Otrava marihuanou
Pod výrazem kanabinoidy se skrývají ryze přírodní složky, které lze najít výhradně v jedné rostlině a tou je konopí. Jen tak pro zajímavost v jedné takové léčivce se vyskytuje přibližně až několik stovek účinných chemických organických sloučenin. Podstatné je tedy to, že přes osmdesát z nich se řadí do jedné společné skupiny a to jsou právě kanabinoidy. Tyto látky mají vliv hlavně na psychiku, psychomotoriku a vědomí.
Otrava kanabinoidy
Kanabinoidy dokážou v lidském těle uvést do činnosti tzv. kanabinoidní receptory (CB1 a CB2). První uvedený receptor se nalézá v mozku. Týká se to zejména řídícího a organizačního centra nervové soustavy, tak i cerebellumu a hypofýzy. Zato druhá skupina receptorů je lokalizována přímo ve slezině, buňkách imunitního systému a mandlích.
Kanabinoidy jsou důležité látky, které hrají opodstatněnou roli nejenom při regeneračním procesu, ale i při podpoře správné funkce imunitního systému. V hojném měřítku se tato skupina látek využívá k léčbě revmatické nemoci, akutní bolesti hlavy, tropického infekčního onemocnění a trávících problémů. Kanabinoidy mohou efektně napomáhat s léčbou agresivních forem rakovin, roztroušené sklerózy, Alzheimerovy choroby či Parkinsonovy nemoci.
Obecně o konopí
Jde o rostlinu z čeledi konopovitých, která se pěstuje v teplejších evropských oblastech. Této jednoleté bylině se hlavně daří v půdním prostředí, kde převažuje neutrální až mírně kyselejší podmínky. Zejména hlinitá půda je pro tuto rostlinu jako stvořená. Konopí, aby velice dobře prosperovalo, potřebuje ke svému růstu dostatek vody, živin, tepla a světla.
Konopí seté se vyznačuje štíhlejší lodyhou, která dorůstá obvykle délky okolo dvou metrů. Některé exempláře se vztyčenou lodyhou mohu však vyrůst až do výšky zhruba pěti metrů. Ve střední části jsou na první pohled vidět charakteristické pěti až sedmi četné listy. Ty jsou dlanitě uspořádané s kopinatým tvarem a jedinečně hrubšími ozubenými okraji. Ve vrchní úseku lodyhy vyrůstají povětšinou méně četné listy s typickým čárkováním. Tak jako u mnoha jiných rostlin, tak i u konopí existují samičí a samčí znaky. Samičí formy rostlin nedosahují takové délky, ale zato se pyšní mohutnějším vyvinutím. Lze je poznat podle speciálních uzpůsobených chloupků, které se objevují přímo v úžlabí. Ty mají bílé zbarvení. Zato samčí rostlinky mají dlouhý a štíhlý vzhled, zpravidla vytváří tintěrnější kuličky. Ty rostou většinou v těsné blízkosti dolejších částech listů. V tomto případě je květenství latnaté. Plodem konopí je unikátní nažka šedohnědého probarvení.
Konopí seté neboli technické konopí má široké uplatnění. Bez tohoto druhu rostliny se neobejde textilní průmysl. Právě ze stonku konopí se vyrábí jedinečné vlákno, které prochází dalšími výrobními procesy. Výsledkem pak jsou lana, provazy, tašky, pytle a obaly. Výborné jsou také rohože, jež standardně slouží k tepelné izolaci jednotlivých konstrukcí (počínaje střech přes stropy až po podlahy a stěny). Tento produkt se vyrábí v několika tloušťkách. Konopná surovina se hojně využívá nejenom v papírnictví, chemickém odvětví, moderním lékařském sektoru, ale i v energetice, kosmetickém, automobilovém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Proto tento druh konopí má téměř nulovou psychoaktivní složku.
Konopí seté se z hlediska geografického pěstování klasifikuje na středoruské, jižní a severní. Chybět tu nemůže také konopí hašišné. Ze zemědělského pohledu jsou nejvýznamnější první dvě konopí. Ty jsou mimořádně výnosné. Předposlední uvedena rostlina snáší drsnější klimatické podmínky, bohužel vyznačuje se menší výnosností.
Kromě těchto jmenovaných rostlin existuje také indické konopí, jehož původní domovinou jsou severní lokality asijského kontinentu. Tento druh měří cca jeden metr, vyniká hustější a pevnější stavbou. U této byliny lze vyzdvihnout několik rysů. První z nich se týká silného větvení a další souvisí s bujným olistěním. Samičí rostliny tohoto druhu konopí převládají jak velmi žláznatým květenstvím, tak i unikátní vrstvičkou pryskyřičné látky. Ta obsahuje zajímavou koncentraci kanabinoidů, k těm nejznamenitějším se řadí tetrahydrocannabinol, kanabidiol a kanabichromen. Z toho důvodu se tento druh rostliny výhradně pěstuje jako konopná droga.
V neposlední řadě se lze jenom krátce zmínit o konopí planém, jenž roste na nenáročných stanovištích. Jedná se pro člověka o vskutku bezvýznamnou rostlinu.
Historie konopné rostlinky ve zkratce
Vědci z doposud nalezených nejstarších dokladů zjistili, že konopí (Cannabis sativa) bylo využíváno již před sedmi tisíci lety. Tehdy to byli Babyloňané, kteří započali s pěstováním této rostliny. V dalších historických etapách se konopí dostalo do medicínského povědomí. Věděli o něm jak Egypťané, Syřané, Peršané, Indové a Tibeťané, také i staří Římané a Řekové.
Na evropský kontinent byla tato rostlina zavlečena zhruba v sedmém století před naším letopočtem.
Počátek sedmnáctého stolení je pro naši zemi důležitý vývojový mezník. V této době se zemědělská půda začala osévat konopím a získané konopné vlákno bylo používáno na výrobu různě velikých plachet. Během dalších dvou stálení se v celé Evropě rozmohl velký zájem o drogu, jako je marihuana a hašiš. I v dalších údobích byly stále populární konopné drogy. Ty se však dostaly na seznam nelegálních látek. Například v Holandsku si milovníci lehčích forem drog přijdou na své už několik desítek let, neboť si tu mohou pořídit téměř kdekoliv a bez jakéhokoliv omezení hašiš a marihuanu. V našich končinách se podařilo zlegalizovat tuto bylinu pro léčebné účely, a proto se pro mnoho lidí stála mnohem dostupnější.
Obvyklé dvě konopné drogy (hašiš a marihuana)
Konopné drogy se většinou do těla dostávají kouřením, inhalací či konzumací. Při prvním způsobu se dostavuje účinek drogy vskutku v řádu minut a jeho odeznění probíhá do několika málo hodin. Při inhalaci za pomocí valorizéru dosahuje droga svého vrcholu asi po dvanácti minutách a její účinek trvá něco mezi šedesáti minutami až čtyřmi hodinami. Při konzumaci speciálních koláčků obsahující buďto marihuanu nebo hašiš se objevují první příznaky až po půl hodině. Vrchol otravy probíhá v rozmezí šedesáti minut až pěti hodin. Účinek drogy povětšinou z těla vyprchá po šesti hodinách.
Konopné drogy způsobují v počátečním stadiu úzkostné stavy a pocity sevření. Poté nastupuje jistý emoční stav blaženosti a euforie, eventuálně i záchvaty smíchu. Kromě toho je zde narušená na krátký čas pozornost a paměť. Akutní otrava se může projevit překrvením spojivek, tachykardií, určitou mírou ospalosti a zvýšeným apetitem. K ostatním poměrně nepříjemným příznakům se řadí také sucho v ústech. Zatímco u chronického užívání těchto konopných drog se dostavuje značně citelná lhostejnost či duševní retardace.
