Otrava jódem
Jód je začleněn do speciální kategorie, a tedy spadá do sedmnácté skupiny periodické tabulky. Nachází se v páté periodě a to v bloku p. Jde o halogenový prvek, jenž má svoji značku (I) a je označen protonovým číslem (53). Tento reaktivní prvek se vyznačuje šedočerným odstínem se zajímavým kovovým odleskem. Při zahřívání dochází k přeměně tuhého krystalického jódu na plynnou podobu. Pro tuto formu fialového výparu je příznačný dráždivý zápach, jenž má na svědomí zdravotní obtíže (různě intenzivní dráždění plic, sliznice a očí).
Jód se snadno a rychle rozpouští v alkoholovém prostředí, také v celé řadě nepolárních rozpouštědel. Jen namátkou lze uvést organickou sloučeninu (benzen) či bezbarvou kapalinu (tetrachlór). Oba chemické roztoky převládají sladkým éterickým zápachem. Nejběžnější polární rozpouštědla pak fakticky způsobí, že výsledný produkt má hnědočervenou barvu. Jestliže se jód umístí do vody, potom je rozpouštěcí reakce zcela slabá. V případě že se jód dostane do kontaktu s některými práškovými kovy, pak za katalytického působení probíhají bouřlivé reakce.
Jód v lidském organismu a potravinách
Lidský organismus nebude fungovat bez tohoto význačného prvku. Jód hraje podstatnou a rozhodující roli při produkci hormonů štítné žlázy (tyroxinu a trijodthyroninu). Tyto látky lipofilního charakteru se vytváří z jedinečné aminokyseliny tyrozinu, což je základní stavební jednotka. Tuto složku si umí tělo vyprodukovat úplně samo. Bohužel s postupujícím věkem dochází k tomu, že se tvorba tyrosinu prakticky v těle snižuje a tak jej lidé musí doplňovat například potravinovými doplňky. Pokud má člověk v lidském těle dostatek jódu, pak je vitálnější a aktivnější. Dá se říci, že jód má pro organismus pozitivní vliv nejenom na zdraví, ale i na samotnou životní sílu.
Strava obohacená o jód putuje trávicím systémem, dochází zde přitom k oddělení zbytku potravy od jodové látky. Ta přechází do krevního řečiště a odtud jej zachycují procesy ve štítné žláze. Nedisponuje-li tělo potřebným množstvím jódu, pak se zákonitě netvoří potřebná hladina hormonů.
Největším zdrojem jódu jsou následující potraviny (mořské ryby, mořské řasy a plody moře). Daný obsah jódu se v těchto produktech velice odlišuje. V procentuálním vyjádření se jedná někdy až o stovky procent. Tento rozdíl do značné míry souvisí s místem původu a také se sezónními výkyvy.
Jód je zastoupen i v jodizované či alpské soli, mléku, pečivu a mrkvy. Nechybí ani v mléčných výrobcích, sušenkách, fazolích, rajčatech, vejcích, malinách, višních, masných výrobcích, ovčích produktech, špenátu, sardinkách v oleji, dýňových semínkách, vnitřnostech, rybízu, bylinkách a mnoho jiných potravinách.
Předávkování neboli otrava minerální látkou
Touto minerální látkou se může lehce člověk předávkovat. Jedince pak postihují nejrůznější příznaky. Většinou jej trápí nevolnosti a pocit slabosti, popřípadě také nechutenství, bolest břicha či zvracení. Zpravidla se může u něj dostavit také nadměrné slinění a neurologické onemocnění. Vzácností není také nepříjemná a divná pachuť v ústech, jež má kovových nádech. V případě že člověk se po delší čas vystavuje velkým dávkám jódu, může si způsobit řadu zdravotních problémů.
Otrava jódem se stanovuje laboratorním vyšetřením. Pacientovi se odebere potřebné množství krve, jež se pošle do laboratoře. Zde odborníci z řad zdravotních laborantů provedou krevní testy. Pokud se potvrdí podezření na předávkování, pak lékaři přikročí k výplachu žaludku. Poté se člověku podá aktivní uhlí. Pokud jedinec s tímto problémem nechce chodit do nemocnice, měl by na nějakou dobu vynechat poživatiny a potravinářské doplňky s patřičnou koncentrací jódu. Vysazení těchto látek způsobí, že akutní známky intoxikace postupně vymizí.
Radiojod pomáhá při diagnostice a nemocech
Radioizotop se využívá při diagnostice. Pacient vypije roztok s touto látkou a prostřednictvím speciálního detektoru se zjišťuje, kterou cestou se radiojod v těle šíří a na kterém místě se hojně ukládá. Jedná se po lékařské stránce o techniku značených izotopů. Takovým způsobem se dá detekovat radiojod přímo v jednom nejdůležitějším orgánu lidského těla.
Radioaktivní jód se využívá také k léčbě štítné žlázy. O způsobu metody rozhoduje vždy internista. Při ambulantním podání této látky ve formě roztoku či kapslí se lidé nemusí obávat nějakých výraznějších vedlejších účinků. Přechodně může pacienta trápit zrychlené bušení srdce a nadměrné pocení. U některých osob se jen zřídka objeví nelibý pocit v žaludku a reflexní vyprázdnění žaludečního obsahu.
K terapii radiojódem přistupují lékaři při nádorech a metastázích, jenž nelze z nějaké příčiny chirurgickou cestou odstranit. Tuto formu terapie musí pacient podstoupit obvykle při hospitalizaci.
