Rozdíly mezi kojením a umělou výživou
Kojení je jedním z nepřirozenějších procesů jak u novopečené maminky, tak jejího dítěte. Kojení bylo označeno jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro zdraví dítěte. Předpokládá se, že kojení snižuje riziko podvýživy, infekce a obezity u dětí a zlepšuje jejich kognitivní a emoční vývoj.
Dále je také spojeno s pozitivními účinky na duševní zdraví matky. Snižuje riziko rakoviny prsu, dělohy a vaječníků u ženy. Snižuje také riziko potenciálního vysokého krevního tlaku, diabetu mellitu a kardiovaskulárních onemocnění. Kojením také žena spaluje kalorie a pomáhá zmenšit dělohu po porodu, proto jsou kojící matky schopny vrátit se ke své hmotnosti před otěhotněním rychleji. Nedávná studie ukázala, že včasné zahájení kojení by mohlo snížit novorozeneckou úmrtnost o 22 %. Mateřské mléko je doporučeno jako zdroj výživy pro novorozence a potažmo kojence nejméně po dobu prvních 6. měsíců života. Od 6. měsíce je vhodné zavádět příkrmy, ale doporučuje se dále s kojením pokračovat do 2 let věku dítěte.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje včasné zahájení kojení (do jedné hodiny od porodu). Dodávka mateřského mléka splňují prakticky všechny nutriční potřeby kojenců minimálně na 6. měsíců života dítěte. Mateřské mléko se v průběhu růstu dítěte mění, vzhledem i složením. Na počátku (ihned po porodu) se tvoří tzv. mlezivo (kolostrum), které slouží k uhašení žízně dítěte. Později se tvoří přechodné mléko a konečně zralé mléko. Každý typ je uzpůsoben potřebám novorozence a později kojence, všechny tři typy jsou vysoce kvalitní. Některé studie hovoří o tom, že kojené děti mají nižší výskyt aterosklerózy a hypertenze v pozdějším věku. Mateřské mléko také zabraňuje alergiím a rozvíjí imunitu dítěte.
Kojení je výhodné zejména pro předčasně narozené děti. Jejich trávící systém není zcela vyvinut a trávení mateřského mléka je o hodně snazší než trávení umělé výživy. Lepší stravitelnost mateřského mléka eliminuje u dítěte kolikovité záchvaty, průjmy nebo zácpu. Mateřské mléko také přirozeně obsahuje mnoho vitaminů a minerálních látek, které novorozenec potřebuje. Mateřské mléko má žena stále u sebe, nemusí jej ohřívat a je zcela zdarma. Zatímco náklady na umělé mléko jsou relativně hodně velké. Kojené děti jsou méně nemocné, jelikož mají od matky potřebné látky pro zachování imunity. Některé studie také naznačují, že děti, které byly výlučně kojené, mají mírně vyšší IQ než děti, které byly krmeny umělým mlékem. Další obrovskou výhodou je tzv. skin-to-skin kontakt (kůže na kůže). Mnoho kojících matek si opravdu vychutnává zážitek, kdy jsou v těsném spojení se svým dítětem. Tento kontakt může zlepšit citové pouto mezi matkou a dítětem.
Umělá výživa
Umělá výživa je komerčně připravovaná kojenecká stravy. Je vyživující alternativou mateřského mléka, dokonce obsahují některé vitamíny a živiny, které mateřské mléko neobsahuje. Je vyrobena za sterilních podmínek. Jedná se o směs proteinů, cukrů, tuků a vitamínů, které napodobují složení mateřského mléka. Samotné složení mateřského mléka nebylo ještě zcela rozluštěno, tudíž ani umělé mléko nemůže být adekvátně připraveno požadavkům kojence. Navíc složení některých umělých mlék není zcela optimální. Například odtučnění kravského mléka a dodání rostlinných oleje jako je řepkový či palmový. Dále přítomnost mnoha jednoduchých cukrů atp.
Důvodů, proč ženy nekojí, může být mnoho. Kromě zdravotních důvodů se může jednat o fakt, že je pro ně kojení příliš obtížné nebo stresující. Některé ženy nekojí proto, že se chtějí brzy vrátit do práce a umělá výživa pro ně představuje snazší metodu. Krmení kojence tak může zvládnou kdokoliv. Jelikož je umělé mléko hůře stravitelné, obvykle kojenec nepotřebuje jíst tak často. Umělé mléko však obsahuje nedostatek protilátek. Žádná z protilátek nalezených v mateřském mléce není v umělém mléce zastoupená v adekvátním množství. Tím pádem nemůže poskytnout dítěti potřebnou ochranu proti infekcím. Je zřejmé, že ani to nejpečlivěji upravené a vyrobené umělé mléko nikdy nemůže nahradit mateřské mléko.
Rozhodnutí čemu dát přednost je pouze na ženě. Je však vhodné se o kojení alespoň pokusit, zvládnout počáteční obtíže a překážky a vědět, že je dítěti zabezpečena ta nepřirozenější a nejzdravější strava.
Autor: Klára Šedová
