Otrava okrasnými druhy rostlin
Určitě mnoho z nás má doma okrasné rostliny, které nápaditě zvelebují, tak i patřičně zkrášlují naše zahrady, balkony, terasy, pergoly či jiné posezení. Tento druh rostlin dodá monotónnímu venkovnímu prostředí ten správný vzhled. Například zelený trávník lépe vynikne, pokud v jeho blízkosti rostou barevné květy. Zatímco překrásný živý plot dotváří hranici pozemku. I takové stromy dokážou vytvořit ochranu před větrem a prudkým sluníčkem.
Nicméně mnoho okrasných druhů rostlin je ve skutečnosti jedovatých. A proto tam, kde se pohybují malé děti, by lidé měli být obezřetnější. Při dotváření kouzelných zákoutí by měli lidé pečlivě zvážit, jestli chtějí mít vůbec takové rostliny ve své zahrádce. Na škodu není ani, když si o nich zjistí více informací. Při výběru těchto rostlin je potřeba věnovat dostatek pozornosti. Běžně dochází k případům, kdy nejmenší děti strčí do pusinky vše, co najdou. O něco starší potomci si oblíbili plody, jako jsou například borůvky či jiné poutavé kuličky. Ty vybízí děti nejenom k zábavě, ale i ke konzumaci. Což se neobejde bez následků. Tyto látky dokážou poškodit dětský organismus.
I domácí mazlíčci mohou být v ohrožení. Jedovaté rostliny jsou nebezpečné pro kočky, psy a jiné domácí zvířectvo. Hlavně nezkušení čtyřnozí kamarádi v těchto rostlinách vidí znamenitý hrací prvek. Ten v jistém okamžiku se stává také potravou. Zvířata okusují a oždibují nejenom listy, stonky a stébla, ale i květy, větvičky a kůru. Pokud se jim něco zalíbí, jdou to náležitě prozkoumat.
Jedovaté okrasné rostliny a jejich působení na organismus
Břečťan je vlastně nejčastější a méně náročná rostlina, kterou vysazujeme okolo domů, zdí a plotů. Někteří ji považujeme také za dekorativní prvek, jenž je ozdobou nejedné skalky či kamenného zákoutí. Právě tento stálezelený druh se pne po zemi, ale nedělá mu problém se po stěně vyšplhat až desítky metrů. Musí mít k tomu však příhodné podmínky. Tato rostlina dává přednost hrubším povrchům a velmi se jí daří na severní straně. Když pak přijde na to, snese i prudké sluneční paprsky. Jestliže má tento samorost dostatek vody a živin, pak rychle dokáže růst. Co je na břečťanu jedovatého? Jsou to jeho plody. Ty jsou zbarveny do tmavě zeleného až modrofialového odstínu. V případě jejich požití se dostavuje zvracení a člověk pociťuje nepříjemný pocit v žaludku. Pakliže těchto plodů je najednou zkonzumováno větší množství, následuje průjem a křeče. Někteří citlivější jedinci mají i vyrážku.
Další jedovatou rostlinou je také kvetoucí popínavá dřevina přezdívaná jako modrý déšť. Vistárie dává přednost úrodnějším půdám bohaté na vlhkost, nicméně mnohdy nepohrdne ani suššími stanovišti. Zpravidla vyhledává jak slunná místa, tak i polostín. Tento druh obsahuje toxické látky, které způsobují poruchy zažívání, náhlou nevolnost a zvracení. Z této rostlinky je však nejedovatější fazolový lusk.
V našich zahradách může růst i nám známý „zlatý déšť“. Štědřenec odvislý se vysazuje na polostinných až slunných místech, jež dominují propustnou půdou obohacující o vápník. Tyto keře v sobě ukrývají silně jedovaté látky, jako je například chinolizidinový alkaloid cytisin a metylcytisin. Dále je tu pyrrolizidinový alkaloid laburnamin a laburnin. Tyto zmíněné toxiny vynikají dobrou vstřebatelností, díky tomu otrava na sebe nenechá dlouho čekat. Její projevy se v organismu projeví do třiceti minut. Člověk zvrací intenzivně, necítí se dobře a trpí nadměrnou tvorbou slin. Mohou se u něj prakticky objevit také poruchy vidění, křeče, poruchy vnímání, poruchy srdeční frekvence, stavy bezvědomí, v horším případě i smrt.
K nebezpečným rostlinám patří náprstník červený, oleandr obecný, rododendron, narcis, oměj šalamounek, zimostráz vždyzelený, tis červený a mnoho jiných druhů. Našemu zdraví nesvědčí ptačí zob, bobkovišeň, lýkovec, škumpa, jírovec, trnovník bílý, zimolez či pámelník bílý. Za zmínku stojí také cesmína. Jedná se o stálezelený keř, se kterým se dá jednoduše vytvarovat krásně živý plot. Stačí, abychom pozřeli jeden nebo dva plody a příznaky otravy se ihned dostaví. Zvláště nás potrápí obtíže s trávicím ústrojím.
První pomoc při intoxikaci jedovatými okrasnými rostlinami
U dětí či dospělých osob se postupuje tak, že se jim podá patřičné množství aktivního uhlíku. Těm nejmenším se rozmělněné tablety přimíchají do nápoje, rozmixované potravy, dětských přesnídávek či příkrmů. Poté děti vše zapijí dostatkem tekutiny. Jestliže dítěti oteče sliznice v ústech, pak je na to skvělý led. Podat se může i zmrzlina. V tomto případě se ale už tablety živočišného uhlí rozhodně nepodávají. Je potřeba, aby daná osoba kontaktovala odborníka.
U zvířat se provádí následující první pomoc. Nejprve se rozevřou čelisti zvířete a z tlamy se vytáhnou rostlinné zbytky, pak následuje výplach. Ten můžeme provést tím, co máme zrovna po ruce. Používá se čistá voda nebo mléko. Pokud našemu mazlíčkovi otekla tlamička, je potřeba zprůchodnit dýchací cesty. Pak naše kroky s tímto zvířecím kamarádem vedou k veterináři.
