Zásady psychohygieny
V současné uspěchané éře není vůbec na škodu, když se člověk na chvíli pozastaví a zamyslí se nad mnoha různými problémy dnešního světa. Na ně se může dívat z různých pohledů, ale přitom si uvědomí, jak by se v dané situaci cítil a potažmo zachoval sám. Hlavní je na tom to, že si tím člověk rozvíjí schopnost sebeuvědomění.
Naše civilizace se rozvíjí závratným tempem a lidé utíkají z odlehlých částí republiky do větších měst, velkoměst a městských aglomerací, což se projevuje na lidských vztazích. Ty se komplikují a je mnohdy těžké se v nich jenom tak zorientovat. Nicméně mezilidské vztahy mohou někdy rychle vygradovat až ke krizovému stavu. Navíc člověk je každodenně vystavován nejrůznějším tlakům. Přespřílišné napětí a dlouhodobý stres nedělá dobře lidskému organismu. Ten na to pak reaguje po svém. U člověka najednou propukne nějaký typ psychického onemocnění. Dnešní svět je plný moderních technologií, které v jistých ohledech lidem nejenom ulehčují, ale i zjednodušují život. Přitom dnešní generace se už bez nich neobejde. Kromě toho nynější nastavené společenské mantinely vyžadují, aby se v odpovídajících technologiích lidé dostatečně orientovali a uměli s nimi efektivně pracovat. Což jim samozřejmě přináší náramný užitek. Nejen právě moderními přístupy a unikátní technologiemi si lidé mohou snáze dopřát, po čem zrovna touží. Tím si právě uspokojují rekordně rychle své potřeby. I když zato musí vydat někdy spoustu peněz. Ty pochází většinou ze zaměstnání. Někdo má to štěstí, že dokáže vydělávat balík peníze i bez stresu a honiček. Budiž mu to přáno.
O této době lze říci, že je zacílena především na spotřebu. Lidé se neobejdou bez masové kultury. Dále lze dodat, že narůstá i materializace našich snů. Bohužel člověka pohlcuje tato doba úplně a on prakticky zapomíná na duševní stránku. Každý den se po přiměřenou dobu jedinec věnuje osobní očistě, ale duševno zkrátka výrazně zanedbává.
Obecně o psychohygieně neboli duševní hygieně
Mnoho lidí se s pojmem psychohygiena už někdy setkali. Například o tomto tématu se mohli dočíst v některém z předních časopisů, odborných knihách či speciálních publikacích. O základních myšlenkách psychohygieny se mohli dozvědět také prostřednictvím televizních obrazovek, kde se toto téma v některém pořadu probíralo v minulosti. Někteří měli tu možnost si vyslechnout odbornou přednášku na toto téma. Ovšem existují mezi námi stále lidé, kteří vlastně nemají ani potuchy co tento výraz znamená. Právě nejenom pro ně je věnovaný tento článek.
Slovíčko psychohygiena pomalu a jistě začínají lidé chápat a berou jej v potaz ve svém aktivním stylu života. Ještě však existují jedinci, kteří tomuto termínu nepřikládají takový význam, jako by v reálu měli. Až v momentě, když se necítí dobře, nemají dostatek energie, eventuálně propadnou špatné náladě a musí vyhledat odbornou pomoc. Právě tehdy se začnou zamýšlet nad touto problematikou. Najednou se jim honí hlavou spousta nových myšlenek a uvědomí si, že je čas na to si srovnat věci v hlavě. A náhle se začnou zajímat o oblast psychohygieny.
Psychohygiena neboli duševní hygiena je relativně mladý obor, jehož vznik podnítil důsledek neustálého pokrokového rozvoje v rámci přírodovědných a společenskovědních disciplín. V praxi bylo potřeba, aby se kromě standardních otázek související s fyzickým zdravím někdo věnoval také řadě problémů týkající se psychické stránky člověka. Do této problematiky byly také zakombinované i jiné témata, mezi něž se řadí všestranný a harmonický rozvoj osobnosti člověka. Což ve své podstatě představuje celé spektrum psychických, biologických a sociálních znaků. Ty se zkoumají ve vztahu ke klíčovým zejména sociálním podmínkám. Důležité jsou také místní přírodní poměry. Odborníci na tuto problematiku vycházeli jednoduše ze svých zkušeností a už za tu dobu měli dobře odpozorováno, že lidé mají pramalou příležitost k tomu, aby se v obecné rovině obeznámili se zákonitostmi týkající se sféry vztahů člověka, přírody a společnosti. Navíc jakoukoliv osobu se zřídkakdy podaří efektivně a účelně přimět k tomu, aby se mimo svou profesní dráhu začala zabývat optimalizační vztahovou fází, jež především směřuje na prostředí, ve kterém se nejvíce pohybuje.
Zdravou lidskou duševní stránku lze považovat za významné hledisko, které v naprosté většině přispívá k úspěšnému a kvalitnímu fungování hned v několika rovinách. Z tohoto důvodu jde dnes stále více do popředí péče o duševní zdraví. Psychohygienu lze vyzdvihnout v mnoha aspektech. Jedná se o velice důležitou součást našeho života, díky níž je člověk schopen udržovat se v kondici a perfektní vnitřní pohodě. Tento obor se zaobírá obzvláště člověkem z celkového pohledu, jeho velice důležitou součástí je i životospráva. Kromě toho je možné zdůraznit také určitý životní postoj, jistá míra asertivního chování, umění odpouštět a mnoho jiných lidských schopností. Uvést je nutné také schopnost nalezení vhodného řešení v rámci konfliktů a vyhrocených vztahů.
Prostřednictvím duševní hygieny si člověk upevňuje dobré zdraví a snadněji zvládá své slabiny.
Jak vlastně taková psychohygiena funguje v nejednom lidském životě
V běžném životě se nejeden člověk denně setkává s celou řadou nemalých problémů. Některé jsou vskutku titěrné, jiné mají dalekosáhlé následky. Všechny ale dokážou člověka na nějakou dobu zaměstnat. Obtížnější případy jsou nejhorší a lidé je považují za noční můru. Během svého života zažívá nejedna osoba pestrou škálu emotivních pocitů.
Pokud se jedinec ocitne pod jistým tlakem, je obvyklé, že se u něj spustí takzvané samoregulační pochody, jejichž úlohou je navození opětovné rovnováhy. Každý má svoji maximální hranici a na danou situaci pod tlakem reaguje rozdílně. Tudíž v lidském organismu probíhají různě intenzivní reakce. Jejich velikost a úroveň je odvislá od přiměřené míry vypěstované duševní hygieny. Dejme tomu při velkém návalu stresu reaguje organismus na to po svém a to tím, že člověk přestane potlačovat pláč. Dalším běžným projevem je i křik, únavový stav či náhle přicházející bolest hlavy. Prvotním symptomem může také být zvýšená tepová frekvence nebo zarudnutí obličeje.
Konkrétní zásady psychohygieny
Lidé by se od raného dětství měli zaměřit na psychohygienu. Jedná se o jednu z naprosto důležitých činností, která jim pomůže najít vnitřní klid a pocit duševní rovnováhy. Každý člověk je zkrátka osobnost, pohybuje se v jiném prostředí a odlišuje se osobními dispozicemi, tak i tělesnými a vrozenými predispozicemi. Na vypjaté situace reaguje různě a z tohoto důvodu neexistují jednotné standardní pokyny. Ovšem člověk by se měl alespoň řídit několika základními zásadami. Zprvu do svého života by měl jedinec zařadit nejjednodušší aktivity. Ty by si měl perfektně osvojit a poté přistoupit k dalším činnostem. Tím pádem se nejedna osoba postupně navykne na významnou složku duševní hygieny.
Výživa a stravování jednotlivce
Na prvním místě stojí výživa a stravovací návyky, které v optimální míře podporují udržení rovnovážného psychického stavu. Pokud je výživa kvalitní a vyvážená, pak lidské tělo snáze vzdoruje nejrůznějším nemocem a infekčním chorobám. Naopak při konzumaci neplnohodnotné potravy hrozí člověku oslabení organismu, jenž se podepisuje negativně na celkové odolnosti. Člověk pak rychle podlehne různým virům a schvátit jej mohou bez problémů také bakterie.
Na každém člověku je dle jeho finančních a jiných možností, na jaký typ stravování se zaměří. Vždy by měl mít na paměti, že daná strava by měla obsahovat dostatečné množství živin zabezpečující fyzickou a duševní pohodu. Pro zdraví jedince není vůbec dobré, pokud takový člověk ze svého jídelníčku navždy vyřadí určitou skupinu potravin.
Řada odborníku je toho názoru, že každý jídelníček by měl obsahovat hlavně čerstvé pokrmy. Lidé by měli spíše se orientovat na pestrou a čerstvou skladbu. Blesková příprava jídel z konzerv a polotovarů by podle jejich mínění mělo ustoupit do pozadí. Tato strava není pro lidský organismus nejlepší. Ani pravidelné stravování v rychlých občerstveních není správná cesta, jak se dostat do duševní pohody. V případě že se lidé takto stravují, vystavují se velkému zdravotnímu riziku. Tím je právě nadváha. S tímto problémem se potýká početná část českých obyvatel. U těchto lidí se může rozvinout i mnoho jiných potíží či civilizačních chorob. Proto je nezbytné se při správném stravovacím režimu zaměřit na pár základních zásad.
První zásada zní asi takto, že by se lidé neměli přejídat. Zpravidla by se měli stravovat v rozumné míře. Další zásada vychází z dlouholetých výzkumů a upozorňuje na zdravé stravování, které lze docílit tím, že lidé budou jíst několikrát denně a to menší porce. Odborníci rádi, aby se jídlo konzumovalo zhruba pětkrát denně. K další tradiční zásadě patří prostředí. Pokud člověk usedne k jídlu, měl by preferovat klidné a pohodové prostředí. Při jídle by se měl vyvarovat shonu. Je dobré, aby pokrmy obsahovaly nezbytné látky jako například proteiny, různé vitamíny, vlákninu aj. Z jídelníčku lze jednoduše vyřadit tabákové produkty a alkohol. Ve stravě by se měla objevit čerstvá zelenina a ovoce.
Na místě je také dodržování pitného režimu. Pokud člověk během den nepije tekutiny, zadělává si postupně na problémy. Vedle čisté vody z kohoutku jsou tradičně populární bylinné či ovocné čaje. Mnoho lidí dává přednost džusům, šťávám, domácím limonádám a perlivým vodám. Na odbyt jdou velice slazené nápoje s různou příchutí, ale s těmi by měli lidé zacházet opatrně. Stačí podle specialistů vypít denně jednu sklenici takového nápoje. Lidé se ráno či během den mohou zpružit lahodnou kávou, ale neměli by to zase s tímto nápojem přehánět. Na paměti by měli mít, že tři šálky kávy je jejich doporučená maximální denní dávka.
Proces regenerace organismu
Spánek je nedílnou a nezbytnou součástí lidského života. Toto útlumově-relaxační stádium působí regeneračně na fyzickou i psychickou stránku. Podstatné na tom je, aby člověk podstupoval kvalitní a velmi zdravý spánkový proces. Jinak dochází u jedince k narůstání únavy. Objevuje se u něj podrážděnost. Tyto stavy mají nepříznivý vliv právě na lidský organismus. Dlouhodobý nedostatek spánku způsobuje celou řadu potíží, mezi ty poměrně běžné se řadí celková psychická rozladěnost, smutná až chmurná nálada. V krajních případech se člověk potýká s těžkými psychotickými příznaky.
Prostřednictvím spánkového cyklu probíhá takzvaná ochranná fáze, díky které se lidské tělo zbavuje únavy a naopak získává potřebnou dávku energie pro náležitý chod organismu. Právě nabitou energie tělo spotřebuje během nadcházejícího dne.
Délka spánku je u každého jedince individuální. Ale především lékaři doporučují, aby lidé spali alespoň sedm až osm hodin denně.
Trápí-li člověka poruchy spánku, měl by je snáze překonat několika způsoby. Jedním takovým je situace, že se jedinec naloží do vady na chvíli předtím, než půjde spát. Další možností je, že se uvelebí v posteli a pustí si uklidňující hudbu před spaním. Někomu může pomoci krátká procházka, jinému se osvědčila sklenice teplého mléka.
Na kvalitu spánku má samozřejmě vliv celá řada jiných faktorů, jako je například správně zvolná postel, matrace, rošt, peřina či polštář.
Odpočinkový čas
Odpočinek se stává nutností v poslední době, neboť se z různých výzkumů ukázalo, že lidé potřebují načerpat dostatek sil, aby mohli ve svém zaměstnání dosahovat velmi dobrých pracovních výsledků. Právě u lidí, kteří nebyli schopni určitým způsobem relaxovat, se začali objevovat nápory stresu. V těchto případech už byl pak malý krůček k nastartování syndromu vyhoření. Zapomíná-li člověk odpočívat, mohou se pak u něj projevovat následující symptomy: porucha koncentrace pozornosti, pocit neklidu a únavy. Přitom organismus je náchylnější k různým nemocem.
Odpočinek by si měl každý dosytnosti dopřát, protože během pracovního týdne naráží lidé na přemíru stresu a spěchu. Běžně lze poukázat na mnoho jiných negativních elementů, kterým nedokážou lidé dlouho vzdorovat. Což se u nich podepisuje na celkovém fyzickém a psychickém zdraví.
Projevy únavy se u každého jedince začnou projevovat v různém časovém rozpětí a v různé míře. Velice záleží na druhu práce. Náročnější činnosti si vyžadují patřičný odpočinek. Zatímco aktivitám zaměřující se na namáhání mozkových buněk stačí realizace menších přestávek. Není na škodu, pokud člověk změní na malou chvíli prostředí.
Lidé praktikují ve svém životě aktivní i pasivní odpočinek. Mezi aktivní odpočinkový čas se řadí různá cvičení ve fitness nebo doma, cyklistika, lyžování, golf, plavání a horolezectví. Někteří dávají přednost jízdě na koni, vozítku segway či čtyřkolce, jiní se věnují procházkám se speciálními holemi. Lidé se také vrhají střemhlav do adrenalinových dobrodružství. Prochází si kreativními kurzy. Podnikají pikniky v přírodě, různé výlety po památkách či výpravy do lesů. Mezi lidmi jsou i tací, jenž se účastní rybolovu či gastronomických akcí. Za aktivní odpočinek lze pokládat také záslužnou práci na zahrádce, na chatě či na veřejném prostranství. Lidé mohou aktivně odpočívat při různých aktivitách ve svém domě či bytě.
Zato za pojmem pasivní odpočinek se skrývá většinou četba, poslech hudby, lenošení na posteli či saunování. Kromě toho lidé praktikují sledování různých televizních pořadů, filmů a zábavných programů. Mohou si zahrát počítačovou hru, jenom tak se dívat do stropu nebo z okna. Někteří se však nechávají patřičně rozmazlovat speciálními masážemi. Jiní volí pohodovou a poklidnou atmosféru při koupeli.
To je jenom krátká ukázka toho, jak může člověk odpočívat během svých volných chvilek mimo zaměstnaní.
V práci jsou čím dál více žádané speciálně vytvořené odpočinkové zóny. Z toho důvodu řada firem a společností investuje nemalé prostředky do zřízení takového prostoru, jehož součástí je například kulečník, fotbálek, šipky, houpací síť, herní konzole a mnoho jiných věcí. V takovýchto místnostech nechybí sekce pro šachisty, oddělení pro deskové hry či knihy. Prostor je vybaven moderně pojatým modulárním nábytkem a vyznačuje se stylově barevnou kompozicí, jež má navodit velice příjemnou atmosféru.
Uspořádání pracovního a volného času
Lidé jsou podřízeni přirozenému rytmu, jenž se stále opakuje. Někteří na základně svého zaměstnání vnímají den jako dobu, kdy se naplno věnují aktivním činnostem a v noci jsou hluboko ponořeni do odpočinkové fáze. Leč nemají to tak nastavené všichni. Existuje mnoho lidí, kteří místo ve dne pracují v noční době a přes den se oddávají spánku. Dnes už je to pravidlem, že se lidé v pracovní či osobní rovině dostávají do časové tísně. Právě díky tomuto jevu jsou vehnání do stresového kolotoče, z něhož není snadné se dostat. Pokud tímto člověk prochází každý den, pak se to v něm nashromáždí a výsledkem je pak celá řada zdravotních problémů. Pochopitelně odráží se to i na jeho psychice.
Každý člověk by si měl rozvrhnout svůj denní rozvrh do nejnemenších detailů, aby se nestalo, že by něco nestihnul zpracovat či udělat. Je zapotřebí si naplánovat čas tak, aby se do harmonogramu vešla i rodina či partner.
K organizaci času se využívá oblíbená metoda, která se dokonale osvědčila v mnoha situacích. Stačí, aby si člověk sepsal seznam úkolu na konkrétní den. A vzal si různě barevné tužky a každou činnost speciálně ohodnotil. To lze provést jednoduše v klasickém papírovém diáři, jenž postupně odkládá mnoho lidí, a raději se svěřují do rukou dnešních pokrokových technologií. Díky nejednomu chytrému přístroji budou vědět velmi rychle, jak jsou na tom se svým časem v konkrétní hodinu či den. V tomto případě se lidé nemusí stydět za svůj neúhledný rukopis.
Pracovní rovina
V zaměstnání se stále častěji uplatňuje trend, jenž souvisí s vysokou pracovní výkonností. Tento důležitý faktor je dokonale spjatý s lidským životem.
Dalo by se říci, že lidé v zaměstnání tráví velkou část svého času. Je jenom na nich, jak si zbytek volného času rozvrhnou. V rámci svého vytížení by si měli najít chvíli na odpočinek a regeneraci. Právě díky těmto aktivitám naberou novou sílu do dalšího pracovního týdne. Stále existují pozice ve společnostech, o kterých je známo, že nejsou dobře placené. Dejme tomu dělníci musí pracovat v nevyhovujících podmínkách a ještě za odvedenou práci dostanou extrémně nízkou mzdu. Lidé, kteří dle životní a existenční nutnosti musí podstupovat každý den tuto strastiplnou cestu, pociťují zvýšenou únavu a psychické napětí.
Mnoho lidí je v práci vystaveno různým zátěžím. Ať už jde například o špatné pracovní podmínky, neuspokojivé vztahy kolegů na pracovišti, nejistota daného zaměstnání či nedostatečně zvládnuté organizační změny v rámci vedení.
V dnešních firmách se obzvláště preferuje menší počet zaměstnanců, kteří musí zvládnout za den neúměrný počet pracovních úkolů. V případě že se celková pracovní agenda přeroste přes hlavu dotyčným pracovníkům, pak se u nich mohou rozvinout známky psychické nevyrovnanosti. Proto řada firem přistupuje k jistým opatřením, jež efektivně zabraňují vzniku stresu. Populární jsou také podpůrné programy.
Blízké mezilidské vztahy
Asi neexistuje člověk, který by se ve svém životě zkrátka obešel bez kontaktu druhých lidí. Pěstování dobrých mezilidských vztahů lze považovat za základ, který přispívá k udržení rovnovážného emočního a psychického stavu nejednoho jedince. Pokud se člověk může obrátit za všech okolností na svoje blízké, pak se s jednotlivými životními překážkami vypořádá určitě mnohem snadněji. Důležitá je právě podpora ať už rodiny, blízkých osob či přátel. Člověku mohou být v nejtěžších chvílích oporou také lidé, jejž si prošli stejnou nebo podobnou situací.
Mezilidské vztahy se v průběhu života mění v důsledku vzniku různých mimořádných událostí a stěžejních situací. Na základě toho se utváří dobré či špatné mezilidské vztahy.
V lidském životě se člověk potkává s množstvím konfliktních situací. Je výlučně na něm, jak se s nimi vypořádá, a jak se z nich poučí pro příště. Někdo dokáže řešit konflikty s elegancí a grácií, jiný přitom nasadí bojovnou náladu.
Upevňování pozitivním vztahů by mělo být vždy na prvním místě. Lidé by měli být tolerantní k ostatním. Ovšem měli by si dát pozor na správnou komunikaci. Neměli by se přiklánět k naivnosti a prostoduchosti. Svoje sliby by měli bezvýhradně dodržet.
