Ulcerózní kolitida
Ulcerózní kolitida neboli také idiopatická proktokolitida je chronický autoimunitní zánět trávicí trubice patřící do skupiny idiopatických zánětů střev. Jedná se o onemocnění, které postihuje různé části trávicí trubice.
Další názvy: idiopatická proktokolitida
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Onemocnění začíná většinou zasažením konečníku a následně se omezuje na tlusté střevo, kde se šíří. Tím poškozuje střevní sliznici, kde způsobuje zánětlivé změny a vznik vředů na jejím povrchu, jež mohou vylučovat hnis a krev. Onemocnění probíhá chronicky, kdy se často střídají bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.
Výskyt
V ČR trpí ulcerózní kolitidou asi 45 pacientů na 100 000 obyvatel. První příznaky se nejčastěji objevují ve věku 20 až 40 let, ale o něco častěji bývají postiženy ženy. Počátek onemocnění není však výjimkou ani v útlém dětství. Je zajímavé, že výskyt nemoci se váže na vyspělost jednotlivých států, protože v chudých zemích se tato nemoc vyskytuje zřídkakdy. V podstatě tedy může být zařazena mezi tzv. civilizační choroby, neboť, čím více je země vyspělejší, tím více počet případů ulcerózní kolitidy narůstá.
Typy ulcerózní kolitidy
Protože se rozsah postižení u některých pacientů liší, rozeznávají se různé formy kolitidy. Její dělení závisí na tom, jak velká část střeva je postižena.
- Pankolitida – nejhorší typ onemocnění, kdy je postižen celý tračník,
- Subtotální forma – postižený je tračník od konečníku až po ohbí sleziny,
- Levostranná forma – tračník je postižen od konečníku po jaterní ohbí,
- Proktosigmoiditida – zasažen je konečník a esovitý tračník,
- Proktitida – postižen je pouze konečník
U některých pacientů může být zánětem poškozena také konečná část tenkého střeva, protože do něj obsah tračníku vniká přes chlopeň.
Příčiny vzniku onemocnění
Příčiny vzniku ulcerózní (střevní) kolitidy nejsou zatím přesně známé, ale předpokládá se, že na vzniku se podílí více faktorů, kterými jsou některá infekční onemocnění, dědičnost, kouření nebo i porucha imunitního systému sliznic.
Podle některých teorií může být za vznik tohoto onemocnění vina také nevhodná strava, protože mnohem častěji trpí tímto onemocněním lidé, jejichž jídelníček obsahuje mnoho vajec, masa a čokolády. Více ohroženi jsou i lidé trpící silným psychickým stresem.
Příznaky
Zánětlivé změny na střevní sliznici mohou být způsobeny častým vyprazdňováním, bolestí a někdy i průjmem. Pacient může mít také stálé nutkání na stolici, avšak z těla odchází jen malé množství, často obsahující krev a hnis.
Hlavní příznaky
- Bolesti břicha
- Průjem
- Křeče břišního svalstva
- Krvácení z konečníku
- Celková slabost
- Nevolnost
- Horečka
- Ztráta chuti k jídlu
Protože se střevní buňky podobají buňkám jiných orgánů, tak mimo trávicího traktu postihují střevní záněty nejenom samotné střevo, ale i další tkáně. Mimostřevní příznaky mohou střevní kolitidu upozornit jako první. Patří k nim:
- Bolesti kloubů
- Postižení oka – záněty rohovky a duhovky
- Zánět žlučových cest
- Kožní vyrážky
- Afty
Diagnostika
Aby se zjistilo, zda pacient trpí střevní kolitidou, a aby se vyloučila bakteriální, virová nebo parazitární infekce, je třeba vyšetření stolice. Skryté krvácení zjišťují lékaři testem na okultní krvácení ve stolici. Pro doplnění diagnostiky je používáno i vyšetření krve, kterým může být kromě zánětu odhalena chudokrevnost nebo nedostatek minerálů.
Důležitá je také kolonoskopie, tedy endoskopické vyšetření, které lékařům umožňuje kontrolu vnitřku střeva. Dále jsou používány zobrazovací metody, jako je např. CT nebo rentgen s kontrastní látkou.
Léčba
Léčba kolitidy se odvíjí zejména od stupně stádia onemocnění. Je zaměřena zejména na zvládnutí zánětu a během období remise (úlevy) je pak zapotřebí věnovat se prevenci. Léky jsou k sehnání buď ve formě tablet, čípků, nebo klyzmat. Nejčastěji jsou předepisovány:
- Aminosalicyláty – například sulfasalazin nebo mesalazin
- Kortikoidy
- Protiprůjmové léky
- Imunosupresiva potlačující nadměrnou reakci imunitního systému
- Antibiotika
Při léčbě ulcerózní kolitidy hraje důležitou roli i speciální dieta. Pacienti musí změnit svůj jídelníček a zahrnout do něj vhodné potraviny. Strava by měla obsahovat dostatečné množství vápníku a železa. Nemocným je doporučováno i dodržování pravidelného pitného režimu, vyzkoušení probiotik pro zlepšení trávení a konzumace mléčných výrobků s nízkým obsahem laktózy.
V některých těžších případech je nezbytný chirurgický zákrok, při kterém lékaři odstraní celé tlusté střevo a nový konečník vytvoří z tenkého střeva. Tento chirurgický zákrok je však obrovským zásahem do organismu pacienta.
Autor: Lenka Klabochová
