Promítání bolesti vnitřních orgánů na kůži
Kůže je snadno dostupná jakémukoliv vyšetřování, a především imunitní znalosti nabývají na rychlosti. Na kůži, která je součástí organismu, se zrcadlí chorobné stavy vnitřních orgánů. Proto je možné nalézt závažná vnitřní onemocnění ještě dříve, než se plně vyvinou a ohrozí svého nositele.
Dermatomy na kůži
Na kůži se vyskytují signály vnitřních nemocí, tzv. dermatomy, které krvácením pod nehty zavčas upozorní na intravitální „mrtvolné skvrny“ signalizující krvácení do vnitřních orgánů, infekční endokarditidu, nebo centrofaciální lentiga naznačující závažné vývojové poruchy. Většina dermatologů o tom všechno ví a zná také souvislosti, jenom si je zavčas nevybaví. Dermatolog, ale i internista, pediatr či rodinný lékař ocení v denní praxi tuto rychlou diagnózu, na které může být závislé nejen uzdravení, ale i pacientův život.
Nespecifické kožní projevy plicních a srdečních nemocí
1) Změny barvy kůže
Modravé zabarvení kůže a sliznic nazývané cyanóza je způsobeno zvýšeným množstvím hemoglobinu v cévách buď na základě zpomaleného toku krve, nebo sníženého nasycení (saturaci) hemoglobinu kyslíkem. Podle mechanismu vzniku rozlišujeme centrální nebo periferní cyanózu.
- Centrální cyanóza se vyvíjí při chronických onemocněních plic, při větším množství neokysličené krve ve značně vysoké nadmořské výšce, při methemoglobinemii a pravolevém srdečním zkratu. Nejvíce je patrná na jazyku, na teplých místech, spojivkách a na sliznici dutiny ústní.
- Periferní cyanóza vzniká při zúžení cév (vazokonstrikci) při šoku a srdečním selhání, v chladu a u periferních cévních onemocnění, při kterých dochází ke zpomalení proudu krve, avšak saturace kyslíkem probíhá normálně. Periferní cyanóza je nejvíce zřetelná na rtech, rtech, konečcích prstů a na uších. Cyanóza, která je doprovázena výrazným rozšířením žil na krku a otokem obličeje se objevuje při syndromu horní duté žíly, který způsobily lymfomy či plicní nádory, protože tvoří překážku v krevním toku (Stokesův límec).
Facies mitralis je červenofialové zbarvení tváří a rtů u nemocných trpících mitrální stenózou.
Při nemocech s vysokým počtem erytrocytů (polycytemii) je pokožka a sliznice kvůli cyanóze a současnému erytému (červeně zbarvení kůže) zbarvena do ruda na nose, jazyku, na uších a prstech. Při sekundární polycytemii při kardiopulmonálních onemocněních mohou být přítomny také paličkovité prsty.
2) Hemoragie, purpura
Petechie, což jsou drobné, tečkovité krevní výronky do kůže, které nemizí ani po zatlačení, se nejčastěji objevují při trombocytopatii či trombocytopenii, ale mohou vzniknout i na podkladě vaskulitid, embolizaci do kůže a infekční endokarditidy. Třískovité hemoragie pod nehty bývají akutní nebo chronické hemoragie podélného tvaru v nehtovém lůžku. Doprovázejí mnohá onemocnění - mitrální stenózu, bakteriální endokarditidu, glomerulonefritidu, vaskulitidy.
3) Syndrom tukové embolie
Tento syndrom se objevuje nejčastěji při zlomeninách dlouhých kostí a po ortopedických operacích, a je způsoben kapénkami tuku v mozkových, dermálních a plicních cévách. Druhý a třetí den po poranění se objevují výsevy petechií na hrudníku, krku a v podpažních jamkách (axilách), zato téměř nikdy nejsou pozorovány na obličeji a zadní straně těla. Rozsáhlý výsev petechií je příznakem vážného plicního či mozkového postižení, jako je plicní edém a hemoptýza.
4) Bakteriální endokarditida
V prostřední třetině nehtu se mohou vyskytnout třískovité hemoragie, které postupně odrůstají s nehtem. Zároveň bývají petechie také na jiných místech kůže a na sliznicích. Janewayovy hemoragické skvrny, což jsou nebolestivé červené makuly na dlaních a ploskách nohou, a Oslerovy uzlíky (silně bolestivé hrbolky v podkoží a na špičkách prstů vyvolané nekrotizující vaskulitidou). Janewayovy skvrny a Oslerovy uzlíky jsou vedlejšími klinickými kritérii, která napomáhají zjištění endokarditidy.
5) Myxomy
Myxomy jsou nejčastější srdeční nádory, jež se vyskytují především v levé síni. Mohou se projevovat nespecifi ckými změnami kůže (ekchymózy, petechie, třískovité hemoragiemi či Raynaudův fenomén). Jsou způsobeny na základě embolizace někdy až s dramatickým průběhem.
6) Otok
Otok je nahromaděním tekutiny v intersticiu (vmezeřená tkáň) a může být buď lokalizovaný, nebo generalizovaný. Hlavními dvěma příčinami vzniku otoku je žilní nedostatečnost a srdeční selhání. Tyto způsobují symetrický otok dolních končetin, v němž po zatlačení prstem zůstane důlek. Generalizovaným otokem obličeje, trupu a dolních končetin je anasarka vznikající při závažném srdečním selhání. Asymetrický edém končetiny bývá nejčastěji příznakem hluboké žilní trombózy nebo tromboflebitidy. Otok na horní polovině trupu je pozorován u syndromu horní duté žíly.
7) Změny pocení
Zvýšené pocení může být projevem plicní embolie, akutního infarktu a dalších kardiopulmonálních nemocí. Pokud se objevuje společně s hypertenzí, může se jednat o příznak feochromocytomu.
8) Cystická fibróza
Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění exokrinních žláz s vážným plicním postižením, které má zvláštní kožní nález - při ponoření dolních končetin do vody se vlivem zvýšeného množství chloridů a sodíku v potu objeví zvrásnění pokožky na dlaních a ploskách a výrazná macerace.
Autor: Lenka Klabochová
