Otrava kokainem
V odborné rovině se kokain nazývá benzoylmethylekgonin. Jedná se o dosti populární drogu, jíž propadli někteří vysoce postavení manažeři a byznysmeni, také i filmové hvězdy, zpěváci a mnoha dalších lidí z nejrůznějších branží. Na seznamu kokainových obětí se objevují běžní lidé rozmanitého věku, tak i děti. Stále více jedinců propadá této stimulační droze.
Kokain ovlivňuje negativně těhotenství. Gravidní ženu čeká díky tomu celá řada zdravotních komplikací. Odskáče to i její nenarozené dítě. Zkrátka narodí se předčasně a má nízkou porodní váhu. Zpravidla se vyskytuje u něj opožděná fáze růstu. Kromě těchto problémů se mohou u něj objevit vrozené vady. Novorozenec se může potýkat s poškozením mozku, eventuálně s poruchou nervového systému. Navíc takovému dítěti hrozí obzvláště několikanásobně větší riziko úmrtnosti. Tento jev se uskutečňuje během prvotních měsíců života daného potomka. V některých případech zjistí lékaři následně, že dítě trpí např. mentální retardací či mozkovou obrnou.
Historie kokainu
Rostlinku koku již znali tehdejší Inkové zhruba před třemi tisíciletími př. n. l., neboť ji žvýkali a ona jim zkrátka pomáhala snaze se pohybovat v prostředí s řidším vzduchem. Tato droga rostlinného původu se využívala při domorodých peruánských obřadech. Později ji například užívali otroci. Jedná se o doposud nejstarší stimulant přírodní povahy.
V devatenáctém století se podařilo vědcům separovat kokainovou složku z unikátní suroviny rostlinného původu. Posléze se tato látka objevila v mnoha patentových recepturách na výrobu nejrozmanitějších léčiv a potravinářských výrobků. Jedním takovým úspěšným produktem je tekutý lék v podobě vína. Tento výrobek si mohli pořídit Francouzi zhruba od roku osmnáct set šedesát. Jen pro zajímavost v jedné sklenici se skrývalo přibližně osm miligramů kokainové drogy. Tento produkt s návykovou látkou naprosto uchvátil nejenom vyšší společenské vrstvy, ale i ostatní skupiny evropských obyvatel. Dokonce víno s kokainem vzbudilo velkolepý zájem na americkém kontinentu. Zdejší lidé neodolali této drogové novince. Za nějaký čas se objevil na trhu povzbuzující nápoj, který obsahoval příliš malé množství kokainové ingredience. Šlo o pití pod obchodní názvem Coca-cola. Jednalo se o alternativní formu, jež o něco rozšířila nápojovou nabídku. Zpočátku lékařské kapacity jevily o tuto novinku pramalý zájem, nicméně karty se velice rychle obrátily. Tento lék začaly předepisovat svým pacientům na velkou škálu zdravotních problémů. V novodobé etapě se dostaly ke kokainu slavné osobnosti z řady zábavného šoubyznysu. Úplnou namátkou lze jmenovat Sigmunda Freuda a Huga Haase, které pojilo drogové opojení kokainem.
Právě první zmíněná osobnost měla co dočinění s kokainem, i když by to do ní nikdo neřekl. Blízký přítel Freuda dostával každý den určitou dávku morfinu, na níž se však stal záhy závislý. Tento opiát jej zbavoval silných bolestí. Sigmund přistoupil k netradiční léčbě a naordinoval mu kokain. Po určité době vyšel článek o výsledku jeho lékařského snažení. V něm stálo, že zmíněná závislost se dá snadno vyléčit za použitím jisté dávky kokainu.
Uběhlo několik let a na povrch začaly pomalu a jistě vyplouvat nepříznivé dopady užívaní této drogy. V hojném měřítku se rozšířilo šňupání kokainu, též i injekční podání. Zkrátka kokain z lidí udělal extrémně závislé uživatele, k nimž patřil také Freudův přítel. O něm se proslýchalo, že se neobejde bez zmíněné drogy. Tento stimulant si musel intravenózně aplikovat. Jeho průměrná denní dávka činila zhruba jeden gram kokainu. Negativní následky Freuda vůbec neodradili od užívání drogy a s touto neřestí pokračoval dále.
V dalších letech byl zaznamenán propad kokainu. Například výrobce slavného nápoje Coca-Coly nahradil speciální ingredienci za běžný kofein. Kokainový trh se začal řídit zákonnými omezeními, díky tomu se čím dál více rozvíjely nelegální aktivity v této oblasti. Zhruba na počátcích dvacátého stolení byl schválen zákon, na jehož základě byl kokain vydáván pouze na lékařský předpis. Za pár let poté vstoupil v platnost absolutní zákaz předpisování této stimulační drogy. Dalo by se říci, že nadcházející období bylo pro uživatelé kokainu chmurné. Kokain se tak stal pro mnoho lidí méně dostupnou drogou. Spotřeba tohoto stimulantu byla na nejnižší historické úrovni.
Oběhlo cca deset let a kokain se vrátil opět na přední příčky drogového šílenství. Svého vrcholu dosáhl ke konci sedmdesátých let. Nástupem nové upravenější verze drogy (tzv. cracku) došlo k nárůstu uživatelů nejenom v Americe, ale i v Evropě. A tento zmíněný stimulant se rychle stal druhý nejdůležitější mafiánský artikl, díky němuž si ročně přišly drogové kartely a jejich spřízněné a spolupracující organizace na hezké miliardy dolarů.
Kokain na našem území
Na našem území se za první republiky velmi dařilo kokainu. Tehdejší výkvět společnosti dosytnosti holdoval šňupání této drogy. V této době byl totiž dostupný kokain v lékárnách na lékařský předpis a mohl si jej pořídit každý. Standardně se předpisoval jako lék na nejrůznější obtíže (nevolnost, únavu, bolesti ústní dutiny či uší). Dokonce jeho uživateli se stali i samotní lékaři. Centrum kokainového opojení se stala Praha. Zde se každodenně pořádaly večírky, jejichž součástí byl i kokain. S touto drogou experimentovala především tehdejší smetánka. Mezi nimi se vyskytovali jedinci, kteří kokainovému kouzlu úplně podlehli a nakonec si už nedokázali bez něj život představit. Kokainu se neubránili lidé ani v politických kruzích. Po nějaké době byl zřízen speciální institut, který se věnoval nelegálnímu dovozu této drogy. Po události s předávkováním se začali zákonodárci tomuto tématu věnovat naplno.
V socialistickém období se téměř kokain u nás nevyskytoval. Pokud přece jenom někdo zatoužil po kokainovém dobrodružství, musel zavítat spíše k západním či východním sousedům. Po revoluci se situaci naprosto změnila. České území se stalo rázem tranzitním místem. V současné době se k nám dostává kokain několika způsoby. Obvykle se jedná o leteckou trasu. Oblíbené je i námořní pašování, které je kombinováno se suchozemskými dopravními prostředky. Distribuce této drogy se uskutečňuje také prostřednictvím automobilové dopravy či po železnici. Došlo také k případům, kdy se k nám kokain dostal legální cestou. Byl totiž ukrytý v kontejnerové zásilce. Pašeráci vynalézají nové a nové způsoby jak do evropských zemí drogu dovézt. Gangy kokainu nenechávají nic náhodě, používají nejrůznější způsoby komunikace a v rámci předání drog fungují podle nejpromyšlenějších systémů.
Dnes si kokain dopřávají Češi rekreačně. Tuto drogu užívají spíše při výjimečných příležitostech, jako jsou např. narozeniny, výročí, svátky, večírky či dovolené. U některých lidí to však neplatí. Narkomani si dávají pravidelně určitou dávku kokainu.
Obecné info o kokainu a předávkování
Kokain je droga světle bílého probarvení. Jedná se o typ alkaloidu, který se vyskytuje u skupiny rostlin z čeledi rudodřevovitých. Základní složkou pro syntetizovaný proces je semiesenciální aminokyselina (tzv. arginin). Ta se právě v medicínské oblasti používá nejčastěji v podobě soli chloridu kokainia. Většinou jde o látku, jež vyniká šupinatými krystalky. Tato složka nevídává žádnou vůni, zato se vyznačuje nahořklou příchutí.
Ve světě se kokové listy hojně žvýkají, ale v našich končinách nezdomácněla tato forma užívání. U nás vede jiná verze aplikace kokainu. Tím je šňupání. Zřídka kdy lze narazit na injekční aplikaci. Uživatelé této drogy si denně dopřávají různou dávku. V některých případech může jít až o třicet gramů kokainu. Z tohoto zmíněného stimulantu se pak vyrábí crack, jenž slouží výhradně ke kouření.
Nástup kokainového účinku je velmi ovlivněn způsobem podání. Jeho uživatel se musí poprat s velice krátkým vytouženým efektem. Ten dokonce po půl hodině začíná ustupovat do pozadí. Kokain přestává účinkovat zhruba do šedesáti až devadesáti minut. Pokud se člověk podrobí v průběhu pěti hodin laboratorní zkoušce, pak se v jeho moči najdou stoprocentně stopy po kokainu. V jeho produktu látkové přeměny se kokainové pozůstatky dají zachytit až několik dnů.
Zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdeční frekvence, nadměrné pocení, nepříjemný pocit v žaludku a rozšířené zřítelnice patří do projevů drogového účinku. Při prvním experimentu se u člověka dostavuje nevysvětlitelná slabost u srdce. Dále jedinec se musí potýkat s rozšířenými zorničkami. Takovému člověku se začnou třást ruce a jeví celkově známky pobledlosti. Může mít i divný pocit mrazení. Jestliže se kokain užívá několikrát za sebou, pak teprve nastupuje euforie. Závislá osoba na kokainu je hodně veselá a oplývá přátelskou náladou. Objevují se u něj ostatní symptomy, jako jsou např. halucinace. U některých lidí se přidává touha po pohybu, nečekaně se dostavit může extrémní výkonnost. Mezi kokainisty jsou i takoví lidé, u nichž do popředí vystoupí stav (lenivá snivost) podpořený poruchou vnímání. Tento projev se spíše podobá slabší formě mánie. Intoxikovaná osoba má nadmíru energie, trpí hovorností, abnormální fyzickou aktivitou a neklidem. Pomalu člověk ztrácí zábrany a stupňuje se sexuální choutky. Po kokainu nemá jedinec chuť na jídlo. V krajním případě toto kokainové užívání může vést až k anorexii. Dlouhodobé šňupání kokainu se projevuje úzkostnými stavy, panickými záchvaty, toxickou psychózou, obvyklým pocitem pronásledování.
Rizika užívání kokainu
Pravidelné užívání kokainu se dostatečnou měrou podepisuje na celkovém zdraví konkrétního jedince. Tato droga zatěžuje především oběhovou soustavu. Člověku hrozí rozvoj mozkových příhod. Prodělat může také akutní infarkt myokardu. Při šňupání této drogy dochází k výraznému poškození nosní sliznice. V některých případech jsou tyto projevy nevratné. Při vážnějších projevech intoxikace se u člověka objeví problémy s krevním tlakem. Samozřejmostí jsou i samovolné záškuby a náhlé křečové stavy. Navíc takovému člověku stoupne tělesná teplota. Postupně organismus kolabuje a člověk umírá následkem úplného ochrnutí centra dýchání.
Kokainová závislost
Tato droga způsobuje spíše silně psychickou závislost. Odvykací kúra se odehrává v několika krocích. Člověka po bezprostředním vysazení trápí velká únava. Mohou u něj nastoupit depresivní a úzkostné stavy, popřípadě i sebevražedné myšlenky. V druhé fázi se jedinec nevyhne nutkavé touze po dávce kokainu. Dalo by se říci, že jej popadne relaps. I nadále u něj přetrvávají depresivní projevy. Často se objevují dočasné poruchy spánku. Tyto obtíže trvají několik dní až týdnů. Poté nastupuje poslední fáze, při níž v těle odeznívají úzkostné a depresivní poruchy. A touha po kokainu se pomalu vytrácí. Tyto mírnější projevy mohou trvat až několik měsíců.
Takovému pacientu se podává druh antidepresivních léků nejčastěji při vysokých intenzitách depresí s panickou atakou. Někdy se předepisují účinná léčiva s farmakologickými podpornými látkami či antipsychotika. V jistých obtížích (poškození nosní sliznice) se sahá po nosním oleji s vylepšenou recepturou.
