Konečník

Poslední částí trávicí soustavy je tvořena konečníkem (rectum) s řitním otvorem (anem). Tyto struktury se nacházejí v malé pánvi, rektum je dlouho cca 12-16 cm a 4cm široké a je opatřené svěrači – vnitřní svěrač je vůli neovlivnitelný z hladké svaloviny, vnější je pak tvořen kosterním svalstvem a je možné ho vůli ovlivnit. V ampule rekta uzavřené svěračem se shromažďuje stolice, která je z těla odstraněna procesem zvaným defekace. Rostoucí náplní se stěny konečníku rozšiřují a stahové receptory (nervová zakončení) ve stěně konečníku napomohou relaxaci vnitřního hladko-svalového análního svěrače, který není ovlivnitelný vůlí. Současně je zajištěn stah vnějšího vůli ovlivnitelného análního svěrače, který je inervován ze sakrální (křížové) pleteně.

Rektum – konečník

Tyto procesy spustí tzv. myenterický reflex, díky němuž jde signál až do esovité kličky (sigmoidea) a dojde ke vzniku silné peristaltické vlny a posunutí obsahu dále do dolní části střeva a do konečníku. Prvním nutným krokem, jak vyplývá z napsaného, nutným pro úspěšnou defekaci je uvolnění vnitřního svěrače, bez toho se proces zastaví. Během samotného procesu defekace se zapojují i svaly hrudníku, bránice, svaly břišního lisu a také svaly pánevní.

Ve vztahu k defekaci jsou velmi časté dva typy poruch – zácpa, snížení frekvence defekace, a naproti tomu inkontinence (neudržení plynů a stolice).

Již ve vyšších partiích trávicího systému zmíněná Crohnova choroba a ulcerózní kolitida může postihnout rektum a konečník.

Další velmi častou nemocí postihující rektum a anální otvor jsou hemoroidy – vnitřní a vnější. Výjimkou potom nejsou ani drobné i větší řitní trhliny, jež jsou značně bolestivé. Mezi další patologie patří i abscesy, píštěle a polypy konečníku. Nesmíme zapomenout ani na možný prolaps rekta, výhřez, kdy sliznice konečníku vyčnívá z řitního otvoru.

Nejzávažněji jsou potom nádorové změny rekta. Naštěstí jsou snadno diagnostikovatelné, v nižších stádiích, a tudíž i možnost úplného uzdravení je vyšší.