupu viru tkání, nebo možnému přenosu sekrety pohlavních orgánů.
HPV se v organismu nešíří krví, a proto ani u nakažených osob nelze vždy najít protilátky proti virům v krvi. Tak se stává přibližně u poloviny infikovaných, a proto je po očkování více důležitá přítomnost paměťových buněk nežli hladina protilátek.
Příznaky
Většina HPV infekcí (9 z 10) probíhá asymptomaticky a po určité době (1 - 2 roky) sama odezní. Avšak někdy může infekce HPV i přetrvávat, a to se pak vytváří abnormální změny, ze kterých se může vyvinout nádorové onemocnění, jako je karcinom děložního čípku, pochvy a vulvy u žen, a u mužů karcinom penisu. U obou může dojít ke vzniku karcinomu konečníku a karcinomu v orofaryngeální oblasti - v oblasti dutiny ústní a hltanu.
Léčba
Účinná léčba samotné HPV infekce bohužel neexistuje. Dokážeme odstranit pouze projevy infekce, nikoliv infekci samotnou. Tyto projevy se dají léčit pomocí různých metod. Genitální bradavice je možno léčit léčivými přípravky nebo chirurgicky. O konkrétních možnostech léčby je třeba se poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Rakovina děložního čípku a tkáně děložního hrdla (nazývaná „prekancerózní“) se dá odhalit již v raném stadiu pomocí screeningu rakoviny děložního čípku a také je možné ji úspěšně léčit. Ostatní nádorová onemocnění, která s HPV souvisejí, lze taktéž snáze léčit, pokud jsou diagnostikována v raném stádiu.Pro tato onemocnění ale nejsou k dispozici žádné specifické screeningové programy.
Prevence
S HPV infekcí se nemusíte nikdy setkat. Je však nutné vyhnout se pohlavnímu styku a mazlení, a to jak genito-genitálnímu, tak i orálnímu, a análnímu. Další velice účinnou prevencí je očkování proti HPV, kterým se dá zcela omezit nebo značně snížit riziko změny HPV v perzistentní (trvalou) infekci, která způsobuje rozvoj HPV onemocnění.
Historie
Očkovací látky proti HPV infekci jsou k dispozici od roku 2006. Jejich účinnost proti druhům HPV, obsažených ve vakcíně, je velmi dlouhodobá a vysoká - více než 90%. S přibývajícím věkem však efekt očkování klesá. U osob, u kterých je přítomen již kolonizovaný HPV, nevede vakcinace ani k eliminaci viru, ani k potlačení již stávajícímu nádorového bujení. Očkování v dospělosti může zabránit infekci jinými druhy HPV, které by však mohly stav ještě zhoršit.
Současnost
Ideálně by se očkování proti HPV virům mělo dokončit ještě před počátkem pohlavního života. Pokud se u dívek a chlapců očkování zahájí od 13 do 14 let, hradí očkování proti HPV zdravotní pojišťovny.
Autor: Lenka Klabochová
