Koronární angioplastika
Koronární angioplastika je způsobem léčby zúžené nebo uzavřené věnčité tepny a provádí se u akutních i chronických forem ischemické choroby srdeční.
Týká se části těla
Angioplastika pokračuje v srdeční katetrizaci neboli v tzv. selektivní koronarografii. Vykonává se v případě výrazného zúžení nebo uzávěru věnčité tepny, a pokud je přítomen uzávěr při akutním infarktu myokardu, pak mluvíme o tzv. přímé koronární angioplastice.
Průběh výkonu
Tento zákrok se nejprve provede sondáží postižené tepny pomocí speciálního balónkového katétru, který se v místě zúžení roztáhne a tím dojde k dilataci (rozšíření) tepny. Poté se většinou implantuje kovová výztužka tzv. koronární stent. Tím se obnoví původní vnitřní průměr tepny a za místem zúžení či uzávěru i prokrvení srdce.
Po zákroku
Pokud bylo provedení angioplastiky naplánované, jako například kvůli stabilní namáhavé angině pectoris, lze se poměrně brzy vrátit do běžného života a to i včetně práce. V případě provedení zákroku přes stehenní tepnu se pacientům doporučuje šetřit v následujících 14 dnech tříslo – nezvedat žádná těžší břemena a nevykonávat fyzicky náročnější námahu.
Rizika vzniku komplikací
Rizika koronární angioplastiky jsou stejná jako u obyčejné srdeční katetrizace, ale je zde vyšší pravděpodobnost vzniku hematomu a výdutě v místě vpichu, což způsobuje nutnost zředění krve s farmaky, které ovlivňují krevní srážlivost a ponechání zavaděče v tepně delší dobu. Riziko vzniku závažnější komplikace se pohybuje v řádech promile, avšak je jisté, že je nesrovnatelně menší než benefity provedeného zákroku.
Autor: Lenka Klabochová
