Podvýživa dětí
Hlavní příčinou podvýživy dětí je nedostatečný přísun živin nutných pro normální růst a vývoj. Děti různého věku však mohou trpět i nějakým onemocněním, které spočívá v poruše trávení a následném vstřebávání nezbytných živin ze stravy.
Jako příklad nemocí, které mohou být příčinou podvýživy, lze uvést malabsorpci, Crohnovu nemoc, cystickou fibrózu, vrozené srdeční vady, celiakii nebo nádory.
Ale i obézní děti nemusí mít dostatečné množství vitamínů nebo minerálů, a pokud jsou ještě ke všemu nemocné, pak potřebují dvojnásobek těchto živin. Pokud však toto zvýšené množství tělo dítěte nedostane, může to mít negativní dopad na prodlužující se dobu léčby, hospitalizace a rekonvalescence.
Děti také snadno následují příklady svých rodičů, a pokud v přílišném spěchu upřednostňují rychlé stravování, pak budou své děti správným stravovacím návykům jen těžko učit. A proto je velmi důležité, aby i rodiče jedli takovou stravu, o které své děti přesvědčují.
Projevy podvýživy u dětí
Mezi hlavní projevy podvýživy patří podrážděnost, únava a ztráta energie. Děti i kojenci ubývají na váze a pomalu rostou.Správný není ani vývoj dítěte, protože se u něj projevují známky opožděného vývoje, který je znát v rozumových, jazykových a motorických schopnostech. U takto postižených dětí dochází i ke ztrátě tělesných svalů a tuku. Také se jim změní kvalita a barva pokožky, na které obvykle dochází k výskytu boláků a abnormálně světlých nebo tmavých skvrn.
V těžkých případech se u dítěte mohou objevit příznaky dehydratace, které se projeví vlhkou a studenou pokožkou, velkou žízní, suchými rty, rychlým povrchním dýcháním, závratěmi, slabostí, zmateností a mdlobami.
Skryté onemocnění
Podle průzkumu bylo 34 % dětí hospitalizováno s diagnózou, která se většinou nepovažuje za rizikovou, a právě proto je hrozba podvýživy tak moc nebezpečná. Není totiž vůbec znatelná a nepojí se jen s konkrétním typem onemocnění. Nejčastějšími příznaky úbytku živin je např. zvracení několikrát denně, déletrvající průjem a nižší příjem stravy v posledních pár dnech před hospitalizací.
Do základní péče by měly nemocnice zahrnovat i posouzení nutričního rizika. Ale často se tak nestává, protože během hospitalizaci se rodina a nemocniční personál soustředí spíše na něco jiného. Nejlepší by však bylo, kdyby se výživa stala spojencem dětských pacientů v boji s onemocněním.
Také samotní rodiče mohou udělat vše pro to, aby svým potomkům pomohli, aby u nich podvýživa nenastala. V každém případě by se měli informovat o možnostech výživy dětí v nemocnici a jejich dostupných řešení, jako je i tzv. enterální (střevní) výživa, což je umělá výživa podávaná přímo do trávicího traktu. Jedná se o kompletní a vyváženou tekutou výživu, která byla vyvinuta pro pacienty se zvýšenou potřebou živin a energie.
Diagnostika
Příznaků podvýživy si lékař většinou všimne při pravidelné prohlídce a nechá dítěti udělat laboratorní vyšetření krve a moči. Dále porovná výšku, váhu a velikost hlavy dítěte s obvyklými mírami, které odpovídají jeho věku a pohlaví. Změří mu i svalovou hmotu a tělesný tuk. Dále budou třeba ještě další testy, díky kterým se odhalí skrytá nemoc, která je skutečnou příčinou podvýživy.
Léčba podvýživy
Pokud má dítě jen mírné příznaky podvýživy, může se úspěšně vyléčit zdravou stravou, kterou mu sestaví dietní sestra. Dětský lékař vám také podá informace o tom, jak dítě správně krmit a které živiny potřebuje. Navíc vám doporučí kalorické nebo vitamínové doplňky stravy. V některých případech musí být podvyživené dítě hospitalizováno a musí mu být nitrožilně doplněny příslušné živiny a samozřejmě i tekutiny. Zpočátku je mu dodávána tekutá a později již tuhá strava. Při řádné stravě začne během několika dnů přibývat na váze a začne se mu vracet čilost a síla. Většina dětí mající mírné příznaky se díky vhodné léčbě uzdraví úplně, ale pokud je jejich růst a vývoj již závažně postižený, zůstanou jim dlouhodobé fyzické a mentální problémy.
Autor: Lenka Klabochová
