Únavový syndrom
Únavový syndrom je známy i pod názvy syndrom chronické únavy (angl.chronic fatigue syndrome - CFS), chronický únavový syndrom nebo jako tzv. myalgická encefalomyelitida (angl. myalgic encephalomyelitis -ME).
Další názvy: chronický únavový syndrom, syndrom chronické únavy (CFS), myalgická encefalomyelitida (ME)
Příznaky
Diagnóza
Jestliže jde skutečně o chronický únavový syndrom, pak se jedná o nemoc, a nikoliv o výmluvu ani lenost. Je to v podstatě chronické onemocnění dosud nejasné etiologie a je definováno komplexními příznaky trvajícími minimálně 3 měsíce, mezi které patří zejména pokles výkonnosti a intolerance zátěže, což vede k výraznému omezení předchozích aktivit nemocného.
V dnešní době se považuje být vyčerpaný, unavený, ve stresu a bez energie za něco normálního, avšak normální to zcela určitě není. Pokud se začnete cítit být stále a intenzívněji unaveni, bez energie do dříve bez problémů vykonávané činnosti, ale i když se snažíte pravidelně a dostatečně spát, mějte se na pozoru! Na vině totiž může být právě únavový syndrom.
Stupně závažnosti nemoci
U CFS/ME se rozlišují 4 stupně závažnosti onemocnění:
- Mírný stupeň – tomuto stupni odpovídá asi 50% snížení úrovně aktivit ve srovnání s dobou před onemocněním.
- Střední stupeň - Pacienti s tímto stupněm onemocnění jsou vázáni většinou na pobyt ve svém domově.
- Vážný stupeň - upoutá pacienty po delší dobu na lůžko
- Velmi vážný stupeň - v tomto případě se již nemocný nedokáže obejít bez asistence jiné osoby při vykonávání základních činností.
Příčiny chronického únavového syndromu
Příčinou tohoto onemocnění bývá převážně oslabená imunita a dlouhodobá stresová zátěž. Dle mínění odborníků se jedná o následek nevhodného životního stylu a špatné životosprávy. Na naši společnost nepříznivě doléhá stres a toxické látky ve stravě, vodě i ovzduší a somatické (tělní) buňky pak trpí oxidativním stresem vedoucímu k poškození tkání a chronickému zánětu, který má negativní vliv na další tělesné orgány.
Naše tělo však nedokáže unést permanentní zátěž, napětí a stres, a proto se únavový syndrom nevyplatí podceňovat. Spolu s chronickým zánětem může vyústit v srdeční, cévní a nádorová onemocnění, v nemoci pohybového ústrojí, v autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění.
Diagnostika
Pro ME/CFS dosud neexistuje žádné specifické vyšetření a u nás v ČR ještě ani jednotný doporučovaný diagnostický postup.
Pro stanovení diagnózy tohoto onemocnění jsou zatím klíčové jen klinické příznaky (pokles výkonnosti, nevolnost po námaze, značné snížení výkonnosti, poruchy spánku či kognitivní poruchy), které přetrvávají nejméně 3 měsíce a nejsou vysvětlitelné přítomností jiného onemocnění.
Diagnostický postup by však měl zahrnovat odebrání důkladné anamnézy, fyzikální vyšetření a vyšetření napomáhající stanovení tzv. diferenciální diagnostiky.
Jedná se především o níže uvedená vyšetření:
- krevní obraz s diferenciálním rozpočtem,
- sedimentace erytrocytů,
- urea, kreatinin,
- C-reaktivní protein,
- biochemie jater: ALT, AST, GGT, ALP, bilirubin,
- glykémie, glykovaný Hb,
- iontogram,
- vyšetření funkce štítné žlázy,
- vyšetření funkce nadledvin,
- moč chemicky + sediment,
- screening celiakie,
- hladiny feritinu, B12, folátu, vitaminu D,
- sérologie infekčních chorob.
Příznaky chronické únavy
Základní projevy chronické únavy jsme vám popsali již výše, ale dalšími typickými symptomy jsou:
- kognitivní problémy: např. potíže s pamětí či koncentrací,
- chřipkové příznaky,
- bolesti kloubů a svalů,
- malátnost při vstávání,
- zrychlené bušení srdce,
- infekce různých částí těla,
- bolesti v krku se zarudnutím sliznice,
- špatná termoregulace (návaly horka nebo zimnice), zvýšená teplota (37,3–38 °C),
- citlivost až bolestivost lymfatických uzlin kolem kývačů v krku nebo v axilách (podpažních jamkách),
- bolesti kosterního svalstva,
- nevysvětlitelná generalizovaná únava svalů,
- celková únava po námaze trvající déle než 24 hodin,
- migrující bolesti kloubů bez zarudnutí a někdy i bez otoků,
- neuropsychické poruchy: světloplachost, přechodný skotom (výpadek zorného pole), špatné soustředění, snížená schopnost koncentrace, předrážděnost, deprese,
- rozvoj příznaků během několika hodin až dnů.
Léčba
Chronický únavový syndrom se běžně léčí na základě příznaků - na bolesti jsou předepisována analgetika a na únavu léky zvyšující energii. Často pacienti dostávají i antidepresiva či léky na spaní.Často se tímto způsobem únavový syndrom utlumí, ale pak se opět navrací.
Asi u poloviny nemocných dojde k samovolnému uzdravení i bez léčby. Druhá polovina však takové štěstí nemá, ale přesto lze onemocnění léčit a celkem i zvládnout. To však platí jen za předpokladu, že se onemocnění podchytí včas a nemocný se tak dostane do rukou odborníka a je ochoten spolupracovat a uznat fakt, že může být nemocný i psychicky. To však není v dnešní uspěchané době nic výjimečného.
Z léčebného hlediska je nutné vyhnout se spekulacím o příčinách poruchy a psychické onemocnění přijmout jako fakt. Jen ještě dodejme, že oba typy únavy (fyzická i psychická) jsou stejně důležité, a proto je možné obě řešit. A protože u nemocného, který se cítí být stále unavený a často odpočívá, dochází k ubývání svalové hmoty, což je taktéž příčinou neustálého poklesu výkonnosti, což u nemocného zvyšuje pocit větší a větší únavy. Další vhodnou léčbou je individuální a skupinová psychoterapie, hypnóza, meditace, muzikoterapie a arteterapie, které vedou k uvolnění, relaxaci a ke zvýšení sebevědomí pacienta.
Autor: Lenka Klabochová
