Dvanáctník
Název této části trávicího traktu – dvanáctník (duodenum) je odvozen od jeho délky, která je cca 12 palců. Je podkovovitě stočen a do jeho ohbí je „vložena“ slinivka břišní (pankreas). Jsou na něm popisovány částí: počáteční oddíl dvanáctníku - pars superior, sestupný oddíl - pars descendens, poslední oddíl - pars inferior. Poslední část se pak skládá z části horizontální a části vzestupné. Do dvanáctníku ústí žaludek, ale také žlučové a pankreatické cesty na Vaterově papile - papilla duodeni major. Kyselý obsah žaludku se zde mísí se žlučí a pankreatickými šťávami s trávicími enzymy (např. trypsin, chymotripsin). Pomáhá při trávení tuků, jejich emulgaci a také bílkovin, jejichž štěpení začalo již v žaludku. Díky pankreatické amyláze jsou dále zpracovány a štěpeny i cukry.
Anatomie
Související nemoci
Již v tomto prvním oddílu tenkého střeva dochází k vstřebání některých součástí tráveniny – např. železa, sodíku, vody či některých léků.
Sliznice je tvořena jednovrstevným cylindrickým epitelem vybíhajícím do klků, mezi kterými jsou krypty s buňkami, žlázkami produkujícími hormony, hlen zásadité povahy, např. Brunnerovy žlázy tvoří hlen, bikarbonát, sekretin, které zvětšují resorpční plochu dvanáctníku. Sliznice je dále uspořádána do řas, to také zajistí zvětšení plochy střeva.
Duodenum pokračuje v jejunum – další část tenkého střeva.
Častou nemocí dvanáctníku jsou duodenální vředy. Tyto jsou způsobeny přítomností kyseliny ze žaludku v duodenu, jehož sliznice není proti kyselinám odolná, pokud se v žaludku tvoří více kyseliny a pokud jsou navíc oslabeny i ochranné mechanismy – nedostatečná neutralizace kyselého obsahu, deficit ochranného mucinu, dochází k „poleptání“ sliznice. Komplikací pak je krvácení z vředu nebo jeho perforace, což jsou akutní stavy vyžadující lékařský zákrok. Možnou komplikací v oblasti duodena je jeho obstrukce, jizvení, což může vyústit v poruchu průchodnosti. Dalšími nemocemi postihujícími duodenum jsou také rakovinné afekce.
