Otrava čpavkem
V současnosti se amoniak využívá především při výrobě chladniček, hnojiv a univerzálních čisticích prostředků. Kromě toho toxická nebezpečná látka slouží k optimálnímu chlazení různě velkých ledových ploch. Amoniak však nachází uplatnění také v petrochemickém průmyslu. V hojné míře se používá v továrnách na výrobu pesticidů, kaučuku a farmaceutických výrobků. Neobejdou se bez něj chemické podniky, taktéž ani textilní a nábytkářský průmysl. Čpavek se zkrátka přidává v určité fázi také při galvanickém pokovování nebo v rámci zpracování potravin. Lidé pracující každodenně s touto toxickou látkou se musí mít vždy a za všech okolností na pozoru. Základním předpokladem pro práci s touto chemií je dodržování bezpečnostních pokynů a přísných opatření.
Tu a tam dochází k nehodám, kdy například z cisterny uniknou desítky litrů čpavku. V tomto případě se pouští do zásahu dekontaminační jednotka ve speciálních oblecích. Tyto profesionálové se snaží dané místo neutralizovat vhodnou kyselinou. Do vytýčeného nebezpečného pásma nemá nikdo přístup krom hasičů a to do doby, než jejich zásah úplně skončí. O této mimořádné události je informováno i obyvatelstvo. Lidé se o tomto dění mohou dozvědět z hromadných informačních prostředků.
Další častou havárií je únik čpavku na zimních stadionech. Většinou k úniku dochází v technologické strojovně. Zde prochází systémem tuny amoniaku. Po příjezdu na místo havárky provedou hasiči průzkumné zjištění. To realizují s pomocí revoluční detekční techniky. V některých případech není možné přesně zjistit místo úniku. Dokonce v průběhu měření se naměřené hodnoty mohou značně lišit, a proto hasičská jednotka obvykle přistupuje k vytyčení nebezpečné zóny. Tým se vrhá za pomocí specifické techniky do zkrápění. Postupně dochází k odstranění závady. Pokud jsou špatné povětrnostní podmínky, pak odborníci mohou rozhodnout o vyklizení okolí.
Vedle nehod v továrnách se odehrávají tragické havárky, při kterých dochází k úniku amoniaku. Tato látka se zpravidla přepravuje v tlakových lahvích, zvláštních distribučních kontejnerech a železničních vagonech s tlakovým vyprazdňováním. Někdy tato forma přepravních obalů se nárazem nechtěně poškodí a rázem začne unikat čpavek. Odstranění následků pak trvá hasičům celé hodiny.
Uniknout čpavek může také za situace, že daná osoba nekvalifikovaně zachází se zařízením. Nebo u jednotlivých komponent došlo k porušení struktury či náhlé se rozpojily součástky. Objevit se mohou také nejrůznější závady na spojích, těsnění, ventilech či výpustích. Toxická látka se může dostat kupříkladu přes pojistné ventily.
Běžně amoniak do ovzduší uniká také z velkochovů hospodářských zvířat. Tato látka se uvolňuje právě z jejich výměšků. Pokud se tyto zvířata chovají ve větším počtu na jednom stanovišti, pak se tu vyskytuje škodlivá koncentrace amoniaku. Dochází k postupnému znečisťování životního prostředí, které však neohrožuje zdraví obyvatel žijící v těsné blízkosti těchto zemědělských stavení. Čpavek je v tomto případě spíše obtěžujícím elementem. Každý kolemjdoucí cítí ihned nepříjemný zápach, který se line z takovýchto velkochovů. Bohužel proti tomu neexistuje žádný účinný prostředek, který by výrazně omezil nelibou vůni čpavku. Je tu jen jediná možnost, jak tento problém kulatě vyřešit. Chovat menší počet hospodářských zvířat na jednom prostoru a mít více takových chovných stanic v různých lokalitách. Tím se sníží emise amoniaku.
Obecně o amoniaku
Amoniak neboli čpavek je zásadní součástí neustávajícího biogeochemického cyklu. Tato látka vzniká v rámci rozkladného procesu organické hmoty. Ve vodních zdrojích a půdách s příznivými aerobními podmínkami se standardně mění na produkt v podobě kyseliny dusičné. Kromě ní tu je i rozpuštěný amoniak. Jistý druh sloučeniny potřebují rostliny ke svému růstu.
Tato jmenovaná látka se vytváří v lidském těle při důležitém metabolickém procesu tzv. dusíkatých látek. Na jejich rozvoj má velký vliv střevní bakterie. Tuto formu dusíkaté sloučeniny lze pokládat za vysoce jedovatou, zvláště pro všechny části nervového systému. V důležitém orgánu dochází její přeměně na roztok močoviny. Ten je vyloučen z těla ven. Pokud játra správně nepracují, může docházet ke zvyšování hladiny amoniaku v krvi. Důsledek toho dochází k závažnějšímu poškozování mozku.
Amoniak se samozřejmě vyrábí syntetickou cestou. Jeho produkce se uskutečňuje v několika krocích. První stupeň souvisí s přípravou syntézního plynu. Další stadium se týká komprese tohoto plynu. Poslední etapa vede k vlastní syntéze amoniaku. Vychází se nízkotlakého, středotlakého nebo vysokotlakého postupu.
Probíhají tu reakce mezi dusíkem a vodíkem. Teploty se tu pohybují přibližně tři sta šedesát stupňů Celsia. V tomto případě je tu tři sta fyzikálních atmosfér. Jako základní surovina na výrobu čpavku slouží zemní plyn, uhlí a koks.
První pomoc při úniku amoniaku
Amoniak je ve své podstatě plyn bezbarvé povahy, který se vyznačuje nepříjemným štiplavým zápachem. Tato pronikavě toxická látka v kapalném či plynném stavu způsobuje při delším kontaktu vážné zdravotní komplikace, popřípadě i smrt.
Následkem vdechování čpavku se dostavují prvotní příznaky. Jde zejména o zjevné podráždění dýchacích cest a očí. Někdy podráždění může přerůst popáleninový stav. Postižená osoba se více potí, pociťuje tíži na hrudi a má zarudlou kůži v obličeji. Dále se u ní může objevit slzení očí. Takového člověka trápí neustálý kašel, rýma či kýchání. Mimo zmíněných symptomů se lze obyčejně setkat také s otokem hlasivek, respirační křečí hlasivek, bolestí na hrudi, zvýšenou dechovou frekvencí, poruchou rovnováhy, předčasnou únavou a ochablostí svalů. Uvedené příznaky lze ještě doplnit o záchvaty a špatně prokrvené končetiny. U závažných případů nastupuje ztráta vědomí, respirační poruchy dýchacího systému a náhlá smrt.
Při poskytnutí první pomoci by lidé neměli panikařit. V situacích ohrožující zdraví lidí by si měli lidé navzájem pomáhat. Při takovéto mimořádné události by se nemělo podceňovat hrozící riziko. Nejprve se přistupuje k záchraně lidského života, až pak se řeší majetek. Zasažená osoba by měla být přenesena na čerstvý vzduch. Pokud nedýchá, je zapotřebí ji nejprve nepolohovat a pak začít se samotnou resuscitací. Potřísněná kůže, oči či oblečení by se mělo opláchnout vodou. Toto očištění lze zvládnout klidně vodou z PET lahve. Pokud jej má však člověk po ruce. Oplachování by se mělo provádět několik minut. Na místě je i přivolání záchranky.
Léčba při otravě amoniakem
Otrava amoniakem je stav, který si žádá hospitalizaci. Lékaři nasadí pacientovi intenzivnější léčbu. Otrávený jedinec se nevyhne výplachu žaludku a čeká ho dvaceti čtyř hodinový klid na lůžku. Dostane účinnou infuzi roztoku sorbitu. Dle pacientova stavu se podávají antibiotika či kortikosteroidy. Při zasažení očí nebo kůže se v akutní fázi podává speciální anestetikum.
Prevence před únikem amoniaku
Továrny, chemičky, hokejové stadiony či jiné provozní budovy mající uskladněný amoniak jsou dnes vybaveny speciálními hlásiči proti úniku amoniaku. Jde především o snímače, které jsou vhodné do průmyslových prostředí. Ruční detektory v novém revolučním vydání mají zvukový a vizuální alarm. Vyznačují se jednouchou automatickou kalibrací a snadným ovládáním. Tyto produkty fungují na lithiovou baterii. Na trhu existují také kompaktní detektory s několika dokonalými senzory.
V těchto společnostech se realizují servisní a periodické kontroly. Kromě toho na pořadu jsou i nejrozmanitější revizní prohlídky. Provádí se kalibrace tlakových převodníků a tlakoměrů.
V prostorech musí být připraveny lékárničky se zdravotnickou výbavou, ochranné masky, dýchací přístroje, pokrývky hlavy, speciální obleky a obuv.
Evakuace osob v místech ohrožených mimořádnou událostí
Při ekologických haváriích se přistupuje k záchraně osob, které se bezprostředně nachází v zasaženém prostranství. Dále se mohou evakuovat zdejší lidé a domácí zvířectvo z prostoru, kde se s velkou pravděpodobností bude šířit tato toxická látka. Záleží však na velikosti dopadů dané nehody. Krizový šťáv přikročí k nezbytnému uzavření nebezpečné zóny. Zatarasí se ze všech stran příjezdové cesty. Na řadu přichází také včasná informovanost obyvatelstva.
Při evakuaci by si lidé měli připravit nejnutnější věci do cestovního zavazadla. Chybět by tu neměly nějaké potraviny, předměty denní potřeby, osobní doklady, peníze, léky, toaletní a hygienické potřeby, oblečení a další drobnosti. Vše závisí ale na časové možnosti jednotlivce. Opouští-li lidé své byty či rodinné domy měli by dodržovat určité zásady. Je potřeba zkontrolovat okna, vypnout spotřebiče a uzávěry (hlavního plynu a vody). Nakonec stačí účinně zabezpečit své obydlí před zloději.
