Vitamín C
Vitamín C (kyselina askorbová) je živina, která je rozpustná ve vodě. Jedná se také o k životu potřebný vitamín a dále k udržení zdraví našeho organismu. Vitamín C plní v našem těle mnoho významných funkcí.
Poprvé byt vitamín C chemicky izolován roku 1928 maďarským biochemikem Albertem Szent-Györgyim. Tehdy měl název kyselina hexuronová. V dubnu roku 1932 bylo prokázáno, že se tento vitamín nachází v ovoci a zabraňuje vzniku kurdějí. Sir Walter Norman Haworth vypracoval jako první chemickou stavbu vitamínu C a vyrobil jej syntetickou cestou.
Přírodní zdroje vitamínu C
Většina rostlin a zvířat si dokáže tento vitamín syntetizovat sama a nemá zapotřebí žádné přídavky. Přirozenou cestou si ho nedokážou vytvářet lidé a některé druhy primátů, a z vodních živočichů například losos a pstruh. Z rostlinných zdrojů mají vysoký obsah vitamínu C rakytník, šípek, dále citrusy (citron, limetka, grapefruit, pomeranč), papriky, rajčata, černý rybíz, jahody, špenát, květák atd.
Kdy užívat vitamín C
Doporučená denní dávka (DDD) vitamínu C pro dospělé jedince činí 80 - 100 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při:
- při stresu, chladu, infekci, operaci, úrazech a při fyzické námaze a nádorech
- kouření, a to až o 50 až 100 %
- užívání léků či antibiotik obsahujících kortizon - potřeba stoupá o 100 %
- těhotenství asi o 30 %, při kojení asi o 60 %
- krátkodobé zvýšení denní dávky na 500 mg je dobré např. při nachlazení, stresu nebo větší tělesné námaze
Vliv zpracování potravin na vitamín C
Při tepelném zpracování potravin v nich dochází ke snížení obsahu vitamínu C. Tepelným zpracováním se jeho obsah snižuje zhruba o 10 % za každých pět minut vaření, při sušení až o 50 %. Dušení v páře je šetrnější. Velký pokles vyvolává blanšírování a tepelná konzervace. K rozkladu vitamínu C dochází také oxidací. Nejlépe je zdroj vitamínu C zamrazit nebo zabránit oxidaci skladováním tablet na suchých místech.
Vliv vitamínu C na lidské zdraví
Vitamín C je nezbytný pro metabolismus aminokyselin, významně se podílí na syntéze kolagenu. Nedostatek vitamínu C se projevuje nižší pevností cévních stěn, zejména vlásečnic a zvýšenou krvácivostí. Vitamín C je také nutný pro tkáňové dýchání, stimuluje vytváření bílých krvinek, vývoj zubů, kostí a chrupavek a napomáhá vstřebávání železa. Má důležitý podíl i na antioxidační obraně buněk, protože dokáže snižovat tokoferylový radikál.
Podle EFSA (Evropského úřadu pro bezpečnost potravin) je doporučená denní dávka vitamínu 90 mg denně pro zdravého dospělého muže a 80 mg pro zdravou dospělou ženu.
Vitamín C je zcela potřebný pro:
- stavbu kostí
- funkci cév
- funkci svalů
- funkci šlach
- pružnost pokožky
- činnost nervového systému
- ochranu buněk před nebezpečnou oxidací
- snížení únavy a vyčerpání
- zachování energetického metabolismu
- ochranu buněk před poškozením volnými radikály
- vstřebávání železa (především z rostlinných zdrojů)
- posílení imunitního systému
Projevy nedostatku vitamínu C
Mírný nedostatek vitamínu C se projevuje zvýšenou kazivostí zubů, zpomaleným růstem, narušením struktury kostí, deformacemi a krvácivostí kloubů, zvýšenou únavou, nedostačující odolností proti infekcím, žaludečními obtížemi a lámavými vlásečnicemi.
Extrémní nedostatek vitamínu C vyvolává nemoc kurděje, která se projevuje chudokrevností (anémií),), krvácivostí, otoky dásní a kloubů, vypadáváním zubů,sterilitou, křehkostí kostí, častými infekcemi a žaludečními vředy.
Projevy přebytku vitamínu C
Užití vysoké dávky vitamínu C vede obvykle nejvýše k podráždění žaludku a zažívacího ústrojí. Ke klasické hypervitaminóze u vitamínu C nedochází, protože tělo si nevytváří žádné zásoby tohoto vitamínu a jeho přebytek je vylučován ledvinami. Ale po vysazení zdlouhavého zvýšeného příjmu vitamínu C může paradoxně dojít k hypovitaminóze. Užívání vysokých dávek vitamínu C může interferovat s užíváním některých léků – například kombinace vitamínu C s některými stopovými prvky může být nebezpečná. Pak se mohou vytvářet reaktivní formy kyslíku, kdy v minulosti byly zaznamenány i otravy.
Autor: Lenka Klabochová
