Tenké střevo
Po dvanáctníku (duodenu) pokračuje tenké střevo do oddílu jménem lačník (jejunum), které je dlouhé více než 1,5 metrů. Třetí částí tenkého střeva je kyčelník (ileum) měřící přibližně metr.
Anatomie
Související nemoci
Vyšetření a zákroky
Hlavní funkcí tenkého střeva na rozdíl od horní části trávicího traktu, kde probíhá hlavně trávení, je vstřebávání živin ze střeva do krevního oběhu, proto je střevo i bohatě cévně zásobeno. Ovšem i zde ještě dochází k „dotrávení“ některých složek potravy. Z toho vyplývá, že je nutné, aby byla resorpční plocha co největší, proto ona délka střeva a zvětšení resorpční plochy záhyby, klky a mikroklky, které vytváří podobu jemného kartáče. Tímto mechanismem dochází k zvětšení vstřebávací plochy střeva až na cca 300 m2. Střevo je vystláno jednovrstvým cylindrickým epitelem, v němž se nachází množství specializovaných buněk, které jsou uzpůsobeny na vstřebávání živin – enterocyty, pohárkové buňky, které produkují ochranný hlen, Panethovy buňky produkující antibakteriální lysozym, buňky produkující hormonální působky aj. Mezi klky se potom nacházejí žlázky produkující střevní šťávy.
Pohyby tenkého střeva – můžeme rozlišit dva druhy – míchací a peristaltické, které tlačí tráveninu směrem k tlustému střevu.
Průchod tráveniny tenkým střevem zabere 4-8 hodin.
Nemoci spojené s tenkých střevem mají často ráz zánětů, jejich původ může být znám např. infekce či autoimunitní záněty – celiakie (reakce na lepek). Další skupinou jsou nespecifické střevní záněty, kde není přesná příčina rozvoje nemoci známá, sem patří např. Crohnova nemoc, která může postihnout kteroukoli část trávicí soustavy či vysoká forma ulcerózní kolitidy. Záněty, ale také nedostatek trávicích enzymů střeva může vyústit v malabsorpční syndromy, kdy jsou nedostatečně vstřebávány živiny ze střeva a tělo má nedostatek základních živin např. vitamínů, minerálů. Zvláště u dětí může toto vést i k poruše růstu. Méně často se setkáváme s výchlipkami střeva – divertikly, nezhoubnými a zhoubnými nádory.
