Divertikulóza
Divertikulóza je častým zánětlivým onemocněním zažívacího traktu, které se vyskytuje především na tlustém střevě. Jedná se o zánět, který vzniká na základě tvorby vychlípenin na střevě, které nazýváme divertikly.
Další názvy: divertikulitida, divertikulosa, divertikulosis, divertikulitidis
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Divertikulózu lze považovat za civilizační nemoc, která je ve vyspělých státech častá. Divertikly se vyvíjejí především u osob nad 60. rokem života, avšak výjimkou nejsou ani mladší lidé.
Vznik divertikulózy
Divertikulitida vzniká v případě, kdy se nějaká z jednotlivých vychlípenin infikuje nebo zanítí. Akutní divertikulitida je jednou z náhlých příhod břišních a diagnostikuje se např. ultrazvukem.
Popis
V tlustém střevě, ale i na jiném místě trávicí trubice, se tvoří drobná vyklenutí střevní stěny, která vznikají poměrně často asi u 30 % lidí nad šedesát let. Jsou to menší i větší váčky o velikosti několika milimetrů až do přibližně 4 cm.
Dělení divertiklů
Rozlišujeme dva druhy divertiklů podle toho, co tvoří jejich stěnu:
1) Pravé divertikly – tyto druhy jsou méně časté. Jejich stěna má stejnou strukturu jako stěna tlustého střeva.
2) Nepravé divertikly – jsou častější a jsou tvořeny pouze sliznicí střeva, která se protáhla vně skrz ostatní vrstvy střevní stěny, nejčastěji na místě průchodu cév.
Místa, kudy se mohou tyto váčky protáhnout, vznikají i při navýšení tlaku v trávicí trubici (při zácpě), v důsledku nedostatečného obsahu vlákniny ve stravě a sníženého obsahu vaziva, a to především s přibývajícím věkem. Tyto vychlípeniny se nejčastěji objevují v koncových úsecích tlustého střeva, kterými jsou sestupný tračník a esovitá klička, které bývají namáhány nejvíce.
Rizikové faktory
Divertikulóza se začala objevovat teprve v době, kdy se lidé naučili pracovat s polotovary a ovoce a zelenina začaly na jídelníčku chybět. Rizikovými faktory jsou tedy špatné stravovací návyky, ale jestliže se vám podaří na své potravě zapracovat, zvýšíte příjem ovoce a zeleniny, vlákniny a ryb, tak se vám to jistě vrátí nejen v souvislosti se střevním onemocněním.
Mezi další rizikové faktory můžeme zařadit určité genetické predispozice, ale také potíže s vyprazdňováním stolice.
Projevy a příznaky divertikulózy
Divertikulóza se většinou nijak neprojevuje a mnoho lidí se o ní nikdy nedozví. Příznaky se vyskytují při vzniku velmi vážných komplikací.
1) Akutní divertikulóza
Má rychlý začátek. Nemocný trpí prudkými bolestmi v levém podbřišku, někdy může dojít ještě k vyprázdnění stolice, která však obsahuje krev. Následujícími příznaky jsou pak poruchy odchodu plynů a vyprazdňování stolice.
2) Chronická divertikulóza
Typickým projevem tohoto typu divertikulózy jsou trvale se navracející bolesti v levém podbřišku. Je možné pozorovat poruchy vyprazdňování – plynatost (meteorismus) a zácpu (obstipaci), které jsou doprovázeny mírně zvýšenou teplotou.
Celý komplet příznaků se velmi podobá příznakům zánětu slepého střeva, avšak na levé straně břicha (slepé střevo se nachází vpravo).
Z toho vyplývá, že příznaky divertikulózy nejsou specifické, mohou naznačovat i jiné onemocnění, které lékaři řadí mezi náhlé příhody břišní, a proto je nutné, dostavit se k lékaři co možná nejdříve.
Léčba divertikulózy
Jako u všech onemocnění závisí léčba na stupni poškození orgánu – v tomto případě střeva. Může být buď konzervativní, nebo chirurgická.
V počátečním stádiu nemoci, i kdyby se jednalo o pouhé podezření, je třeba klid na lůžku, potrava nesmí být přijímána ústy, dostatečný příjem tekutin, přikládání studených obkladů na podbřišek a užívání předepsaných antibiotik. Během 24 až 48 hodin by obtíže měly ustoupit.
Jestliže se stav zhoršuje, může to být způsobeno proděravěním stěny střeva, šířením infekce po střevě nebo na pobřišnici. V takovém případě je nezbytně nutné poškozenou či neprůchodnou část střeva chirurgicky odstranit. Také v tomto případě existuje více možností jak situaci řešit.
Nejde-li o velké poškození, je možné provést tzv. jednodobou operaci, kdy chirurg poškozenou část odstraní a zbývající dva konce k sobě znovu připojí. Tak vznikne přímé spojení – anastomóza.
Pokud je střevo a jeho okolí v horším stavu, poškozenou část chirurg znovu odstraní, avšak konce k sobě již nepřišije. První konec, který je blíže tenkému střevu, vyvede břišní stěnou na povrch a vytvoří tak dočasné vývody střeva (stómie). Druhý konec, který je blíže řiti, jen zakončí. Po zhojení následuje další operace, během které chirurg oba konce střev opět spojí a tím obnoví přirozené uložení střevní trubice.
Prevence divertikulózy
Velmi důležitým preventivním opatřením je dodržování pitného režimu a úprava stravovacích návyků a jídelníčku.
Jedná se především o dostatek tekutin, protože ty napomáhají rozmělňovat stolici. Denně bychom měli vypít alespoň dva litry tekutin (mimo kávy a čaje), abychom dosáhli stolice o správné konzistenci a pravidelného vyprazdňování.
Významný je také pravidelný příjem potravy a dostatečný příjem vlákniny a vhodné je přiměřeně jíst celozrnné výrobky a ovoce.
Pokud zatím žádné obtíže nemáme, ještě neznamená, že bychom své stravovací návyky neměli upravovat. Varováním nám může být ta skutečnost, že v naší populaci výskyt divertikulitidy vzrůstá, zatímco v Asii a Africe, kde má strava dostatek vlákniny, téměř neexistuje.
Autor: Lenka Klabochová
