Otrava sinicemi
Sinice jsou mikroskopické organismy z třídy cyanophyceae. Tento druh lze pokládat za jednobuněčnou autotrofní a prokaryotickou formu života. Ve skutečnosti jde o prastaré fotosyntetické bakterie, které mají úžasnou adaptibilní schopnost. Díky níž se jim velmi dobře daří jak ve sladké, tak i ve slané vodě v jakýchkoliv klimatických podmínkách.
Tyto organismy dorůstají délky v řádu několika mikrometrů a vyznačují se zeleným či modrým zbarvením. Na zemi bylo zatím objeveno až dva tisíce druhů sinic.
Sinice rodu Chroococcus je schopna vytvářet dvou až čtyřbuněčné kolonie. Tato varianta buněk je obklopena dostatečně silným slizem. Sinice se nejčastěji vyskytují v rybnících a nádržích s rašeliništní povahou.
Sinice Arthrospira vyniká unikátní podobou. Jedná se o vzplývavé vláknité organismy, které přežívají v tropických a subtropických jezerních vodách. Tento druh ke svému životu potřebuje nejenom vyšší pH, ale i určitou koncentraci složek. Jde zejména o uhličitany a hydrogenuhličitany. Dnes se sinice s tímto prozaickým názvem pěstuje ve velkém na japonském území. Sklizená biomasa se používá v řadě oblastí od medicíny až po gastronomii. Jen tak pro zajímavost vyrábí se z ní potravinové doplňky.
Sinice Nostoc je tzv. jednořádková sinice, jež vytváří jakési formy kolonií. Ty mohou mít beztvarý či kulovitý tvar. Tento druh se od ostatních sinic liší růžencovitými buňkami, jež jsou ukryty v rosolovité hmotě. Tento organismus přežívá na dně jezer. Objevit jej lze také v kalužích a vlhčích skalních oblastech.
Sinice Oscillatoria je zástupce rodu drkalka, jenž dominuje jednoduchými vlákny a navíc se vyznačuje zvláštním pohybem. Tato sinice preferuje bahnité dno rybníků.
Za zmínku stojí také sinice Scytonema. Ty obývají rozličné vodní biotopy, popřípadě i vlhké půdy. Některé formy sinic upřednostňují aerofytické biotopy. To znamená, že se sinice nachází v mimovodním prostředí. Tím je kůra stromů, skála, kamení anebo povrch půdy. Zde sinice má na svědomí kožíškovitou formu porostu. Tento organismus je vystavován v hojné míře sluneční paprskům, a proto disponuje ochranným pigmentem. Ten ho důmyslně ochraňuje, aby nedošlo k poškození fotosyntetického systému. U vláken sinic často dochází ke větvení. Zpravidla se mohou formovat pravé či nepravé větvící se vlákna.
Kromě těchto uvedených sinic ještě existují sinice vodních květů, které lze spatřit hlavně v letních měsících. Tento úkaz se především objevuje v přírodních koupalištních. Narazit na něj mohou lidé také v rybnících a různě velkých vodních nádržích. Sinice vodních květů se nezřídka vyskytují nejenom ve stojatých vodách, ale i v oblastech s volně tekoucími vodami. Tyto sinice mají rádi prostředí s vyšší relativní teplotou vody. Právě tyto podmínky jim poskytnou živnou půdu pro jejich rozmnožování. K přemnožení sinic dochází v momentě, kdy přichází fronta teplejších a suššího počasí.
Zatím vědci nepřišli na to, jak by vodní květ mohli zcela zlikvidovat, v současnosti jsou však známy vhodné metody, jak jeho enormní výskyt zredukovat na minimum. Přemnožené sinice přináší řadu komplikací. V prvé řadě dochází ke zhoršení kvality vody. S tímto jevem lze samozřejmě očekávat rapidní odliv návštěvníků. Takto silně znečištěná voda odrazuje lidi od koupání. Tím pádem sinice značně omezují v rámci sezóny rekreační vodní vyžití.
Přemnožené sinice se negativně podepisují také na vodních organismech. V jistých situacích se stává, že voda je málo okysličována. Což není dobré vůbec pro ryby. S akutním nedostatkem kyslíku ve vodě se každoročně potýkají majitelé jezírek či nádrží. Pokud tento problém se přednostně neřeší, pak dochází k hromadnému úhynu ryb.
V neposlední řadě sinice vylučují celou řadu toxinů, jenž ohrožují lidské zdraví.
Pozor na toxické látky zvané cyanotoxiny
Při koupání se do lidského organismu může dostat určitá dávka toxické látky. Podle toho se u člověka dostavují nejrůznější symptomy. Jedná se zvláště o zdravotní obtíže. Ale v některých kontinentech byly zaznamenány případy (akutní otravy cytotoxiny), jež nakonec skončily smrtí.
Nejcitlivější skupinou jsou pak děti, senioři a těhotné ženy. Polknou-li kontaminovanou vodu děti, pak to má na ně nejhorší zdravotní dopad. Senioři mívají intoxikaci hlavně proto, že se jejich imunitní systém nedokáže s těmito látkami poprat. Ženy v období těhotenství mohou mít vaginální infekci. V krajním případě může jistý druh jedu u nich vyvolat narušení plodového obalu. Z těchto uvedených důvodů by se raděj tyto osoby měly takovému vodnímu prostředí úplně vyhnout.
Sinice ve vodě vytváří nejčastěji dráždivý koktejl, který má nepříznivý vliv na lidskou pokožku. Lidé po takové koupeli mohou mít vyrážku. Objevit se u nich může i slabší anebo intenzivnější podráždění kůže. V mnoha případech se alergie na tuto látku projevuje také zánětlivým onemocněním sliznice nosní dutiny. Některé jedince může potrápit podráždění očí nebo mohou mít klidně zánět spojivek. Sinice ovšem produkují také jedovaté toxiny, jež stojí za dalšími zdravotními nesnázemi. Jde především o nepříjemný pocit v žaludku. Mnozí pacienti si stěžují také na zvracení, bolesti hlavy či břicha. Jedovatá směs ze silného vodního květu může způsobit podráždění střevní stěny.
Například hepatotoxiny jsou účinné chemické látky, které mají na svědomí jaterní či ledvinové problémy. Prymnetoxiny jsou velmi nebezpečné, neboť vyvolávají rozklad krevní buněk. Sinice mohu produkovat také neurotoxiny a embryotoxiny. První zmíněný druh jedu zasahuje nervový systém. Zatímco embryotoxiny mají nežádoucí účinky jak na plodnost, tak i na životaschopnost embrya a vývoj samotného plodu.
Léčba
Míra intoxikace závisí ve své podstatě na pozření daného množství kontaminované vody, citlivosti jedince, rozsahu znečištění a času stráveném ve vodě plné sinic.
Prevence před otravou sinicemi
Lidé by měli dodržovat prevenci. Do takové vody by neměli vůbec vlézt. Pakliže neodolají, měli by se po takové koupeli osprchovat nejlépe čistou vodou. Ve vodě v přítomnosti vodního květu lze zůstat maximálně několik minut. U přecitlivělých jedinců se doporučuje nasadit speciální léčiva, jako jsou antihistaminika a kortikosteroidy. V případě že se člověku z ničeho nic udělá špatně nebo jej rozbolí šíleně hlava, měl by vyhledat ihned lékařskou péči.
