Zánět žaludku

Pod pojmem gastritidy se skrývají stavy spojené se zánětem či drážděním výstelky/sliznice žaludku.

Zánět žaludku (Gastritida)

Latinsky: Gastritis

Další názvy: Gastritida, akutní gastritída, chronická gastritida, bakteriální gastritida, chemická gastritida, autoimunitní gastritida

Příznaky

bolest v nadbříšku plynatost říhání

Týká se části těla

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Vyvolávací příčiny zánětů žaludku

Za záněty žaludku je odpovědná řada faktorů, patří mezi ně např.

  • Bakteriální a virové infekce, zde hraje nejvýznamnější roli infekce H. pylori
  • Stres, nejen psychický, ale také v důsledku traumatu, popálenin, operačního zákroku atd.
  • Užívání některých léků, mezi něž patří hlavně nesteroidní antiflogistika, acylpyrin
  • Nadměrné pití alkoholu či silné kávy
  • Kouření
  • Autoimunitní nemoci
  • Refluxní choroby, zvláště při návratu žluče do žaludku
  • Špatně a těžko stravitelná strava – hlavně živočišné tuky, horké jídlo, použití dráždivého koření
  • Požití toxických látek či jedovatých hub

Gastritidy se tradičně dělí na akutní a chronické.

Akutní zánět žaludku

Tento typ zánětu žaludku vzniká náhle, bez předchozích těžkostí, a je provázen výraznými symptomy nejen v oblasti žaludku, ale celého trávicího traktu. Často přechází v gastroenteritidu.

Příčiny

  1. infekce:
    • bakteriální: Staphylococcus aureus, E. coli, Clostridia, Salmonella, Shigella, Campylobacter jejuni, Yersinie
    • virová: Norwalk virus, astroviry, rotaviry
    • parazitární: Giardia lamblia, Entamoeba histolytica
  2. požití nevhodných látek:
    • alkohol, těžká nebo zkažená strava, požití louhu nebo kyseliny, nevhodných léků

Příznaky

Mezi příznaky akutního zánětu žaludku patří nechutenství, říhání, nevolnost, zvracení, pálivá bolest v oblasti žaludku, aktivní činnost střev, zvýšená teplota až horečka, bolesti hlavy.

Ač jsou příznaky výrazné, trvají většinou krátce – hodiny až několik dnů. Dochází k plnému uzdravení.

Léčba gastritid

Léčba gastritid je založená na stavu pacienta. Vhodný je klid na lůžku, půst, podávání čaje po lžičkách. Následuje postupné zařazování stravy – začíná se nemastnými kašemi, dušeným či vařeným kuřecím masem. Normální stravu je většinou možno nasadit za cca týden. Toto závisí na pacientovu stavu.

V případě, že je to nutné, je možné tlumit kolikovité – křečovité bolesti spasmolytiky, zvracení a nevolnost je možné potlačit např. metoklopramidem, průjem provázející gastritidu se mírní antidiarotiky. Jestliže je pacient dehydratovaný, volí se infuzní roztoky na doplnění tekutin – fyziologický, Ringerův aj.

Chronické záněty žaludku

V případě chronických gastritid se jedná o dlouhodobé dráždění žaludeční sliznice, kdy dochází k její postupné destrukci.

Chronické záněty žaludku dělíme do několika skupin:

  1. Difuzní antrální (žaludeční vstup) gastritida – tento typ zánětu žaludku je nejčastěji zapříčiněn infekcí H. pylori. 
  2. Difuzní korporální (těla žaludku) atrofická gastritida – tyto žaludeční záněty jsou spojeny s autoimunitní reakcí. Často není přesná příčina vzniku známá a v krvi pacienta se vyskytují protilátky proti buňkám žaludeční sliznice. Je zde nebezpečí maligního zvratu.
  3. Multifokální atrofická gastritida – tento typ gastritid tvoří až 80% chronických zánětů žaludku. I zde je vyvolávacím faktorem H. pylori. Destruovaná, atrofická sliznice může být nahrazena tzv. metaplazií, tedy buňkami jiného charakteru, než byla původní sliznice. Jedná se o prekancerózu, předstupeň rakovinného procesu.

Příčiny chronických gastritid

90% chronických gastritid jde na vrub infekci H. pylori, tato bakterie je přizpůsobená životu v nízkém pH, které je v žaludku. Dalším faktorem podporujícím vznik chronické gastritidy je životní styl – stres, alkohol, kouření a dlouhodobé nadužívání léků na bolest aj. V neposlední řadě způsobuje chronickou gastritidu i návrat žluči z duodena do žaludku.

Příznaky

Chronická gastritida se projevuje mírněji v podobě trvajících dyspeptických obtíží. Může se rozvíjet i bezpříznakově. Prvním příznakem tam může být anémie z nedostatku vitamínu B12, který není ze žaludku, pokud je deficit vnitřního faktoru, vstřebáván. Rizikem je rozvoj rakovinného bujení.

Léčba gastritid

Léčení chronických zánětů žaludku začíná vynecháním dráždivých faktorů – alkoholu, koření, kouření atd., upravuje se dietní režim. Součástí léčby bývají antacida, antagonisté H2 receptorů a inhibitory protonové pumpy, které zabraňují tvorbě kyseliny chlorovodíkové, či ji na sebe váží, aby se zabránilo jejímu působení na oslabenou žaludeční sliznici.
V případě, že se vyskytuje anémie, podává se vitamín B12a v neposlední řadě se zvažuje přeléčení H. pylori v případě, že by se v důsledku zánětu žaludku mohla vyvinout rakovina.

Diagnostika gastritid obecně

Gastritidu definitivně potvrdí jedině histologický nález tj. při gastroskopii je odebrán vzorek sliznice.

Dalším používaným vyšetřením je RTG žaludku, kdy se polyká kontrastní látka a sleduje se její pohyb.

Rychlý ureázový test pak dokáže odhalit infekci H. pylori, stejně tak i dechový test, který se provádí na lačno.

H. pylori je možné zjistit i kultivací z odebraného vzorku tkáně, kultivací ze stolice či přítomností protilátek v krvi.

Komplikace gastritid

Neléčené gastritidy mohou přejít do žaludečních vředů a rakovinného bujení.

Prevence gastritid

Na prvním místě v prevenci stojí dodržování životosprávy. Vyhýbat se těžko stravitelným jídlům, kořenění, požívání alkoholu, léků, drog. Jíst pravidelně, menší porce.

Důležitá je také psychohygiena a pravidelný pohyb…

Autor: Drahomíra Holmannová