Alergologický test

Alergie je obranná reakce imunitního systému vyvolaná alergeny, což jsou pro zdravé lidi zcela neškodné látky. U zdravého jedince tyto látky žádnou alergickou reakci nevyvolávají.

Alergologický test

Související nemoci

Příznaky

Základem této reakce je produkce protialergenních látek, které jsou označovány zkratkou IgE  - imunoglobulin E. Pokud se tyto látky v těle setkají s nějakým alergenem, dojde ke vzniku lavinovité aktivity, kdy může i zcela nepatrný podnět vyvolat během krátké doby těžkou alergickou reakci končící dokonce i smrtí.   

Postup při prvním alergologickém vyšetření

  1. anamnéza - podrobný rozhovor s pacientem nebo s jeho rodiči,
  2. fyzikální vyšetření pacienta,
  3. vyšetření plicních funkcí (při podezření na bronchiální astma),
  4. provedení tzv. kožních prick testů na předloktí ke zjištění alergické přecitlivělosti,
  5. dle zdravotního stavu pacienta odběr krve, kdy není nutné být nalačno,
  6. diagnostický závěr s eventuálním doporučením na doplňující vyšetření, informace o preventivních opatřeních a léčbě.

Příznaky alergie

Pacient se alergologickému vyšetření často dobrovolně podrobí až tehdy, kdy se u něj začnou projevovat určité zdravotní potíže. Jedná se například o v atakách přicházející krátkodobou vodnatou rýmu, kýchání, svěděním sliznic, dlouhodobě trvající vodnatou rýmu, svědění očí, jejich zarudnutí a slzení a otoky očních víček, dále také o dráždivý kašel, dušnost, pískot na hrudi, kopřivku a zarudnutí kůže, průjmy, bolesti břicha, o zvláštní reakce po aplikaci léku nebo po bodnutí hmyzem….

Základní vyšetření na alergii

Anamnéza

Zcela první vyšetření musí být provedeno praktickým lékařem. Velmi důležitý je pohovor s pacientem a správná analýza jeho obtíží. Lékař se zajímá o rodinné údaje týkajících se nemocí, obzvláště výskytu alergií v rodině, zdravotního stavu vyšetřovaného – jaká onemocnění doposud prodělal, jaké léky užívá, jaké má příznaky a okolnosti, za kterých vznikly, výživové návyky, prostředí, ve kterém žije a pracuje a zda má kontakty se zvířaty a zlozvyky, jako je kouření apod.

Pokud se jedná o děti, pak je třeba vědět, jaký byl průběh těhotenství, porodu a novorozeneckého období. Lékař se zeptá i na délku kojení, způsob výživy a na toleranci nemléčných pokrmů.

Další nutná vyšetření

Poté následuje důkladné vyšetření pacienta pohledem, poslechem, pohmatem a poklepem. Pokud se objeví podezření na alergii, zaměří se lékař na stav kůže, spojivek, sliznic a na nález na plicích při jejich poslechu. Jestliže z rozboru situace vyplyne, že jde o alergii, bývá pacient většinou odeslán k odborníkovi – alergologovi, který provede alergologické testy.

Před provedením alergologických testů musí být vysazeny všechny léky, které tlumí alergickou reakci (antihistaminika) a také jiné léky snižující intenzitu imunitní reakce – např. kortikoidy. Při testech by totiž mohlo dojít k závažné alergické reakci až k šoku. Mírnější nežádoucí reakcí je otok a zarudnutí v místě vpichu. Pracoviště, kde se tyto testy provádějí, musí být opatřena výbavou na případnou léčbu anafylaktického šoku. Lékař musí také vědět, že žena není těhotná, protože testování by mohlo způsobit děložní stahy.

Kožní testy

Kožní testy jsou nejstaršími testy v alergologii. Alergen je do kůže vpraven vpichem buď jehlou – „intradermální testy“, nebo speciální lancetou - „prick testy“ z angl. prick = bodnutí. Roztok alergenu se kápne na vnitřní stranu předloktí a skrze kapku se vbodne lanceta. A tím se malé množství roztoku dostane do kůže. Na kožních buňkách alergika jsou navázané IgE protilátky, které poznají svůj alergen, a dojde ke spuštění řetězové alergické reakce. Do patnácti minut se v místě vpichu objeví pupen jako od komára, avšak není-li pacient alergický, reakce nenastane a kůže zůstane stále klidná.

Krevní odběry

Alergii lze prokázat také zjištěním přítomnosti IgE protilátek vůči jednotlivým alergenům v krvi. Tento test se provádí v laboratoři. Z jednoho odběru krve je možné prozkoumat až dvacet a více alergenů. Za pozitivní se považuje jakákoliv hodnota nad normou pro danou laboratoř. Toto vyšetření jde na rozdíl od kožních testů provést u kohokoliv v jakémkoliv věku a ročním období a přitom nehrozí žádná alergická reakce. Nevýhodou však je vysoká cena.

Provokační testy

Při provokačních testech jsou vyvolávány projevy alergie tím, že pacienta vystaví kontaktu s podezřelým alergenem. Jestliže reakce vznikne, tak se jedná o potvrzení toho, že testovaný alergen je skutečnou příčinou pacientových potíží.

Pomocná vyšetření

Ke kompletnímu vyšetření na alergii slouží i další diagnostické úkony od těch nejjednodušších až po velmi složité a specializované. Taková vyšetření zahrnují bakteriologické vyšetření výtěrů z nosu, krku, kůže, pH-metrii jícnu, sonografii, bronchoskopii, biopsii sliznic, koncentraci NO ve vydechovaném vzduchu nebo analýzu složení jeho kondenzátu.

Alergie je onemocnění, které by nemělo být podceňováno! Jeho včasná léčba může zabránit rozvoji mnohem více závažnějšího onemocnění, jako je např. astma, či trvalé poškození trávicího systému. Při podezření na jakoukoliv formu alergie se nebojte navštívit specialistu – alergologa.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat