Obrna lícního nervu
Obrna lícního (VII hlavového, n. facialis) nervu je provázena poklesem koutku úst a neschopnosti zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje.
Příznaky
Diagnóza
U obrn lícního nervu rozeznáváme dva typy:
Centrální obrna lícního nervu – poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je nerušena schopnost artikulovat.
Periferní obrna – v případě této obrny faciálního nervu je tento narušen v jádře či dráze za jádrem. Dochází k úplnému výpadku funkce nervu na stejné straně obličeje, čímž zcela vymizí mimika, poklesne koutek a objeví se i neschopnost dovřít oko (lagoftalmus).
Většina periferních obrn spadá pod jednotku nazývanou Bellova obrna. Příčinou vzniku je otok lícního nervu v kostěném kanálku, kterým prochází. Když stoupne tlak v kanálku, dojde k nedokrvení nervu, může dojít až k jeho odumření.
Příčiny vzniku obrny lícního nervu
- Mozková příhoda (iktus) – v případě mozkové mrtvice dochází k centrálnímu typu obrny sedmého hlavového nervu se všemi jeho příznaky. Dále se mohou v rámci mrtvice objevit i poruchy řeči, vědomí, polykání atd., to dle rozsahu poškození mozkové tkáně.
- Poranění – k poranění nervu může dojít v celé délce jeho průběhu, vzniká tak obrna periferního typu. K tomuto může dojít i při chirurgických zákrocích.
- Nemoci – některé nemoci mohou být provázeny rozvojem obrny lícního nervu, např. při roztroušené skleróze mozkomíšní, metabolických poruchách, myopatiích.
- Nádorová onemocnění – ať už se jedná o maligní (zhoubné), nebo benigní (nezhoubné) bujení, může nádor utlačovat sedmý hlavový nerv či jeho dráhu. Dle toho, kde k tomu dochází, mohou se vyskytnout oba typy obrn, periferní nebo centrální.
- Infekce – obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Obrna může provázet i infekce středního ucha. V obou případech se jedná o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza.
- Chladné prostředí – v případě prochladnutí lícního nervu může dojít k narušení jeho funkce, vzniká periferní typ obrny.
Vyšetření
Nemoc patří do kompetence neurologa, který provede základní vyšetření, odebere anamnézu, pacienta fyzikálně vyšetří. Dalšími vyšetřovacími metodami jsou laboratorní vyšetření krve, zobrazovací metody – CT a magnetická rezonance. V neposlední řadě se používá elektromyografické vyšetření, kdy jsou snímány elektrické potenciály nervů a svalů. Dále se provádí ORL vyšetření, je možné doplnit vyšetření i lumbální punkcí.
Léčba
Léčba obrn lícního nervu nemusí přinést kýžený výsledek. V případě centrálních obrn nelze nasadit žádnou další cílenou léčebnou metodu, pouze čekat, zda se upraví sama. Podávají se kortikoidy, a to až několik týdnů v udržovacích dávkách, i když se názory lékařů na jejich podávání liší, používá se i vitaminoterapie – vitamín B, v případě infekčního původu pak antivirotika, pokud na nerv tlačí nádor, je nutné jej odstranit. Je nutné chránit oko před vyschnutím, jinak by mohlo dojít ke ztrátě zraku. Přes den se podávají kapky, na noc mast a oko se zakrývá.
Důležitá je orofaciální rehabilitace, elektrostimulace, termické procedury, uvolňovací masáže, popř. akupunktura.
V rámci cvičení se provádí cviky jako zvedání obočí, krčení čela, stisknutí či cenění zubů, vypouštění vzduchu přes semknuté rty aj.
Autor: Drahomíra Holmannová
