Lebka
Lebka tvoří velice důležitou část našeho těla. Je totiž důležitou ochranou pro náš mozek a smysly. Hlavní stavební jednotku tvoří kosti, svaly, cévní zásobení pro obličejovou i mozkovou část a také nervy, které nám dovolují reagovat na vnější podněty. Lebka je častým terčem úrazů, kdy jen malý otřes může způsobit vážné mozkové poškození a navíc trvalé dysfunkce. Proto je potřeba si lebku a hlavu celkově chránit.
Anatomie
Dělení kostí
Kostra lebky je tvořena větším počtem kostí, které jsou s výjimkou dolní čelisti, navzájem pevně spojeny.
Obličejová část
- Horní čelist (maxilla) – skládá se z těla a výběžků. Výběžky tvoří například horní patro a lůžka pro zuby. V těle je rozsáhlá dutina – největší je nosní dutina.
- Kost lícní (os zygomaticum) – nachází se pod okem, její spánkový výběžek se spojuje s lícním výběžkem a tvoří jařmový oblouk.
- Kost patrová (os palatinum) – tvoří zadní část dutiny nosní a tvrdého patra a připomíná tvar písmena L.
- Jazylka (os hyoideum) – podkovovitá kůstka, která se nachází mezi dolní čelistí a kostrou hrtanu a prostupuje do krčních svalů.
Mozková část
- Klenba lebeční (kalva) – kost týlní, temenní a čelní
- Kost týlní (os occipitale) – má uprostřed velký týlní otvor, který navazuje na páteřní kanál. Na stranách jsou hrboly, které slouží ke spojení s prvním krčním obratlem.
- Kost temenní (os parietale) – párová kost ve tvaru čtyřhranné misky. Mezi kostmi je šev šípový, šev lambdový tvoří spojení s kostí týlní a šev korunový s kostí čelní.
- Kost čelní (os frontale) – tvoří podklad pro očnice a tvoří horní patro pro nosní dutiny.
- Spodina lebeční (baze lební) – kost spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radliční a dolní skořepy nosní.
- Kost spánková (os temporale) – obsahuje otvory pro sluchové a rovnovážné ústrojí. Jedná se o párovou kost, která má složitý tvar. Spojuje se s lícní kostí, dolní čelistí a jazylkou.
- Kost klínová (os sphenoidale) – nepárová kost ve středu baze lební, součástí jsou 3 výběžky, tělo vybíhá vzad v turecké sedlo.
- Kost čichová (os ethmoidale) – po stranách jsou umístěny kostěné dutinky, z niž odstupuje skořepa nosní.
- Kost slzní (os lacrimale) – tvoří malí kůstky vsazené vedle očnice.
- Kost nosní (os nasale) – dvě kosti, které jsou podkladem kořene a hřbetu nosu.
- Kost radličná (vomer) – tvoří zadní část přepážky nosní.
- Dolní skořepa nosní (concha nasalis inferior) – tenká plochá kost odstupující od stěny dutiny nosní.
Dolní čelist
Samostatnou kapitolku tvoří dolní čelist, jako jediná je totiž pohyblivá a je spojena s lebkou jediným kloubem a to čelistním. Základní pohyby jsou otevírání a zavírání úst. V omezeném rozsahu je možné pohybovat s dolní čelistí i dopředu, dozadu a do stran.
Autor: Lucie Kliková
