Nystagmus

Nystagmus jsou bezděčné, samovolné, kmitavé pohyby očních bulev, které nelze ovlivnit vůlí. Jedná se o nervovou vadu způsobující rychlé, nekontrolované a trhavé pohyby očí, obvykle ze strany na stranu nebo směrem nahoru a dolů.

Nystagmus - kmitavé pohyby očí

Příznaky

samovolné pohyby očí špatný zrak

Týká se části těla

Diagnóza

Většina lidí trpících nystagmem mívá také špatný zrak, který se nedá korigovat brýlemi ani kontaktními čočkami.

Příčiny nystagmu

V některých případech bývá výskyt nystagmu normální, ale velmi často se jedná o následek nemocí oka, centrálního nervového systému nebo ústrojí pohybu a rovnováhy.

Mezi další příčiny nystagmu patří:

  1. Rotace – Pokud je člověk vystaven rotaci, jako je např. kolotoč, tak se po nenadálém zastavení objeví právě nystagmus, který však relativně rychle vymizí, a v tomto případě je zcela normálním nálezem.
  2. Onemocnění mozku – Nystagmus se může vyskytnout při různých onemocněních mozku, kterými mohou být např. roztroušená skleróza, mozková mrtvice a mozkové nádory. Naprosto speciálním případem je takzvaná Wernickeho encefalopatie, která vzniká poškozením mozku chronickým alkoholismem. Dalším mozkovým onemocněním je méně známá Chiariho malformace, která je s nystagmem typicky spojena. 
  3. Jízda dopravním prostředkem – Nystagmus se může vyskytnout i u člověka, který při jízdě hledí ven z okénka dopravního prostředku, a oči pak ubíhající objekty postupně fixují. Také zde je nystagmus považován za normální.
  4. Úrazy hlavy – Nystagmus se občas objevuje také u některých lidí po úrazech hlavy. Tento typ nystagmu naštěstí vymizí zcela spontánně.
  5. Intoxikace – Nystagmus může vypuknout při funkční poruše centrálního nervového systému. Stává se tak při větší opilosti nebo po užití vyššího množství léků, jako jsou např. barbituráty, benzodiazepiny, antidepresiva nebo nelegálních drog (pervitin, kokain, extáze). 
  6. Vrozený nystagmus – Vrozený nystagmus může provázet některé další vrozené vady. Je známý např. u vrozených vad, které postihují sítnici, oční duhovku, zrakový nerv apod.
  7. Meniérova choroba – jedná se o onemocnění pohybového a vestibulárního aparátu.  Kromě jiných příznaků, jako je především motání hlavy se u takto postižených lidí často objevuje také nystagmus. 
  8. Nystagmus nejasné příčiny – U určité skupiny lidí je sice nystagmus diagnostikován, avšak jeho příčinu se zjistit nepodaří.

Diagnostika

V případě podezření na přítomnost nystagmu je nezbytné pečlivé a důkladné neurologické vyšetření kvůli vyloučení mozkového onemocnění. Jednou ze součástí postupu vyšetření může být i vyšetření mozkové tkáně pomocí zobrazovacích metod, jako je CT vyšetření nebo magnetická rezonance. Následné vyhodnocení nystagmu je do značné míry subjektivní, ale objektivizovat jeho charakter a přítomnost je možné speciálním přístrojem, který je známý jako elektronystagmograf. V případě potřeby se může doplnit i vyšetření očním lékařem.

Léčba

Léčba nystagmu je málo efektivní, ale i tak zahrnuje více možných metod. Například při ametropii, což je refrakční vada oka, se používá brýlová korekce či kontaktní čočky. Nejisté jsou i aplikace botulotoxinu a léčba fenytoinem a fenobarbitalem. Také zrakové stimulace pomocí akupunktury a pleoptik mají jen nepatrnou účinnost.

Pak už zbývá pouze operační zákrok, který spočívá v rotaci očí do směru rychlého stupně nystagmu tak, aby v prvotním postavení byl pomalejší stupeň nystagmu s lepším viděním bez vyrovnávání postavení hlavy.

Autor: Lenka Klabochová