Cyanóza
Cyanóza je označení modravě až modrofialově zbarvení kůže a sliznic, ke kterému dochází v důsledku nedostatečného okysličení hemoglobinu v krvi.
Týká se části těla
Diagnóza
Tento potenciálně závažný příznak získal svoje pojmenování podle řeckého slova „kyanos“, což znamená tmavě modrý.
Modré zbarvení kůže se vyskytuje v době, kdy se obsah neokysličeného hemoglobinu zvýší nad 50g/l. Klinicky se poté dají identifikovat příznaky cyanózy, kdy se nasycení (saturace) arteriální krve sníží pod 80%.
Rozdělení typů cyanózy
Rozlišují se dva základní typy cyanózy – centrální a periferní a také existují smíšené typy.
1) Centrální typ
Tento typ postihuje kůži celého těla, sliznice, jazyk a rty a vyvíjí se při nedostatečném okysličování arteriální krve v plicích.
2) Periferní typ
Jedná se o nerovnoměrný typ, který lze vidět především na okrajových částech těla – rty, prsty a ušní boltce. Pokožka bývá chladná a vzniká dlouhodobějším setrváváním krve v žilách a kapilárách. Stejným typem je také chladem způsobená cyanóza.
3) Smíšená cyanóza
Tento typ cyanózy je kombinací centrální a periferní cyanózy, která se objevuje u levostranné srdeční slabosti.
Příčiny vzniku
Základní příčinou vzniku centrální cyanózy je pokles okysličení krve. Hemoglobin je během vazby s kyslíkem spíše červeně zbarvený, zatímco neokysličený hemoglobin je na kůži znát jako modrý. Centrální cyanóza se většinou vyskytuje u závažnějších onemocnění plic a srdce. Jedná se hlavně o rozsáhlou plicní embolii, akutní dušení, vdechnutí cizího tělesa nebo o chronickou obstrukční nemoc plic (CHOPN). Specifickou příčinou vzniku centrální cyanózy jsou zejména vrozené srdeční vady, které jsou příčinou toho, že neokysličená krev proniká do systémového krevního oběhu.
Příčinou periferní cyanózy je zhoršené prokrvení akrálních (okrajových) částí těla s kumulací odkysličené krve. K tomuto může dojít např. v důsledku prochladnutí nebo u zhoršeného odtoku krve v žilách.
Příznaky cyanózy
Pokud není dostatek kyslíku v krvi, pak nese krev především oxid uhličitý a její barva se postupně mění z jasně červené na tmavější odstín rudé. Poté začne neokysličený hemoglobin prosvítat pokožkou modře.
Jak je již zmíněno výše, hlavním příznakem cyanózy je domodra nebo dofialova zbarvená kůže, která může být u periferní cyanózy chladná a u centrální cyanózy teplá. Nejčastěji jsou postižena tato místa:
- konečky prstů,
- nehtová lůžka,
- sliznice,
- ušní lalůčky,
- tenká místa kůže.
Léčba
Protože je cyanóza jen pouhým příznakem jiných potíží, zakládá se léčebná metoda na tom, co problémy pacienta způsobilo. Po přesném zjištění těchto problémů je často třeba podat 100% kyslík, aby ho všechny orgány v těle měly dostatek, nebo přikročit k umělé plicní ventilaci. Je také nutné sledovat všechny pacientovy vitální funkce.
Další postup pak záleží na tom, co cyanózu způsobilo. V první řadě musejí být vyloučeny příčiny, jako je plicní patologie, hypoventilace, vrozené srdeční vady, sepse, poruchy periferní ho oběhu, hypoglykémie apod.
Samotná cyanóza tedy léčit nejde. Pokud se však vyléčí vyvolávající porucha, vymizí také cyanóza.
Autor: Lenka Klabochová
